Domácí plody bohaté na vitamín C
Hodit do sebe vitamínovou pilulku je rychlé, ale málo efektivní, navíc s ní organismus přijímá zcela zbytečně chemické látky použité při výrobě. Účinnější zdroje v podobě chutných plodů přitom máme všude kolem, často dokonce zadarmo.
Vitamín C (kyselina askorbová) je nezastupitelný při potlačování oxidačního stresu, jež vzniká v důsledku znečištěného ovzduší, různých typů záření, při duševním či fyzickém vyčerpání apod., a působí jako spouštěč chronických zánětů. Ty jsou pak příčinou celé řady chorob, např. alergií, osteoporózy, karcinogenů, depresí, syndromu vyhoření či chronického únavového syndromu. Bez odpovídající dávky vitamínu C neprobíhají v těle správně biochemické reakce, jako je metabolismus tuků nebo detoxikace cizorodých látek v játrech, tvorba kolagenu, imunitní a nervové pochody včetně funkce mozku, vstřebávání železa ovlivňujícího tvorbu a funkci červených krvinek.
Denní potřeba vitamínu C činní u zdravého dospělého okolo 100 mg, u školáků a mládeže v rozmezí 70 až 90 mg, u kojenců 50 mg. Lidský organismus si vitamín na rozdíl od většiny živočichů nedokáže vytvářet, proto ho musíme tělu dodávat.
Co nám roste na zahradě
Největší zásobárnou vitamínu C je mezi zahradním ovocem černý rybíz. V jediné hrsti temně fialových kuliček se ho ukrývá 200 až 400 mg, tedy dvojnásobné až čtyřnásobné množství než u pomeranče. Vitamín je vysoce kvalitní a stabilní, rybízový sirup ho ztrácí po roce pouze 15 %. Flavonoidy obsažené v rybízu pomáhají vitamin C účinně vstřebávat, Oblíbenější červený rybíz nabízí céčka o dost méně, okolo 80 mg na 100 g. Velmi chutným zdrojem vitaminu C jsou jahody. S jedním šálkem získáme asi 89 mg.
Také zelenina má co nabídnout. Polovina syrové červené papriky dodá tělu 140 až 190 mg céčka. Hrst nakrájené zelené papriky bez semínek okolo 120 mg. Nejen razantní chutí, ale i obsahem vitamínu C se mohou pochlubit chilli papričky. Půl hrsti zelených ho podle odrůdy obsahuje mezi 108 mg až 242 mg. Jediná červená dodá asi 65 mg.
Ostatní plody
Vitamínovou jedničkou je bezesporu šípek. Ve 100 g dužniny se nachází kolem 200 mg až 500 mg vitamínu C. Pro lepší představu, už šest šípků nám ho poskytne nějakých 120 mg.
Na druhém místě žebříčku stojí rakytník. Plody obsahují 360 mg až 450 mg na 100 g své váhy, Velké množství vitamínu C se nachází i v jeho listech (230–260 mg / 100 g), u některých odrůd dokonce více než v plodech. Plody se sklízejí po prvním přejití mrazem a pak se dál zpracovávají. Opakovaně zmrzlé plody, které poznáme podle bělavého zbarvení, ztrácejí sice trpkost, ale i léčebné vlastnosti. Přemrznutí můžeme docílit i vložením odříznutých větviček do mrazáku, poté jdou plody lehce sklepat, čímž si ušetříme nejeden bolestivý šrám od trnů. Uchovat můžeme rakytník buď zamrazený, nebo z něho vylisujeme šťávu, případně použijeme jiný, co nejšetrnější způsob konzervace.
Hodnotným zdrojem vitamínu C jsou rovněž šlechtěné druhy zimolezu, mišpule obecná, ale také jeřáb obecný a trnka obecná, u jejichž plodů je přemrznutí opět žádoucí. Rovněž brusinky obsahují velké množství vitamínu C, který je při tepelné úpravě stejně stabilní jako v jeřabinách.
Víte, že…
- Ochranné a léčebné účinky zajistí pouze dlouhodobý přísun vitamínu C, vyšší jednorázová dávka nemá podle výzkumů velký vliv.
- Ovoce a zeleninu jezte vícekrát za den, protože tělo si vezme vždy jen menší část vitamínu a zbytek vyloučí.
- Nejšetrnější je k vitamínům zamrazení.
- Delší skladování ovoce a zeleniny snižuje obsah vitamínů.
- Vitamín C je citlivý na teplotu vyšší než 60 °C, vařením se ho zničí až 60 %.
- V mikrovlnné troubě jsou vitamíny zcela zničeny.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock