U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Do Úterý nejenom v úterý
Kategorie: Venkov | Autor: suk, rab
DOMA
Obec velmi starého původu s neobvyklým názvem Úterý leží v hlubokém údolí, hustě zastavěném převážně hrázděnými domy s typickými vysokými střechami, soustředěnými kolem vyvýšeniny s kostelem sv. Jana Křtitele.
České pojmenování obce, ale iněmecké (Neumarkt), souvisí s udělením tržních práv a určením tržního dne. Slovo úterý má původ u východních Slovanů, u nichž “vtoryj” znamenal druhý, tedy druhý den v týdnu. Starou knížecí ves na zemské stezce z Mohuče do Prahy, zmiňovanou poprvé již roku 1183, povýšil roku 1200 český král Přemysl Otakar I. na městys. Roku 1233 Úterý přešlo do majetku kláštera premonstrátů v Teplé a na konci 13. století mu byla udělena městská práva. Město prý tehdy obývalo na dva tisíce horníků, pracujících v dolech na zlato, a za krále Jiřího z Poděbrad zdejší mincovna razila zlaté dukáty. Se zlatem souvisí izajímavý městský znak s černým havranem, jenž v zobáku drží zlatý prsten. Podle staré pověsti havran právě nad místem, kde bylo později založeno město se zlatými doly, prsten za letu upustil, což bylo považováno za osudové znamení. Roku 1582 město včetně mincovny zničila povodeň, za třicetileté války bylo vypleněno. I přes mnohé pohromy, například na konci 17. století po velkém požáru, vznikala nová výstavba na půdorysu původního středověkého města. Převládající české obyvatelstvo (až do roku 1612 úřední řečí čeština) bylo poněmčeno. Zlaté doly vystřídala řemesla, jistě neméně zlatá, a zemědělství – ostatně zemědělský charakter si Úterý zachovalo podnes. Novodobá historie se v ničem neliší od osudů mnoha jiných obcí a měst, jejichž německé obyvatelstvo bylo po 2. světové válce vysídleno. Po letech úpadku se městečku vrací jeho dřívější podoba. Tomu napomáhá i to, že je na jeho území vyhlášena městská památková rezervace. Nicméně Úterý dosud nemá obnoven statut města, který ztratilo po válce, protože pro uznání za město nesplňuje podmínku stanoveného počtu obyvatel. To ale, jak říká starosta Úterý Miloš Říha, rozvoji obce nijak nebrání. Samozřejmě, nejde všechno hned, ale obec bude mít zanedlouho například svou čistírnu odpadních vod a zřejmě se podaří dokončit i opravu komunikací vedoucích do města, včetně dodláždění malebného náměstí. Městečko si oblíbili chalupáři, kteří začali přicházet v době, kdy většina domů byla v katastrofálním stavu. Jejich přičiněním se vlastně podařilo Úterý zachránit před zkázou. V současnosti počet chalupářů je zhruba stejný jako stálých obyvatel, a podle starosty je to jenom ku prospěchu obce. Starosta klade důraz na rozvoj turistického ruchu. Tomu mají napomoci nové ubytovací a hostinské služby, ale i budování cyklostezek a pořádání kulturních akcí. S tím souvisí i nové možnosti obživy pro místní občany, neboť jiných pracovních příležitostí je v místě nedostatek. Téměř nenarušený historický exteriér oceňují i filmaři – naposledy si náměstí “zahrálo” ve známém televizním seriálu Zdivočelá země a stejnojmenném filmu. Nejstarší zástavba byla zřejmě soustředěna kolem kostela a podél hlavní komunikace, z níž se vyvinulo náměstí, dodnes lemované pozoruhodným souborem domů s gotickými jádry a hrázděnými konstrukcemi. Dominantou náměstí je původně renesanční radnice se zvoničkou na střeše, nedávno citlivě obnovená. Protější stranu náměstí tvoří řada hodnotných domů, které však před dvěma lety zachvátil zničující požár. V současné době probíhá jejich rekonstrukce především díky státním příspěvkům. Náměstí malebně dotváří kašna, mariánský sloup a kamenná dlažba z tzv. koček. Mimo náměstí lze obdivovat několik udržovaných hrázděných izděných domů s cennými stavebními detaily. Při Úterském potoce se v zástavbě lokality zachovaly tři mlýny a budova bývalé koželužny. Pro svou neopakovatelnou atmosféru, množství památek, okolní přírodu i blízkost jiných atraktivních míst je Úterý ideálním turistickým cílem západních Čech.
