Dítě v autě
Děti s námi cestují autem téměř každý den, proto by mělo být samozřejmostí, že je zabezpečíme, stejně jako sebe. Výběru správné autosedačky bychom tedy měli věnovat zvláštní pozornost.
Kromě povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem na sedadle v autě, které je povinně tímto zařízením vybaveno, platí na našich silnicích také to, že přepravované dítě musí být usazeno do dětské autosedačky. Toto ustanovení zákona platí pro děti menší než 150 cm a lehčí než 36 kg.
Je nutné pamatovat na to, že dítě, které není připoutáno a sedí, nebo dokonce stojí vzadu uprostřed, aby lépe vidělo na cestu, je v okamžiku nárazu vrženo proti přednímu sklu nebo skrze něj ven. Lépe se mu nevede ani v případě, že je při nárazu otloukáno o zadní dveře či opěradla předních sedadel. A posadit dítě bez autosedačky, případně nepřipoutané na přední sedadlo, snad už nikoho ani nenapadne.
O nic bezpečnější ale není, ani pokud se domníváme, že udržíme šestikilogramové dítě na klíně. Není až tak ojedinělým případem, že dospělý držel dítě v náručí a při nehodě jej vahou vlastního těla rozmačkal. Je potřeba si uvědomit, že například při rychlosti 50 km/h a při hmotnosti dítěte 10 kg bychom museli udržet ve svých rukou 300 kg.
Rozhodně bychom my dospělí měli jít dětem příkladem. Především tím, že se budeme sami důsledně poutat vždy, ať už jedeme na cestu dlouhou stovky kilometrů, nebo třeba jen pár desítek metrů.
Jakou sedačku použít?
Pro volbu dětského zádržného systému je rozhodujícím kritériem věk a hmotnost dítěte. V případě havárie totiž musí bezpečnostní systém vydržet až dvacetinásobek hmotnosti toho, kdo v sedačce sedí. Měli bychom vzít v úvahu také fakt, že při větších vzdálenostech bude dítě sedět v autosedačce delší dobu, a tak se v ní musí cítit dobře a pohodlně. Je vhodné kupovat sedačku spolu s dítětem, už v obchodě ho do ní posadit a vyzkoušet si upínání bezpečnostních pásů. Ty u dětské sedačky nesmí vést dítěti přes krk, kdy by hrozilo při nehodě nebezpečí udušení, neměly by být však ani příliš nízko, dítě by mohlo v tomto případě vyklouznout. Zadní opěrka má být tak vysoká, aby hlava dítěte nepřesahovala její horní okraj. Je-li sedačka nižší, hrozí zranění týlu.
Přestože sedačky jsou většinou univerzálně použitelné do různých aut, je lepší při nákupu zkusit, zda se námi vybraný model dá bezpečně umístit právě do našeho vozidla. Výjimečně se totiž může stát, že zvolený typ sedačky nepůjde nainstalovat, třeba kvůli kratším pásům nebo nedostatečnému prostoru mezi sedadly.
V obchodě by také měli vždy předložit český návod k montáži a obsluze. Před každou jízdou pak musíme zkontrolovat nastavení a vedení pásů tak, aby dítě vždy bylo zafixováno ve správné pozici. Pokud budete mít dojem, že připevnění nebo manipulace s upínacími pásy je obtížná, je lepší zvolit jiný model sedačky. Samozřejmostí musí také být evropské homologační značky a označení příslušné bezpečnostní normy.
Děti mohou se správnou autosedačkou cestovat i vepředu
V čem pomůže ISOFIX
Bezpečná je jen ta sedačka, která se dá pevně připoutat. Málo zafixované sedátko se totiž může uvolnit a představuje potom pro dítě ještě větší nebezpečí. V současných moderních automobilech také nalezneme u výbavy poznámku, že sedačky vozidla jsou vybaveny systémem ISOFIX. Ten umožňuje rychlou a správnou instalaci. Dětskou sedačku pak podle umístění kotevního systému ISOFIX můžeme ve vozidle připevnit buď na některé ze zadních sedadel, nebo i na sedadlo spolujezdce vpředu. Některé automobily rovněž nabízejí ještě další zabezpečení pomocí speciálních pásů.
Kotevní systém ISOFIX umožní rychlou a bezchybnou instalaci
Dítě raději do protisměru
Již před nějakým časem se objevily výsledky výzkumu renomovaných firem vyrábějících automobily i dětské sedačky a několika švédských univerzit, které konstatovaly, že pro děti cestující v automobilu je nejbezpečnější umístění sedačky zády ke směru jízdy. Tento trend je zřejmý především ve Švédsku, kde mají nejnižší počet úrazů dětí při autonehodách, a to především proto, že zdejší děti jezdí v sedačkách proti směru jízdy až do čtyř let. Ani zde to sice nemají dané zákonem, ale pro švédské rodiče se to již dávno stalo samozřejmostí. Vědí, že je to bezpečnější, a to je pro ně nejvyšší prioritou. A není divu, první autosedačka, kde dítě sedělo proti směru jízdy, se ve Švédsku objevila již v roce 1963. Její autor profesor Bertil Aldman se nechal inspirovat startem vesmírné rakety, kde jsou astronauti při startu zatlačováni do sedaček proti směru zrychlení.
Podle výsledků zmíněných výzkumů je zřejmé, že umístění dětské sedačky zády ke směru jízdy výrazně přispívá ke snížení rizika závažných poranění dítěte. Sedačky obrácené zády ke směru jízdy dokážou v porovnání s nepřipoutaným dítětem snížit pravděpodobnost úrazu až o 90 procent. Závěry výzkumů rodičům doporučují, aby nechali své děti sedět v takových sedačkách co nejdéle, přinejmenším do 3–4 let jejich věku.
Účelem takového umístění autosedačky je především poskytnout oporu hlavě a celé páteři v případě čelního nárazu. Síly vzniklé při takovém nárazu jsou totiž rozptýleny do větší části těla. Tato vlastnost je obzvláště důležitá, neboť dětské tělo není vzhledem ke své anatomii schopno odolat působení velkých sil. Hlava je v porovnání se zbytkem dětského těla velmi těžká a krk ještě není dostatečně vyvinutý, aby dokázal odolat silám působícím při čelním nárazu, pokud dítě sedí obráceno čelem ke směru jízdy.
Je-li sedačka na místě spolujezdce proti směru jízdy, musí být deaktivován airbag
Kdy deaktivovat airbag
Jestliže umístíme malé dítě v sedačce upevněné proti směru jízdy (tzv. kolíbce) na místo spolujezdce vpředu, nesmíme nikdy zapomenout na deaktivaci airbagu. I výsledky crashtestů, kterými tyto sedačky procházejí, ukazují na to, že dítě je dobře ochráněno i při nárazech v rychlostech až 64 km/h. Airbag však musí být na místě spolujezdce opravdu vypnut. Pokud tomu tak není, je dítě vystaveno značnému nebezpečí. Vystřelený airbag totiž přimáčkne autosedačku do sedadla a dítě by mohlo s největší pravděpodobností utrpět smrtelná poranění hlavy a krku. Velké riziko vážného úrazu hrozí v tomto případě i při nehodách v malých rychlostech.
U větších dětí je nejčastější umístění sedačky ve směru jízdy. Z crashtestů vyplynulo jednoznačné doporučení: umisťujete-li sedačku na místo spolujezdce s airbagem, odsuňte ji dozadu. Jen tak může airbag dobře fungovat. Je-li sedačka příliš blízko palubní desce, může vybuchující airbag dítě vážně zranit.
Výsledky testů rozhodují
Dětské autosedačky bývají pravidelně testovány evropskými autokluby a bohužel ne všechny v testech dopadají dobře. Jediným testem v Evropě, který kromě jiného měří i zátěž krku, je švédský Plus test. U nás se testy dětských sedaček zabývá kromě jiných také respektovaný časopis dTest. Pokud tedy budete dětskou sedačku kupovat, snažte se o té, kterou jste si vybrali, zjistit co nejvíce. V případě zájmu je opravdu možné dohledat řadu potřebných informací.
Správné zapnutí bezpečnostních pásů musíme zkontrolovat před každou jízdou
Dobrá rada
Dojde-li k autonehodě, je nutné nechat odborníkem přezkoušet a případně vyměnit poškozené části. Jen funkční sedačka je opravdu bezpečná, proto bychom měli být zvlášť opatrní při koupi autosedačky z druhé ruky a zjistit si její historii. Pokud už s ní někdo havaroval, je lepší ji nekupovat.
Skupiny sedaček podle věku a hmotnosti dítěte
Podle hmotnosti dětí, pro které jsou určeny, rozdělujeme dětské zádržné systémy do těchto základních skupin:
- Děti o hmotnosti do 10 kg zhruba ve věku do 6–8 měsíců – skupina 0
- Děti o hmotnosti od 9 do 18 kg zhruba ve věku od 9 měsíců do 4 let – skupina 1
- Děti o hmotnosti od 15 do 25 kg zhruba ve věku od 4 do 7 let – skupina 2
- Děti o hmotnosti od 15 do 36 kg zhruba ve věku od 4 do 12 let – skupina 3
Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock a archiv firem
Dítě v autě
