Domácí mazlíčci: co jim dáme, to nám vrátí
Jejich láska je bezpodmínečná a neúplatná a my bychom jim ji měli vracet se stejnou intenzitou. Vytváříme tím přátelský vztah, v němž se jeden na druhého můžeme spolehnout.
Pouto mezi člověkem a domácím mazlíčkem se upevňuje, dáme-li mu víc než jen krmení a venčení. Přispěje k tomu každé pohlazení, pochvala, ať jde o psa, kočku, anebo třeba papouška. Zvířata jsou nejlepší psychologové, umí povzbudit, když nám není do smíchu, poznají, že nás sužuje nemoc. Mají nás zkrátka přečtené, ke stanovení „diagnózy“ jim pomáhá i čich, kterým dokážou rozlišit chemické změny v těle. Především psi nás budou vždy chránit a bránit.
Pozitivní vliv na psychiku i celkové zdraví lidí, kteří vlastní nějaké zvíře, potvrzují mnohé vědecké studie. Je prokázáno, že majitelé psů, a to zejména loveckých plemen, mají nižší riziko kardiovaskulární příhody. Důvodem je, že jim přizpůsobují své aktivity, a tak chodí častěji na delší procházky či výlety, díky čemuž mají více pohybu. Vědci také uvádějí, že mazlíčci pomáhají psychickému zdraví těch, kteří žijí sami.
Psí motivace
Chápavý a odpovědný majitel ví, že pes pohyb potřebuje a že je za něj vděčný. Dnes jsou stále populárnější psí sporty, které přinášejí nejen psu, ale i člověku, pokud se rád hýbe, velké uspokojení. Mohou být rovněž výbornou alternativou ke klasickým sportovním kroužkům pro větší děti. Současně se tím díky společně strávenému času a nutnosti vzájemné důvěry vztah mezi člověkem a čtyřnožcem prohlubuje.
Spolehlivý přítel
Podstatným aspektem života se zvířetem je jeho role společníka, která se týká nejen starších osamělých lidí, ale i těch, kterým dospěly děti a odešly z domu anebo kteří zůstali bez životního partnera. Zaplní prázdnotu, se kterou se v tíživé životní situaci musí vyrovnávat. Zároveň dává pocítit, že jsme pro něj důležití, že je pro koho být na světě. Je nutné se mu věnovat a pečovat o něj. Především pes pomáhá dodržovat denní rytmus. Navíc je to milý tvor, který nás laskavě vítá, když se vrátíme domů. A to člověku dělá dobře.
I tady ale pochopitelně platí, že není vhodné se unáhlit, pořízení zvířete si nejprve promyslet, aby se nestalo jen náplastí na bolest. Opatřit bychom si je měli pouze v případě, že budeme pevně rozhodnutí stát mu po boku po celý jeho život.
Kočka si drží odstup
Zatímco pes je především parťák a kumpán, kočka je sice rovněž velmi dobrým a inteligentním společníkem, ale mnohem větší solitér. Žije si svým vlastním životem a není na člověku tolik psychicky závislá, ale je s ním ráda. Proto má i ona terapeutické účinky. Tím, že se přijde pomazlit, přivítá nás, pomáhá proti depresím nebo splínům. Coby mazlíček je praktičtější pro lidi, kteří nemají tolik prostoru pro venčení, ať už z důvodu, že nejsou celý den doma, nebo je například omezuje zdravotní hendikep.
Potkan a papoušek
Kromě psů a koček chováme často ještě morčata, králíky, papoušky či potkany. Posledně jmenovaní si zaslouží vyzdvihnout, neboť se jedná o extrémně inteligentní zvířata a interakce s nimi může být pro člověka velice obohacující. I samotní chovatelé bývají někdy překvapení, co všechno dokáže potkan vymyslet, jakým způsobem reaguje, jak je empatický. Určitě tedy platí, že i svět hlodavců nabízí nenáročné, ale zároveň citlivé přátele, s nimiž můžeme navázat blízký vztah.
Souznít člověk může i s ptáky. Dnes jsou v kurzu vzhledově atraktivní papoušci, kteří jsou nesmírně inteligentní a kontaktní, ale finančně dost nároční. Už se málo ví, že krkavcovití, k nimž patří kavky, straky či sojky, jsou také velmi inteligentní a dokážou být stejně dobrými partnery. Lidé by ovšem měli myslet na to, že papoušci jsou dlouhověcí, v průměru se dožívají 25 let, takže není úplně dobré pořizovat si je na stáří. Zvíře si pochopitelně ke svému majiteli utvoří vztah, a pokud ho ztratí, představuje to pro něj značný stres.
Zábavou k odpovědnosti
- Domácí mazlíčci jsou pro děti výborným vkladem do života. Zjistí totiž, že starat se o živého tvora s sebou přináší také velkou zodpovědnost, že je třeba zajistit mu to, co potřebuje, i ve chvílích, kdy se nám to moc nehodí. Výsledek se ale dostaví jen tehdy, když se dítě zvířeti věnuje co nejkomplexněji. Na rodičích je, aby předem přemýšleli o tom, nakolik je dítě v daném věku schopné se o konkrétní zvíře starat a v čem mu budou muset pomoci.
- Empatické zvíře dítěti jeho starostlivost bohatě vrátí, pomůže ve chvílích, kdy to bude nejvíc potřebovat, třeba když má v pubertě dojem, že je proti němu celý svět.
- Výchovný aspekt může mít pes či jiné učenlivé zvířátko i pro velmi malé děti. Jsou u toho, když je zvíře chváleno, ale i káráno. Pochopí, jak se k němu chovat, že pokud po něm něco chceme (například, aby se naučil cviky nebo povely), musíme ho za to odměnit.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock