Dobrá
Vesnici v horách tvoří jediná, dva kilometry dlouhá ulice poloroubených a zděných domů, které řadíme k alpským stavbám. Ty jsou u nás k vidění jen na několika lokalitách a v největším počtu se vyskytují právě tady.
Zdejší lidé si okolní drsnou přírodu nijak nepodmanili ani v dnešní době. V zimě se před mrazem schovávají v doširoka rozkročených domech, kde se pod jednu střechu soustředí obytné i hospodářské prostory a mnohdy i dvorek, a v létě respektují podmanivou krásu luk, hlubokých lesů, meandrující Teplé Vltavy tekoucí na dohled a také všudypřítomných rašelinišť. Mnoho kvetoucích zahrádek tu není, každá kytička musí přivyknout horskému charakteru lokality s drsnými podmínkami a krátkým létem. Jsme v obci Dobrá ležící na Šumavě v nadmořské výšce téměř 800 metrů.
Dům čp. 10 se zvoničkou na
střeše je jediným stavením
obráceným k ulici štítovou
stranou
Dřevařská obec
Osada Gutthausen (tedy Dobré Domky), z níž pochází dnešní název obce, vznikla poměrně nedávno, roku 1816. Obyvatelé německé národnosti přišli z okolních zemí, postavili domy a převážně pracovali v lesích. V době svého největšího rozkvětu, tedy na začátku minulého století, žilo v osadě přes 600 lidí. V roce 1946 tu stálo 78 domů s 580 obyvateli. Po druhé světové válce byli nuceni odejít a všechen majetek opustit. Domy, které po nich zbyly, dnes slouží hlavně chalupářům.
Urbanistickou zvláštností je, že domy byly postaveny jen na jedné straně cesty, na druhé straně proudí voda v potoce a jsou tu obezděné prameny. Ze staveb stojí na této straně jen škola, kaple a na konci vsi hájenka.
Hospoda u Němečka
s typickými znaky alpského
domu: polovalbová široká
střecha s mírným sklonem,
vyřezávaná pavlač, dřevěný
obklad stěn
Je, nebo není to alpský dům?
Typickým pro Dobrou je tak zvaný volarský či alpský dům. Je to nejobsáhlejší soubor tohoto typu u nás, i když s malou výtkou. Všechny znaky alpského domu nese pouze čp. 10 se zvoničkou na střeše. To jako jediné je orientováno k cestě štítovou stranou a v ní je i vstup do domu. Ostatní stavení jsou podélné orientace.
Další prvky už jsou i na druhých domech v pořádku. Vidíme rozlehlou sedlovou či polovalbovou střechu malého sklonu s neobvykle širokým štítem, bohatě vyřezávanou pavlač, dále velký počet malých oken, která jsou poměrně nízko, a pod nimi truhlíky na květiny. Dalším příznačným rysem je kombinace dřeva, zdiva a kamene v kontrastních barvách – světlé a tmavé. I mladší zděná zástavba nese shodné znaky – nízkou sedlovou střechu a široké průčelí.
Všechny domy jsou přízemní, z chodby se vchází do obytné světnice, na opačnou stranu je stodola, v podstřeší světnička a prostor pro seník. Na horský charakter obce upozorňuje absence plotů na mnoha pozemcích. Zato tu jsou k vidění lavičky téměř na všech zápražích.
Obec Dobrá byla pro svůj ojedinělý a četný soubor u nás tak netypického domu roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Martina Lžičařová a Petr Živný
Dobrá
Dobrá
