Domečky pro berušky a zlatoočka
Slunéčka, zlatoočka, škvoři, pestřenky, lumci, střevlíci, chalcidky, klopušky, páteříčci… To všechno jsou praví rytíři bez bázně a hany, kteří dokážou zlikvidovat celé armády nepřátelských mšic, larev a housenek. Mají ale v zahradách kde bydlet?
V dnešních „uklizených“ zahradách s pečlivě zastřiženým trávníkem a s minimem keřů a stromů to má užitečný hmyz velmi těžké. Nemá totiž kde bydlet. Jeho přirozeným prostředím bývají dobře chráněné temné štěrbiny – ať už na stromech, nebo pod nimi v kupce spadaného listí či v hromádce větví někde u zdi. Ten, kdo staré stromy vykácí (a nové ani nevysadí), zlikviduje jejich pařezy, vyklučí keře a z trávy sesbírá každé spadlé smítko, se nesmí divit, že při náletu mšic na růže ho příroda nechá na holičkách. Všichni ti malí chrabří a užiteční rytíři s pevnými kusadly pravděpodobně už dávno poznali, že tu dlouhodobě nejsou vítaní a odstěhovali se jinam.
Zatímco většině živočichů by rušné místo k bydlení v zahradě vadilo, hmyzu stačí, když jejich domeček bude chráněný před nepřízní počasí
Jak je znovu přilákat? Jedinou možností je opět jim poskytnout příznivé podmínky k jejich životu, celoroční bydlení a úkryt před nepohodou.
Z čeho stavět
Nové domečky by měly napodobovat jejich přirozené úkryty – dutiny a štěrbiny, které jsou dobře chráněné před větrem, deštěm i sněhem. Nejčastěji mají podobu dřevěné konstrukce vyplněné různorodým materiálem – dřevem s různou tvrdostí, dutými stébly rákosí a bambusu, suchou kůrou stromů, senem, slámou, mechem, dřevitou vlnou, šiškami, ale i cihlami se štěrbinami či alespoň cihelnými úlomky.
Do polínek navrtáme otvory malých i větších průměrů (3 – 10 mm), větvičky a stébla svážeme do snopků, slámu, seno, šišky a podobně napěchujeme do mezer mezi polínky a cihlami. Přes sypký materiál ještě můžeme přetáhnout i králičí pletivo, aby jej prudší náraz větru nerozfoukal.
V zahradách s přirozeným přírodním ekosystémem, kde existuje rovnováha mezi užitečným a škodlivým hmyzem, domečky stavět nemusíme
Dutiny (vyvrtané dírky) by měly být hluboké zhruba 8 až 10 centimetrů. Vchodový otvor uděláme jen z jedné strany, zadní stěna by tedy měla být plná.
Hotový domeček postavíme nebo zavěsíme na vyvýšené místo tak, aby vletové otvory byly otočeny na stranu, kam svítí dlouho slunce. Aby do domečku nepršelo, měl by mít střechu přetaženou přes vletové otvory.
Kdo přiletí?
Takový domeček se stane lákavým především pro blanokřídlý hmyz, který v přírodě vyhledává mrtvé dřevo s otvory po dřevokazných škůdcích. Například včelky samotářky a vosičky do připravených dírek umístí paralyzované housenky, do nichž nakladou vajíčka.
Slunéčka, škvoři a zlatoočka se zabydlí v suché slámě nebo v senu, různé škvíry budou lákavé i pro pavouky, mouchy a brouky.
Draví brouci či jejich larvy, které se živí drobným škodlivým hmyzem, se ale rádi zabydlí i v obyčejném ztrouchnivělém pařezu. Je jen na nás, abychom se s jeho přítomností na zahradě smířili.
Květináče pro škvory
Škvorům se zavděčíme květináčem uvnitř vystlaným senem nebo slámou, zavěšeným dnem vzhůru na ovocném stromě tak, aby se dotýkal kmene nebo tlusté větve. Květináč můžeme i podepřít dlouhými klacíky a postavit k rostlině, která potřebuje ochranu. Škvoři, kteří ve dne spí a jsou aktivní až v noci, se odmění likvidací mšic, larev, roztočů a dalšího škodlivého hmyzu.
Připravila: Martina Lžičařová
Foto: Petr Živný, Shutterstock a Thinkstock
Domečky pro berušky a zlatoočka
