Dokonalé vyčištění venkovní dlažby
Dům v zahradě či uprostřed pozemku dává majitelům i možnost užít si do sytosti i dlážděných či jinak zpevněných venkovních ploch. Ty se však musí čistit a zbavovat plevelů, trav a mechů.
Ať už jsou chodníčky, či terasa tvořeny kamennou, betonovou nebo mrazuvzdornou keramickou dlažbou, případně cihlami, jednoznačně platí, že čím mají povrch hrubší a čím větší jsou mezi nimi spáry, tím více práce nás čeká s udržením jejich perfektního stavu. Obojí totiž poskytuje doslova živnou půdu k zakořenění náletových semenáčků a prorůstání kořenů trav a plevelů.
V takové situaci se nabízejí v podstatě tři možnosti. Za prvé nechat cestičky částečně zarůst, až přirozeně splynou s trávníkem a okolní výsadbou, což je ideální řešení pro nostalgicky laděné zahrady. Další možností je dlažbu zrekonstruovat včetně ošetření speciální impregnací, anebo přijmout údržbu jako jednu z nezbytných opakujících se prací na zahradě, které se za určitých okolností stejně nevyhneme.
Koště nezklame
Vybrat si můžeme hned z několika typů. Takzvané chodníkové koště je vyrobeno ze dřeva, štětiny mohou být z PVC s tvarovou pamětí. Buď mají všechny stejnou tvrdost, nebo jde o kombinaci měkčích a tvrdších štětin, které si tak lépe poradí s hrubším nerovným povrchem a různorodými nečistotami. Košťata se štětinami z barevného polypropylenu jsou určena na méně hrubé povrchy. Rýžové koště se používá k odstranění jemných nečistot.
Razantnější variantu představují kartáče na čištění zpevněných ploch a spár opatřené kovovými štětinami. Na širší spáry se lépe hodí kartáče s rovnými štětinami, na úzké pak se štětinami zkosenými do špičky. Kartáče mohou být z boku opatřeny ještě hrotem na vyškrabování spár.
U nově položené dlažby je ovšem nutné při úklidu zamezit vymetení křemičitého písku ze spár. Ten je totiž chrání před zabydlením nevítaných hostů.
Pro mechanické čištění
Na likvidaci rostlin s dlouhými kořeny je vhodné i jednoduché zahradnické náčiní, jímž se nežádoucí rostlina i s kořeny „vydloubne“ z půdy. Výrobci je označují různě. Vypichovače mají podobu vidličky, někdy opatřené kolíbkou pro větší oporu a páku. Jindy je vypichovačem či vypichovákem myšlena úzká lopatka, která pronikne zeminou hluboko ke kořeni.
Hlavní zbraní vytrhávače plevele jsou čelisti. Po zašlápnutí proříznou ocelové hroty půdu a obemknou například kořen pampelišky pod listovou růžicí. Sevřený plevel pak přitažením přes páku snadno vytáhneme a za pomoci vyhazovače odhodíme do odpadní nádoby, aniž bychom se ho museli dotknout.
Pod názvem čistič spár, nožový čistič nebo přeřezávač kořenů se skrývá nářadí připomínající krátký a do pravého úhlu zahnutý srp. Díky úzkému profilu je s ním možné vyškrabat plevel i z velmi úzké spáry. Ostří na hraně pak slouží k avizovanému přeřezávání kořínků u plevelů a trav, které prorostly pod jednotlivé dlaždice do podloží a jejich kompletní vypletí již není možné.
Čistič poslouží také jako škrabka na mech. Zaříznout s ním lze i travní koberec přerůstající přes okraje cestiček.
Jednoduché stroje na čištění dlažby
Pohodlnější a časově efektivnější způsob čištění spár mezi dlažbou představují elektrické odstraňovače plevele. Při zběžném pohledu vypadají jako ruční vřetenová sekačka. Fungují na principu rotačního vysokootáčkového nylonového kartáče. Druhé, vodicí kolečko jim zajišťuje stabilitu. Teleskopické nastavení výšky umožňuje každému uživateli pohodlnou manipulaci.
Multifunkční stroj lze pomocí výměnných nástavců během okamžiku proměnit z kartáče pro čištění spár na flexibilní povrchový kartáč vhodný k čištění kamenů, dlažby a dřeva či aplikaci ošetřujícího oleje na podlahy. Postranní kartáč umožňuje přesnou práci v rozích, kartáčová hlava otočná o 180° zaručí rychlé přizpůsobení různým podmínkám.
Elektrické čističe se vyrábějí buď v tradiční verzi s přívodním kabelem, nebo lithium-iontovou baterii, která se dobíjí v rychlonabíječce.
Pro opravdu velké plochy se vyplatí pořídit profesionální čističe a zametače s benzínovým motorem a sběrným košem. Dají se i půjčit.
Nenákladné je pořízení kartáčového nástavce na křovinořez, který je dnes poměrně běžným vybavením zahrádkáře. Unikátní technologie žací hlavy s ocelovým kartáčem si poradí s plevelem v zámkové i klasické chodníkové dlažbě, a to i tehdy, když už ji zeleň prakticky pohltila. Vyčistí prostor kolem obrubníků, zdí, strhne z nich bez obtíží i mechový porost.
Vysavače a fukary
Chůze cestičkou čerstvě zasypanou okvětními plátky je romantická pro nevěstu, ale pro běžnou chůzi se brzy může stát i nebezpečnou, protože rychle zahnívající popadané kvítky vytvářejí kluzkou vrstvu. Na podzim nás podobně oblaží padající listí. V něm se navíc mohou ukrývat nebezpeční parazité jako klíšťata a sametky. Chodníčky si ale snadno znečistíme i sami při obsekávání okrajů strunovou sekačkou.
Namísto koštěte si můžeme vzít na pomoc vzduch ukrytý v zahradním vysavači. Pokud v sobě má zabudovaný i zpětný chod máme na výběr mezi foukáním a sáním. Fukar dokáže až silou orkánu smést z cestiček na hromadu nejen zbytky trávy po sečení a spadané listí, ale i čerstvě napadaný sníh. Vyfouká nečistoty na zámkové dlažby a nádavkem profoukne ještě okapy. Plynulá regulace výkonu zajistí, abychom při vysávání listí nebo trávy z kačírku či mulčovací kůry nenasáli i podklad. Zahradní vysavač může být vybaven rovněž funkcí drcení nasátého odpadu. Jeho objem se tak několikanásobně zmenší, takže se sběrný vak pomaleji plní a drť se potom v kompostéru rychleji rozkládá. Vysavače se vyrábějí buď elektrické, nebo benzínové.
Oheň a voda
Velmi účinnou zbraní v boji s nečistotami na zpevněných plochách je vysokotlaký čistič. Tlak vody z trysky je rychle zbaví bláta, prachu, písku, skvrn od spadaných plodů, ptačího trusu a dalších nečistot. Pro použití platí jednoduché pravidlo: čím vyšší tlak, tím kvalitnější čištění a čím je větší průtok, tím je čištění rychlejší. Současně představuje tento způsob mytí značnou úsporu vody oproti klasickému ostřiku zahradní hadicí. U některých typů uvádějí výrobci úsporu až 80 procent. Různé nástavce využití čističe ještě rozšiřují.
Drastickou metodu představuje likvidace plevele horkou vodou nebo párou či jeho vypalování. Horká voda roztrhá rostlinná pletiva v nadzemní části rostlin, srazí rostlinné bílkoviny, případně zničí i celý kořenový systém. Technologie vypalování zase využívá teplotního šoku, jenž způsobí plamen propan-butanového plynu. Výrobci i uživatelé se ohánějí ekologickým řešením jako nejlepší variantou oproti chemickým postřikům. Nicméně neberou v potaz, že ve spárách a pod dlažbou funguje křehký ekosystém a horká voda nebo pára či oheň spálí i užitečné živočichy, jako jsou slunéčka sedmitečná nebo chránění lesní mravenci, či dokonce ještěrky a žabky.
S chemií opatrně
Když všechno selže, nastupuje chemie. Nejefektivnější je použití dotykových systémových herbicidů, které ničí pouze plevel a v půdě se neukládají. V mnoha zemích Evropské unie jsou však již zakázány, a i u nás se počítá s jejich dalším omezením. U plevelů s rozsáhlým kořenovým systémem je nutné postřik i několikrát opakovat. Herbicidy se aplikují za slunného počasí, aby je déšť nesmyl. Ošetřenou dlažbu by neměla zasáhnout ani voda při zalévání přilehlých záhonů nebo kropení trávníku. Další podmínkou je bezvětří. Plevel odstraníme teprve poté, co kompletně uschne, jinak nemáme jistotu, že se přípravek dostal až do kořenových zakončení. Minimálně 48 hodin by s ošetřenými místy neměly přijít do styku děti a zvířata.
S mechy si poradí tzv. antimechy, které pracují na principu nesnášenlivosti dusíku, případně síry. Jejich účinnost se omezuje na vegetační období.
Náš tip
Šetrně k přírodě
Zbavit se plevelů jde i mnohem šetrnější cestou. Zaplevelená místa se zakryjí igelitem. Působením slunečních paprsků se půda i vzduch pod ním zahřeje a vysoká teplota plevel zničí. Další možností je rohož proti plevelu vyrobená z netkané textilie nebo pokrytí vysokou vrstvou mulče. Absence světla a vlhkosti plus vysoká teplota udělají své.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock