Dodatečná izolace základů
Spousta chalup nemá základy izolované proti vodě a působení vlhkosti se tak může stát noční můrou. Alespoň některá opatření však můžete podniknout, aniž byste museli bourat či podřezávat.
Účelem hydroizolace základů je ochrana stavby nejen proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, ale také například proti radonu. Problém ovšem nastává se starší stavbou, která má základy proti vlhkosti izolované jen nedostatečně nebo je případně nemá vůbec. Je třeba se smířit s tím, že plnohodnotnou hydroizolaci lze dodatečně udělat jen obtížně. Můžete však podniknout některá opatření, která působení vody a vlhkosti na dům alespoň zmírní.
Hydroizolace základů nebo různá stavební opatření, která mohou její účinnost posílit či provizorně nahradit, není totéž jako opatření proti vlhkosti ve zdech. Je-li však dům vlhký i ve zdech, bude zřejmě tak či onak nutné začít od základů a dostat vlhkost z domu kombinací všech možných opatření a zásahů včetně drenáže, vysoušení či podřezání zdí a jejich podražení plechy či asfaltovými pásy, nebo dalšími metodami.
Dodatečným odizolováním základů však můžete problému s vlhkostí v domě předejít nebo ho alespoň omezit.
Řešení problému lze zadat některé z mnoha specializovaných firem. Náklady se vám však přinejmenším zdvojnásobí a odborníci vám často nenabídnou nic, co byste nezvládli sami. Než se ovšem sami do práce, je vhodné ujasnit si některé detaily.
Dodatečná hydroizolace zpravidla vyžaduje odhalení základů do potřebné hloubky
Dům někdy vlhko potřebuje
Souboj s vlhkostí je u starého domu poměrně ošemetná věc. Nikdo ji sice v domě nechce, ale pro určitý typ tradičních stavebních materiálů může úplné vysušení domu skončit katastrofou. Buďte opatrní zvlášť v případě hliněných domů, jejichž zdi z vepřovic či kotovic obvykle stojí na nízkých kamenných základech, spojených rovněž hlínou. Ale pozor také na základy v oblastech s porézním kamenem, například s různými typy vápence.
______________________________________________________________________
Další články Speciálu Jak zbavit dům vlhkosti:
Co dělat, když je vlhký dům
Naočkujte zdivo chemií
Čím omítnout vlhké zdivo
Jak zabránit vzlínání vlhkosti do budovy
Změřte a vysoušejte
Proti vlhkosti i plísním
________________________________________________________________________
Drtivá většina sanačních opatření, souvisejících s dodatečnou hydroizolací, předpokládá odkrytí základů. Tady je třeba mít se opět na pozoru. Stará chalupa totiž pravděpodobně nebude mít armované betonové základy v dostatečné hloubce, a jestliže odhalíte základy po celém obvodu stavby nebo se při kopání rýhy pro drenáž či výkopu pro dodatečné odizolování dostanete až pod ně, může vám zeď popraskat, případně i spadnout.
Předejít tomuto riziku lze tak, že budete dělat výkopové a sanační práce tohoto typu postupně, po třech či čtyřech metrech. Například při odvlhčení pomocí kombinace drenážní roury se zásypem, geotextilie a nopové fólie to znamená vždy odkopat pouze zmíněný kus, položit fólii a drenáž, zasypat a teprve pak pokračovat dál. Práce se tím samozřejmě zkomplikuje, ale omezíme tak nebezpečí, že se odhalené nestabilní základy pohnou.
Zvláště u starých domů ve svahu může hrozit i nebezpečí náhlého rozdělení stavby na „suchou“ a „mokrou“ právě v důsledku dodatečné hydroizolace, což může zapříčinit například vysychání spojovací hliněné malty mezi kameny nebo vyschnutí a nežádoucí pohyb materiálu sypaného při původní stavbě mezi vnější a vnitřní kamenné či smíšené zdivo. Je dobré mít tato možná nebezpečí na paměti zvláště v případě, kdy přesně nevíte, z čeho byla vaše chalupa kdysi postavena.
Vlhkost od základů poznáte i pouhým okem, ale teprve speciální sondy přesně určí množství vody i její původ
Voda pod domem
U některých typů staveb se může stát i to, že dodatečná pečlivě udělaná hydroizolace sice ochrání základy, ale způsobí odvedení vody pod dům. Voda pak jde až pod základy, může narušit sklepy a postupně ohrozit celou stavbu, což opět platí zvláště pro chalupy ve svahu. Pokud by takové nebezpečí mohlo hrozit, povolejte raději ke konzultaci statika.
A jaká opatření k dodatečné hydroizolaci základů vlastně připadají v úvahu? Především už zmíněné vytvoření bariéry proti vodě z nopové fólie. Ta se položí do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Nopová fólie se vyvede zhruba dvacet centimetrů nad úroveň terénu, její horní hranu pak přichytíte ke zdivu speciální lištou, která zamezí zapadávání nečistot do vzduchové mezery mezi základy a nopy.
Aby se nápor vody snížil, je třeba ji odvést. K tomu slouží drenáž (viz Drenáže odvádějí vodu).
Pro správnou funkci nopových fólií je důležité i estetické namontovat některou z ukončovacích lišt
Dodatečná tepelná izolace
Při výkopu kvůli odhalení základů se vyplatí zvážit i dodatečnou tepelnou izolaci. Izolant by měl vždy respektovat materiál základů a zvláště při kombinaci s hydroizolací je nutné brát v úvahu zmíněná rizika, související s náhlým odvedením vody od starého domu. Specialisté z pražské firmy Trumf, která se zabývá renovacemi a sanacemi staveb, postupovali při sanaci sklepních prostor jednoho z památkově chráněných domů tak, že nejdříve dodatečně izolovali jeho základy. Obvodovou stěnu odkopali až na základovou spáru, obnažené opukové zdivo základů domu nejdříve doplnili a vyrovnali cementovou stěrkou a dále ošetřili asfaltovou hydroizolační stěrkou. Pro zateplení základů použili extrudovaný polystyren. Finální vrstvu vytvořila nopová fólie jako mechanická ochrana jednotlivých vrstev systému izolace základů domu.
Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany, ze které je dům nejčastěji vystaven účinkům vlhkosti a vody. Jestliže to není možné – například když potřebujete dodatečně izolovat hluboký sklep – lze udělat izolaci i z vnitřní strany. V takovém případě je nutné vytvořit celistvou a uzavřenou vrstvu izolace na stěnách i podlahách, nejčastěji z asfaltových pásů.
Na dodatečnou vnější i vnitřní hydroizolaci základů či spodní stavby můžete použít rovněž některou z asfaltových (bitumenových) izolačních stěrek. Například výrobce asfaltové stěrky Profi dicht 1K FIX upozorňuje, že stěrka dokáže na rozdíl od asfaltových pásů vytvořit bezešvý spoj za studena a lze ji aplikovat i na členité a složitě tvarované základy. Potřebuje však povrch bez ostrých výstupů a nesoudržných částic, takže například spáry a prohlubně v kamenných základech by bylo nutné vyplnit maltou.
Stěrka se pak nanáší ve dvou vrstvách špachtlí nebo hladítkem, po zaschnutí je dobré zakrýt ji geotextilií nebo polystyrenem a teprve poté zahrnout základy zeminou. Spotřeba stěrky je 3,5 litru na metr čtvereční při vrstvě tří milimetrů, balení o hmotnosti 32 kilogramů koupíte u různých prodejců za cenu kolem 2 600 korun.
Geotextilii použijte na omotání drenážní trubky pouze v případě, že je ve výkopu souvislý zásyp z dostatečné vrstvy kameniva
Drenáže odvádějí vodu
Drenážní systém odvede vodu ze základů a může vás zbavit problému s vlhnutím zdí. Aby však drenáž neudělala víc škody než užitku, musí se udělat správně.
Drenáž základů je jedním z nejúčinnějších opatření při boji s vlhkostí v domě. Spolu s dalšími kroky může přispět k odvlhčení domu a zabránit postupné destrukci fasád i vnitřních omítek a zdiva. Samotná drenáž však problém s vlhkostí obvykle nevyřeší, kombinovat ji s jinými postupy je nutné při náporu vlhkosti z dešťové vody i při působení zemní vlhkosti, kvůli které vlhnou stěny.
Odvedení vody od základů však domu prospěje i v případě, že není spojeno s dalšími radikálními postupy (např. podřezávání zdí). Je sice pracné, ale zároveň lze drenážní systém udělat bez složitějších zásahů do konstrukce stavby a bez problému ho zvládnete udělat svépomocí.
Co drenáž základů přesně znamená? V podstatě jde o vytvoření jednoduché bariéry, která vodu z podmáčeného terénu zachytí a odvede mimo dům. Drenážní systém může vodu odvádět buď do sběrné jímky, ze které je odčerpávána, nebo do otevřeného kanálu, kterým pak odtéká. Ani v jednom případě nemusí jít o nijak složitou a nákladnou stavbu, využít lze například výkopu s dostatečně hlubokou vrstvou štěrku a kameniva nebo perforovaných drenážních trubek, které vodu odvedou do terénu, což je systém srovnatelný například s tradičním trativodem.
Součástí hydroizolačních opatření může být i použití některé z bitumenových stěrek
Po obvodu základů
Samotný drenážní výkop je třeba udělat po celém obvodu základů (případně kdekoli ve volném terénu, který chcete odvodnit). Dělá se zhruba na šířku lopaty a je nutné počítat s vyspádováním, které umožní odtékání vody v drenážní trubce potřebným směrem.
Drenážní výkop se vyplní kamenivem (většími kameny), na němž je uložena vrstva menších kamenů, horních asi pět centimetrů tvoří vrstva hlíny, která se nakonec zatravní. Jinou možností je zakončení drenážního příkopu kameny, dlažbou nebo hrubým štěrkem. Aby hlína shora nepropadala mezi kameny, klade se pod ni geotextilie.
V současné době se nejvíce používají perforované drenážní roury uložené na dně výkopu, které jsou pak zasypány hrubým štěrkem a zahrnuty zeminou. Výkop by měl být od základů vzdálen aspoň 80 cm. Je nutné vyhloubit ho k patě základů, ale ne o moc hlouběji, aby se podloží pod základy nenarušilo příliš rychlým vysycháním. K odhaleným základům se pak může upevnit tzv. nopová fólie, přečnívající mírně nad povrch. K vnější zdi se okraj nopové fólie může uchytit pomocí speciální lišty nebo hřebíků s podložkami. Výstupky z fólie (nopy) musí směřovat ke stěně, aby se mezi zdí a zeminou v drenážním příkopu vytvořila potřebná vzduchová mezera.
Pokud to jde, je ideální použít k hydroizolaci natavovací asfaltové pásy
Pozor na spád
Drenážní trubka se klade ve spádu směrem, kterým potřebujete nasměrovat odtékající vodu. Horní konec drenážní trubky či hadice se kvůli odvětrávání vyvede nad terén.
Pokud jde o složení vrstev hrubého a jemného kameniva, existují různé postupy a doporučení. Výkop by se měl vždy vyložit geotextilií, která zabrání prorůstání kořenů a narušování drenážního systému vegetací.
Můžete zvolit například postup, kdy se příkop na položenou geotextilní tkaninu vysype vrstvou jemného písku, vrstvou štěrku a vrstvou drti. Na tu pak položíte drenážní hadici, kterou poté opět zasypejte vrstvou drti a vrstvou štěrku. Na tu lze položit například valouny nebo betonovou dlažbu se spádem od chalupy. Nedoporučuje se obalovat geotextilií samotnou drenážní trubku, protože pak by se perforace (otvory v drenážní hadici nebo trubce) mohly ucpat a systém by přestal správně fungovat.
Na obou koncích vyvedených nad terén je vhodné umístit perforované kryty proti hlodavcům a dalším živočichům. Tyto kryty se prodávají na míru k jednotlivým průměrům drenážních hadic. Vyšší odvětrávací konec trubky lze vyvést až pod střechu, aby se vytvořil dostatečně vysoký větrací komín.
Dodatečná izolace základů
