U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Co s parcelou uprostřed lánu
Kategorie: Právo | Autor: Mgr. Barbora Trsková, kresba Jiří Novák
* V roce 2001 jsem získal v restituci pozemek o výměře 6000 m2. Leží v sousedním okrese, takže je od mého bydliště zhruba 20 km. Je součástí lánu obhospodařovaného zemědělským družstvem, které mi nabídlo smlouvu o pronájmu. Já jsem ji neakceptoval, napsal přiznání k dani pro rok 2002 a daň zaplatil. Protože dosud nemám vyřešen příjezd k pozemku v rámci věcného břemene, vykolíkoval jsem předběžně podle katastrálního snímku parcelu trubkami o výšce 3/4 m. Je mi 80 let a nemohu na parcelu často dojíždět, ale když jsem tam po čase přijel, zjistil jsem, že trubky byly vytrhány a moje parcela oseta obilím jako zbytek lánu. Jakou radu byste mi mohli dát, než se odeberu na vedení družstva?
(A. P., Stará Bělá)
Na váš dotaz není zcela jednoduchá odpověď, neboť z něj nevyplývá, podle jakého zákona a za jakých okolností vám byl pozemek vydán. Problematika restitucí a následné užívání zemědělských pozemků je velmi složitá. Mohu pouze předpokládat, protože vydávání zemědělských pozemků probíhalo zpravidla podle tohoto zákona, že vám byl pozemek vydán v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb. ze dne 21. května 1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (změny zákona: 42/1992 Sb., 93/1992 Sb., 39/1993 Sb., 183/1993 Sb., 131/1994 Sb., 166/1995 Sb., 29/1996 Sb., 30/1996 Sb., 139/2002 Sb.). Z vašeho dotazu rovněž není zřejmé, zda a jak probíhala jednání se zemědělským družstvem a jestli tomuto družstvu byla dána výpověď z nájmu pozemků. Mohu tedy pouze obecně konstatovat to, co říká výše uvedený zákon o zániku práv k majetku vydanému podle zák. č. 229/1991 Sb.Ustanovení § 22 odst. 1 citovaného zákona stanoví, že ke dni účinnosti zákona, kterým byl den jeho vyhlášení, zanikají k majetku uvedenému v § 1 zákona:
a) právo družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří nejsou členy zemědělského družstva,
b) právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby,
c) právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa,
d) právo bezplatného užívání rybníků,
e) právo trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu,
f) právo hospodaření k nemovitostem ve vlastnictví státu.
V odst. 2 tohoto paragrafu je však uvedeno, že pokud nedošlo mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem zemědělského pozemku k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byl pozemek vydán, mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak; v případě, že pozemek je pro vlastníka nepřístupný, nemůže výpovědní lhůta skončit dříve, než budou provedeny příslušné pozemkové úpravy. Nájem zemědělských pozemků, resp. skončení tohoto nájmu, má odlišný režim i v úpravě občanského zákoníku. Z ustanovení § 677 odst. 2 obč. zák. vyplývá, že při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu lze nájemní smlouvu vypovědět pouze v jednoroční lhůtě, a to k 1. 10. běžného roku (což zcela koresponduje s výše uvedeným). Podle mého názoru – ačkoliv nebyla uzavřena písemná smlouva mezi vámi a družstvem – tato vznikla ze zákona, a pokud nebyla vypovězena, i nadále trvá, a to i z toho důvodu, že nemáte přístup ke svému pozemku. K posouzení celé věci je však nutné znát veškeré podrobnosti, které se vašeho problému týkají. Je možné, že celou záležitost lze řešit i jinak a bylo by asi vhodné poradit se s odborníkem, kterému předložíte veškeré doklady, které se této věci týkají.
