U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CO SE SKRÝVÁ V LAHVI?
Kategorie: Peníze | Autor: ZI
V loňském roce byly v západních státech Evropy soustředěny a k recyklaci vytříděny čtyři miliardy PET lahví. To představuje přibližně 220 000 tun. Očekává se, že letos bude třeba recyklovat 300 až 320 000 tun, neboť jejich výroba se má zvýšit.
Při nákupu na víkend štosujeme do vozíku vedle ostatních potravin šestku přírodních a šestku ochucených minerálek, pro batole kvalitní kojeneckou vodu a mutující teenager připomene: “Tati, ještě colu.” Nápoje mají lehoučké průhledné obaly, jsou prakticky svázané, takže se dobře přenášejí. Navíc stačí letmý pohled a máme jistotu, že nekupujeme zajíce v pytli. Zkusme se ale zamyslet, kolik nás vlastně taková průhledná lehoučká lahev stojí. Víme, kolik stojí výroba, recyklace a jaký je celkový dopad na přírodu? A recyklujeme skutečně?
Pro a proti plastům
Pozitiva moderního obalu jsou jasná. Plastové lahve jsou lehké, dobře uzavíratelné, nerozbitné a nemusejí se vracet. Pro zákazníka pohodlné, bez starostí o peníze investované do vratných obalů, bez nároku na čas nutný k vracení lahví. Výrobcům odpadá jejich vymývání. Negativa už tak viditelná nejsou. Málokdo tuší, že jednorázová PET lahev stojí 2,50 – 3 Kč. Pokud každý den vyhodíme 1 lahev, vyhazujeme zbytečně asi tisíc korun ročně. Další neviditelné náklady vznikají při likvidaci odpadu. Hradíme je nejen přímo v ceně za odvoz popelnice, ale také nepřímo – přispíváme na dotování třídění odpadu ve městech. K tomu lze připočíst náklady na rekultivaci skládek či léčbu alergií a dalších civilizačních nemocí, na jejichž vzniku se emise z výroby a likvidace PET lahví výrazně podílí. Oproti nezávadné skleněné má PET lahev další nedostatky. Výluhy látek z plastu do nápoje způsobují jeho nižší trvanlivost (1/2 roku v PET na rozdíl od 1 roku ve skle). Prostupnost obalu umožňuje průnik kyslíku dovnitř, což vede k odbourávání vitaminů, ke změně barvy i vůně obsahu. PET lahev rychleji vstřebává okolní teplo, musíme víc pečovat o její chlazení.
Jak je to s recyklací?
Na PET lahvích se sice dočteme, že jde o “recyklovatelný obal.” To však neznamená, že jsou skutečně recyklovány. Záleží teprve na systému třídění v obci a na tom, zda je v regionu možné odpad zpracovávat a zda jdou výrobky z recyklace na odbyt. Při zpracování PET-odpadu navíc nejde o pravou recyklaci, při které by se vyráběly znovu stejně kvalitní produkty. Jakost suroviny se postupně snižuje a možnost dalšího materiálového využití je omezena. Recyklované plasty už nelze použít jako obaly na potraviny. V ČR se odpadní lahve využívají pouze dvěma způsoby: – ve směsi plastů k výrobě lisovaných silnostěnných předmětů (stavební díly, tyče, lavičky aj.) – k polykondenzaci na polyesterová (PES) vlákna, z nichž se vyrábějí netkané textílie a izolační materiály. Největší recyklační linka – SILON, a. s., v Plané nad Lužnicí má maximální roční kapacitu 2500-3000 tun. Celková produkce PET lahví v ČR je však již nyní řádově vyšší. Odhaduje se minimálně na 16 tisíc tun. Zpracovávají se pouze bílé lahve, většina minerálních vod je ovšem balena v lahvích zelených. Jestliže se na věc podívá zasvěcený ochránce přírody, uslyšíme argumenty proti recyklaci: znečištění vody při praní PET drtě, velká spotřeba energie, produkce emisí. Zastupitelé obcí přidají ještě zatěžování městského rozpočtu zvyšujícími se odvozy sběrných kontejnerů a prohlubující se problém s nárůstem objemu plastů. Hovořit o vyřešené recyklaci tedy zatím rozhodně nemůžeme. Většina použitých PET lahví se v naší zemi ocitá ve směsném komunálním odpadu. Z toho jen 4 % jsou spalována, zbytek končí na skládkách.
Co může udělat každý z nás
Chceme-li sami eliminovat negativní dopady našich nákupů na životní prostředí, musíme žít a chovat se s větším rozmyslem. Upřímně: Nákup stolní vody v plastové lahvi je pro většinu z nás zbytečný luxus. Valná většina obcí má dostatečně kvalitní pitnou vodu z vodovodu, jak vám potvrdí v kterékoliv hygienické stanici. Lze jí vytknout jedině výraznější chuť chloru, a to především ve větších městech. Jsme-li v otázce chuti nesmiřitelní, existují firmy, které vám domů dodají vratné barely s kvalitní vodou. Pro zmlsané jazýčky vyžadující ochucení vody máme radu čistě chatařskochalupářskou, lety a praxí osvědčenou, navíc ryze ekologickou. Nejzdravější jsou domácí šťávy z vlastního ovoce. Nahraďme tedy žluté, oranžové, kolové a další přeslazované a oxidem uhličitým sycené limonády ovocnou šťávou nebo aspoň kupovaným koncentrátem. Pokud máme na výběr plast i sklo, dejme přednost skleněné lahvi. Z nabídky plastových vybírejme ty vratné a pak je skutečně vraťme zpět do oběhu. Na závěr pojďme ještě jednou nakupovat a ještě jednou počítejme. Šestka ochucených, šestka přírodních minerálek a dejme tomu dvě coly a čtyři stolní vody: při zaokrouhlení vyhazujeme za týden do popelnice padesát korun. A to jen naše čtyřčlenná rodina! Nezdá se vám, že v popelnicích leží nějak moc peněz?
