U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Dejte si nohy nahoru!
Kategorie: Volný čas | Autor: Zora Hynková
Křečové žíly a v horším případě bércový vřed jsou dvě onemocnění se společným jmenovatelem – špatnou funkcí žilních chlopní, nedostatečným prokrvením a zásobením tkání kyslíkem. Můžeme se tomuto závažnému onemocnění nějak bránit?
Vevropských zemích má podle klinických studií potíže s křečovými žilami (varixy) až 40 % žen a na 20 % mužů. Při vývoji chronické žilní nedostatečnosti, která se projeví vznikem varixů, hraje roli více faktorů, např. obezita, kouření, nedostatek pohybu, nevhodný životní styl, chronická zácpa, ale také těhotenství. Významná je dědičnost – žilní stěna má menší odolnost proti zvyšujícímu se tlaku krve (ten je vyvolán špatnou funkcí žilních chlopní), postupně ztrácí pružnost, slábne, její průsvit se rozšiřuje.
Nohy v ohrožení
Mezi příznaky počínající žilní nedostatečnosti patří pocit těžkých nohou, napětí, brnění, pálení, křeče a zvláště v teplých měsících pak otoky. V pokročilejších stadiích se objeví změny na kůži – zvýšená pigmentace, suchá olupující se kůže, případně ekzém nebo bércový vřed.
Problémy se špatně fungujícími chlopněmi se nejčastěji objeví na nohách. Tzv. kmenové varixy jsou dobře viditelné – vystupují pod kůží jako provazce a uzly a za nejúčinnější léčbu platí operace, obvykle odstranění postižené žíly. (Varixy jsou i estetickým problémem, zvláště pro ženy.) Méně závažné jsou tzv. intradermální varixy, které se objevují na vnitřní straně kotníků a mají podobu metliček nebo pavoučků. Ty se dnes obvykle odstraňují laserem.
Asi 70 % lidí, které někdy zlobí křečové žíly, nemá tak velké problémy, aby se museli obrátit na lékaře. Postačí jim prevence – změna jídelníčku, více pohybu, některý potravní doplněk. Těch je dnes celá řada a některé z nich mají účinky srovnatelné s léky. Venofarmaka, léky určené k léčbě chronické žilní nedostatečnosti, mají protizánětlivý účinek, zlepšují průtok krve žilami, zvyšují pevnost a pružnost žilní stěny, zmírňují otoky a bolest. Lékaři je doporučují užívat především v letních měsících, kdy se potíže obvykle zhoršují.
Obávané bércové vředy
Na bérci se udělá mělký vřed s nepravidelnými okraji, který mokvá. Otevřená rána je velmi bolestivá a náchylná k infekci. Postiženy jsou nejčastěji starší ženy, avšak podmínky, které umožňují, aby se bércový vřed vytvořil, se naštěstí vyvíjejí velmi pomalu. Dávají nám tak možnost prevence, jde jen o to umět ji využít.
Příčinami tohoto vleklého onemocnění mohou být dědičná dispozice, obezita, zánět hlubokých žil, nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání, do jisté míry i věk. Vřed se často udělá člověku, který dlouhodobě trpí onemocněním cév, hlavně na nohou.
Končetiny nejsou dostatečně prokrvené, otékají, pokožka je špatně vyživována, a proto náchylnější ke vzniku oděrek a stroupků. A pak stačí třeba jen štípnutí hmyzem, úder nebo škrábnutí – a může to skončit „otevřenou nohou”.
Nová léčba – vlhké hojení
Ještě před deseti patnácti lety se léčba omezovala na masti, pasty, zásypy, roztoky. Nedávno se však objevila nová metoda – za pomoci tzv. vlhkého hojení se kůže zacelí rychleji, vzrůstá počet vyhojených vředů. Moderní léčba je poměrně finančně náročná, proto ji musí schválit revizní lékař, v porovnání s tradičním postupem však nakonec přináší úsporu nákladů i času.
Nová léčba za pomoci tzv. terapeutických krytů má tři fáze, ke každé je zapotřebí použít jiný druh sterilního obvazu. Nejprve se rána čistí – obvaz odsává nadbytečný sekret a odumřelou tkáň, zároveň brání zanesení infekce a povzbuzuje hojení. Druhá fáze (říká se jí granulační), podporuje tvorbu nových kožních buněk a chrání ránu před vysycháním. Poslední, epitalizační fáze, zabraňuje tomu, aby se předčasně vytvořil strup, který by hojení prodloužil.
Důležitá je strava a cvičení
Podpořit úspěšné vyhojení bércového vředu může každý pacient, když se bude držet několika následujících opatření: v průběhu léčby, během hojení, potřebuje organizmus dostatek bílkovin, proto se doporučuje zařadit do jídelníčku mléčné výrobky (vhodné jsou snáze stravitelné zakysané – jogurty, acidofilní mléko, biokys ap.), bílé maso, masové vývary. Příznivě působí minerály podporující obnovu buněk a samotný proces hojení (patří mezi ně především selen, zinek, vápník, magnézium). Nezbytný je dostatečný příjem tekutin (1,5 – 2 litry denně) a také náležitý odpočinek – odborníci radí natáhnout se s podloženýma nohama na nejméně dvě hodiny přes den. Velmi vhodná je jednoduchá cévní gymnastika: alespoň třikrát denně po dobu pěti minut přitahovat a propínat špičky nohou, kroužit kotníky, pokrčovat a natahovat prsty na nohou.
Za vznikem bércového vředu většinou stojí porušená funkce žil – z toho důvodu je podmínkou úspěšného výsledku rovněž bandáž nohou elastickými krátkotažnými obinadly. Na hojení má ovšem značný vliv i odstranění nebo alespoň podstatné zmírnění bolesti – proto má každý nemocný užívat léky přesně podle doporučení svého lékaře.
Odhaduje se, že v naší republice trápí bércové vředy na sto tisíc nemocných. Kdo se mezi ně nechce zařadit, měl by dodržovat zásady zdravé výživy, přestat kouřit, snížit nadváhu a snažit se o dostatek přiměřeného pohybu.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO ZUZANA ČERNÁ
