Dláždění na maltu a beton

Pokládku do betonu nebo na maltové lože volíme v případě, kdy dláždíme dlaždicemi nebo kamenem menší tloušťky. Betonová deska vytvoří rovný a pevný podklad.

Postup dláždění na beton a do maltového lože je shodný s pokládkou zámkové či kamenné dlažby na sucho přinejmenším v tom, že je třeba vytvořit zhutněný a vyrovnaný podklad. I při volbě „mokrého“ postupu pak musíme v prvé řadě zvážit, jaké zátěži bude dlážděná plocha vystavena. Podle toho určíme hloubku výkopu pro základovou desku a sílu podkladních vrstev kameniva. Rovněž dbáme na dodržení spádu do dvou procent.
Na zhutněnou vrstvu kameniva rozprostřeme zavlhlý betonový potěr o síle zhruba deseti centimetrů, který je vhodné stabilizovat vložením armatury (kari sítě). Doporučovaná tloušťka oceli je čtyři milimetry. Na tento podklad pak klademe velkoplošné dlaždice či kameny. Ty lze klást rovněž na dostatečně vyzrálou betonovou desku, kdy se každá dlaždice před pokládkou podmazává betonovou maltou.

Malta by měla být směsí cementu a říčního písku v poměru jedna ku třem dílům, naředěnou do středně husté kaše. Nanáší se ve vrstvě o síle dvou až šesti centimetrů. Je třeba, aby dlaždice do malty „sedly“ v celé ploše a nevytvářely se dutiny.

Dlažba z přírodního kamene sluší staré chalupě i novostavbě a lze ji dobře propojit se zelení okolního terénu i s dřevěnými prvky

Jak na spárování

Ke spárování si připravíme cementovou kaši se používat na spárování kopaný písek kvůli obsahu jílů. Do směsi můžete přidat spárovací hmotu. Vydlážděnou plochu spárujte pomocí filcového hladítka pouze po tak velkých částech, abyste stihli vyspárovanou plochu umýt a vyčistit dříve, než na ní spárovací cementová hmota zaschne. Musíte však zároveň počkat, až malta alespoň částečně zatuhne v samotných spárách. Zvláště u kamenné dlažby je to poměrně náročné a pokud nemáte se spárováním zkušenosti, postupujte raději po malých úsecích, abyste se dostali do správného tempa.

Jestliže spárovací hmota na dlažbě přece jen zaschne, čeká vás poměrně nepříjemná práce s jejím odstraňováním. Usnadní to nejrůznější typy čističů na cementové povlaky, které dostanete u prodejců dlažeb a kamene.

Důležité je také zrání cementu ve spárách a betonu dlažby, které má vliv na celkovou životnost vydlážděné plochy. Zvláště v letních měsících je tedy dobré dlažbu kropit a zakrývat plachtou, čímž zabráníte příliš rychlému vysychání betonu ve spárách i podkladu. Je třeba počítat zhruba s tří až čtyřtýdenním intervalem vyzrávání a až poté (na kamennou dlažbu) nanést ochranný impregnační nátěr.

Samotná pokládka kamenů do cementové malty není nijak náročná

Dláždění kamenem

Dlažební kameny vhodné k lepení na maltu na betonový podklad, se obvykle prodávají v tloušťkách od 2 do 4 centimetrů a dláždíte-li větší plochu, přivezou vám zpravidla potřebné množství na paletách. Je téměř nemožné předpokládat, že by měly kameny přesně stejnou tloušťku. Proto se i na betonovou plochu kladou do další vrstvy čerstvého betonu, jejíž výška by měla být alespoň 4 až 6 centimetrů. Dostatečně silná vrstva betonu vytvoří pevné spojení s podkladem. To je důležité zejména proto, aby pod kameny nepronikala voda, která pak v zimě zamrzá a způsobuje odlupování či trhání jednotlivých kamenů.

Různě vysoké kameny se při pokládce do betonové vrstvy snadněji vyrovnávají do stejné výšky, což se nejlépe dělá pomocí latě a gumové paličky. Citlivým poklepem placáky vcelku snadno srovnáte za předpokladu, že není beton příliš řídký (pak se kameny „utápí“) nebo příliš hustý. V takovém případě je nutné zvyšovat sílu úderu a kámen občas praská.

Spárování a čištění vám usnadní gumové stěrky i kvalitní mycí houba

Vlhčit a čistit

Zvolit správnou hustotu betonové směsi je věcí praxe a počítat musíte i s tím, že dlažba i betonový podklad poměrně rychle natahují vodu. Proto je dobré dláždit na penetrovaný a navlhčený podklad a vlhčit i jednotlivé kameny.

Klaďte kameny do malty namíchané v poměru jeden díl cementu ku 4–5 dílům štěrku nejjemnější frakce. Naneste na podklad vždy jen tak velkou plochu cementové malty, kterou zvládnete vydláždit dřív, než příliš vyschne. Pokud se malta moc rozlévá a na povrch vystupuje voda, je nutné míchat hustší směs.

Nešetřete cementem, malta musí být dostatečně „mastná“ aby dlažbu nenarušovalo vlhko a mráz

Mějte připravené ocelové hladítko i zednickou lžíci, oba nástroje se hodí na dorovnání povrchu před pokládkou. A po ruce mějte rovněž vědro s vodou a houbu, kterou neprodleně odstraňujte z kamenů případné znečištění od malty. Později to už jde velmi obtížně.

Spárovat začněte až v okamžiku, kdy dlažba sedí v dostatečně ztuhlé maltě. Vyplatí se počkat minimálně několik dnů a v průběhu zasychání kameny občas zlehka pokropit, zvláště v teplých slunečních dnech.

Postup spárování

01 Spáry pečlivě vyčistěte, použijte smetáček nebo štětec a buďte důslední, pro soudržnost spárovací malty s betonem je to nutné. Vyplatí se také průběžně je vlhčit vodou z rozprašovače. Existují různé hotové spárovací hmoty na kamennou dlažbu, ale my jsme vyzkoušeli betonovou kaši v poměru 1 díl cementu ku 3 dílům přesátého štěrku. Nesmí to být kopaný písek, protože obsahuje jíly. Hmota má spíše řidší konzistenci, ale ne takovou, aby na povrch vystupovala voda. Do spár ji vpravujte menší zednickou lžící a hranou lžíce hned stahujte přebytečnou maltu na ploše kamenů tak, abyste docílili povrchu spáry v rovině s kameny. Vždy spárujte jen tak velkou plochu, kterou zvládnete následně zpracovat dřív, než malta zavadne.

02 Po částečném zavadnutí betonové kaše strhněte povrch spáry i vrstvu znečistění z kamenů gumovou stěrkou. Vhodná je spíše měkčí. tvrdší je méně ohebná a snadno naruší čerstvé a měkké plochy spár. Stržené zbytky betonu stáhněte mimo spárovanou plochu, a pokud máte kolem sebe čisto, můžete je znovu přihodit do spárovací kaše. Ta díky tomu postupně o něco zhoustne.

03 Zhruba vyčištěnou plochu začněte opatrnými krouživými pohyby stahovat a dočišťovat houbou. Oproti doporučením se moc neosvědčilo molitanové ani pěnové hladítko. Nelze je totiž spolehlivě vyždímat, takže se spáry buď rozmáčely, nebo je hlazení strhávalo do hloubky kvůli příliš suchému povrchu hladítka. Nejlépe vyhověla lehce navlhčená kvalitní houba na mytí aut.

04 Po prvním hrubém začištění spár je nutné smést z kamenů písek, který se při tom uvolní. Jinak by zrníčka štěrku narušovala povrch dosud nezavadlé spárovací hmoty při dalším čištění. Je třeba vystihnout správný moment, kdy je už povrch spár natolik zavadlý, aby ho štětiny smetáčku nebo štětce nepoškodily. Pokud se to stane, příliš to nevadí, protože povrch spár je ještě nějakou dobu možné dočišťovat a dohlazovat jemnými tahy houby.

05 Jakmile spáry vyhladíte, je třeba začít bez váhání čistit povrch kamenů od zbytků betonu a následně i od zašedlého povlaku. Postupujte trpělivě a často měňte vodu, protože každé další dohlazení dosud ne zcela zavadlých spár houbou znečistí i plochu kamenů a hned poté, co začnou vysychat, objeví se znovu zašedlý povlak. Na čištění se nejlépe osvědčila kombinace větší kvalitní houby a molitanové houbičky na nádobí, u které někdy využijete i drsnou polovinu povrchu. Při hrubém čištění je ještě poslední příležitost k opravě případných vad na spárách.

06 U finálního dočišťování se snažte vyhnout zásahům do tuhnoucích spár. Kameny je nutné čistit opakovaně, přinejmenším pětkrát a vždy pečlivě vyždímanou houbou a pokud možno čistou vodou, jinak se povlaku nezbavíte. Mezitím už můžete spárovat další úsek. Pokud jsou na povrchu kamenů nerovnosti či prasklinky, musíte z nich dostat maltu třeba i za pomoci kartáčku ještě ve chvíli, kdy není zcela zatvrdlá. Po několika týdnech, až vyzraje spárovací hmota, se sice doporučuje dočistit dlažbu prostředkem na odstranění šedého povlaku, ale u kamenů s mírně drsným povrchem (pískovec, rula), už čistič mnoho nespraví. Důležité je udělat maximum už v době, kdy malta ve spárách teprve zavadá.

Dláždění na maltu a beton