U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Dračí království
Kategorie: Volný čas | Autor: Daniel Svoboda, FOTO PAVEL VESELÝ
V domku u Šveců si každý milovník živé přírody přijde na své. Žijí tu totiž kromě Tomáše, jeho ženy Blanky a synů Romana a Metoděje také vznešená kočičí šlechtična, potkan “naháč” a ve sklepě celé království exotických ještěrů a hadů.
Už i Metoděj, nejmladší z rodiny, má docela bohaté chovatelské úspěchy. V pokoji, o který se dělí se starším bratrem Romanem, už chovali gekony, žijí tu větvičkám podobné strašilky, pobíhá si tu již zmíněný holý potkan. Svoje dva křečky musí Metud bděle střežit před loveckou vášní čistokrevné britské kočky Durango a nedělá mu problém zapózovat třeba s hroznýšem královským kolem krku. Za tím se však návštěvník musí vypravit o dvě patra níž – to pravé dračí království je totiž ve sklepě.
Hodnýš domácí
Dusné teplo, sálající z rozpálených kamen, vytváří správné klima pro choulostivé exoty, zářivky zde nahrazují slunce. Kolem dokola jsou samé klece, akvária a terária. “Dráček byl takový náš mazel,” vypráví pan Švec u skleněné stěny, za níž na nás z větvě shlíží mohutný hnědozelený ještěr, vzbuzující respekt. “On by se rád choval i dneska, ale kdo by se s ním tahal. Jak se snaží zachytit, drápne do krve.” Dráček je osmiletý leguán a společnost mu dělají další tři zástupci stejného druhu. Pokud vyjde pokus s vyššími dávkami světla, možná, že se rodina záhy rozroste. Naproti bydlí hroznýši. Na dřevěné desce jsou stočené dvě obrovské samice, v hoblinách odpočívá po koupeli o něco drobnější samec. Má něco přes dva metry. “Vážně, není vůbec nebezpečný. Však se hroznýšům královským přezdívá hodnýš domácí,” ujišťuje chovatel. “Je to naše filmová hvězda. Už točil reklamu na počítače, Bára Basiková s ním pózovala při focení obalu na cédéčko a účinkoval i v jednom filmu. Jeho námět by se dal stručně opsat jako “žena v běhu dějin” a náš hroznýš byl hadem v ráji, který sváděl Evu. Její kostým odpovídal roli, tedy jak ji Pánbůh stvořil! To byla skutečně velice zajímavá zkušenost.”
Divocí i flegmatičtí psohlavci
Seznamujeme se s dalšími hady – psohlavci. V teráriu visí z pokroucené větve silnější tmavorudá tkanička. Zatím ještě připomíná dlouhou a chvílemi proklatě živou tužku, ale krmení se věnuje se vší vážností. “Zrovna tihle psohlavci orinočtí jsou dost vzteklí,” ochotně vysvětluje odborník. “Tohle je ještě mládě, v dospělosti dorůstá délky až metr osmdesát a pak už tak často nežere.” Pana Švece nápad otevřít skleněná dvířka, aby do hadího soukromí mohl nahlédnout zvědavý objektiv, viditelně nenadchl. Psohlavci nebývají lidskou pozorností příliš potěšeni a střelhbitě útočí na všechno kolem. Jak se z hroznu těl oddělují jedna po druhé tři vzteklé hlavy, připomínají miniaturní tříhlavou saň. Jejich o něco starší rudě zbarvený bratranec je povahy flegmatické. Pan Švec ho prostě naaranžuje do fotogenické polohy a on v ní strne: “Prosil bych hlavičku trochu výš,” žádá fotograf a chovatel i had ochotně vyhoví. “Psohlavci pocházejí z jižní Ameriky a patří mezi hroznýšovité. Mezi hady jsou výjimeční tím, že jsou živorodí. Samice je březí osm měsíců a z toho nejméně polovinu doby neloví a nežere, jenom leží stočená na stromě. Zřejmě se moc nehýbá proto, aby neublížila mláďatům.” Fascinující svět plazů a ještěrů má přitažlivost pro dospělé i děti – a člověk se jim nemůže divit. Smutné je, když takový chovatel úplně bez zkušeností dostane zálusk třeba na chameleona. Tento úžasný, ale poměrně náročný živočich obvykle dlouho v jeho péči nepřežije. “Chameleon má velké nároky třeba na dobrou ventilaci, ale ani v nejlepších podmínkách se nedožívá víc než čtyř let,” podotýká pan Švec. On sám patří k chovatelům skutečně zkušeným, vždyť se mezi zvířaty pohybuje celý život. Pracoval v pražské zoo i v chovatelském velkoobchodě.
Zelený drahokam
“Jednou jsem přišla domů a na stole ležel plátěný pytlík, v jakém se přepravují hadi. Prý že je to dárek od našeho dodavatele cvrčků. Otevřela jsem ho a byl v něm anolis obrovský, krásná kubánská ještěrka. Její dřívější jméno bylo anolis rytířský, proto mě asi napadlo jméno Lancelot.” Paní Blanka předvádí svého fotogenického rytíře, který má teď taky velmi vznešenou adresu: sídlí na Václavském náměstí v Národním muzeu, kde paní Švecová pracuje v zoologickém oddělení. Zářivě zelený živý drahokam se obratně zachytává svetru a tváří se jako velká ozdobná brož. Jeho kůžička je na omak jako z nejjemnějšího safiánu a šimrání na zádech se mu líbí. “Promenády cizích lidí kolem svého terária ale komentuje po svém – nafoukne pěkně růžové hrdlo. Když cestuji po Praze městskou hromadnou dopravou, tak si kolikrát v tramvaji myslím, jak by se asi tvářili lidi na moje ukryté spolucestující – po kapsách mívám krabičky se šváby a na krku v pytlíku vozím hady.”
FOTO 1 – Leguán Dráček (vespod) je nejzvědavějším obyvatelem podzemní říše
FOTO 2 – Manželé Švecovi s ochočenou činčilou
FOTO 3 – Metoděj s hroznýšem královským
FOTO 4 – Tvarem hlavy prý připomíná psa, proto psohlavec
FOTO 5 – Anolis obrovský je na rozdíl od svého jména docela maličký
FOTO 6 – Červený psohlavec je kliďas – jak ho zamotáš, tak zůstane
