U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

CO LZE VYČÍST Z RUKY, CO NAPOVÍ UCHO

Kategorie: Víkend | Autor: Rudolf Zemek

ZDRAVÍ

Na počátku mé touhy po zvládnutí zvláštních nebo zapomenutých alternativních diagnostických metod bylo setkání s ušní akupunkturou, kdy mě zaujala topografická mapka ušního boltce s jednotlivými body, do nichž se podle jejího “vynálezce”, Francouze (nikoli Číňana) Nogiera promítají jednotlivé orgány lidského těla. Posléze jsem narazil i na knihu německého autora Ernsta Issberner – Haldanea “Diagnostika podle ruky”. Ta mě nadchla už proto, že ruka skýtá větší pozorovací pole pro posuzování pouhým okem. Změny na uchu lze sice také posoudit bez zvětšení, ale je to přece jen problematičtější. Německý autor se věnuje detailně možnostem diagnostiky podle jemné kresby čar na dlani, ale nějak jsem k této části ruky nezískal vztah. Navíc obrazové reprodukce v jeho knize jsou pouze hrubými náčrtky, které pro posouzení jemných změn čar na dlani z mého hlediska pro aktivní zvládnutí věci nelze použít. Já si proto na ruce všímám hlavně jejího hřbetu. Co tedy lze na hřbetu ruky vidět? Zde budu do jisté míry citovat zmíněného autora. Posuzuji v podstatě čtyři prsty kromě palce. Poslední článek ukazováku vbočený směrem k prostředníku značí na pravé ruce oslabení jater, na levé pak slinivky břišní. Poslední článek prostředníku vbočený směrem k ukazováku hovoří pro oslabení funkce střeva a k tendenci k případnému komplikovanému zánětu střeva tzv. slepého. Vbočení posledního článku prsteníku směrem k prostředníku mluví pro slabší funkci ledvin. Zúžený předposlední článek levého prsteníku je oslabení srdce. Vbočený poslední článek malíku směrem k prsteníku může značit chybnou polohu dělohy. Ztluštění nebo tzv. zbytnění prvního kloubu prostředníku směrem od dlaně mluví pro poškození bakterií ve střevě. Tolik zjednodušeně k nálezům německého autora. Tak jako u jiných alternativních diagnostik jsem se však nespokojil jen s přečtením a slepým převzetím knihy, ale sám jsem si na stovkách pacientů vyptáváním a podrobným vyšetřováním správnost pozorování potvrdil. Občas ke mně do poradny přišli lidé, kteří vykazovali na svých rukách všechny shora popsané změny. Nebyli to vždy lidé nemocní, jenom se necítili dobře. Postupně jsem došel k závěru, že u takových jednotlivců se jedná o typický produkt civilizace, důsledek našeho způsobu života. U těchto lidí a jejich rukou pak líčené potíže zahrnovaly trávicí problémy hovořící pro oslabení jater islinivky, například silné nadýmání a tlaky v břiše po některých druzích potravin nebo po přejedení, kterému však holdovali i přes své potíže. Občasné bolesti v pravém podbřišku, průjmy nebo zácpa mluvily pro postižení střeva jako celku. Operace “slepáku” byly v rodině pravidlem, často se vyskytovala cukrovka. Chladné končetiny s častým močením i občasné záněty močových cest potvrzovaly platnost nálezu na prsteníku. Výrazný odpor ke kondičním sportům a zadýchávání do schodů již v mládí se zase kryly se zúženým prostředním článkem levého prsteníku. Nejrůznější potíže ze strany rozmnožovacího ústrojí mluvily ke “křivým” malíčkům. Sám jsem pak vypozoroval, že malinko zvětšené mezičlánkové klouby na prstech, tzv. kotníčky, hovoří pro případné postižení kloubů jako takových, a to i ve věku, kdy po revmatismu ještě není ani stopy. Na rukou lze leccos vyčíst iz barevných změn. Chladné studené a potivé ruce s naznačeným namodralým “mramorováním” napovídají jistou nervovou nerovnováhu s tendencí k poruše prokrvení, nízkému tlaku, spavosti a podobně. Výrazně červená normálně teplá kůže omezená na oblast dlaní mluví pro oslabení jater. Na rukou lze vysledovat i velmi jemné otoky jak všech, tak jednotlivých prstů. Bývám někdy (kromě pacienta) první, kdo si toho všiml. Považuji to za významný příznak, po jehož příčině je třeba důsledně pátrat. A tak bych mohl ještě dlouho pokračovat. Pro úplnost se ještě zmíním o změnách na nehtech. O důvodech vzniku bílých skvrn se všeobecně ví, stejně jako o lámavosti. Dotazován však často bývám na příčiny podélného rýhování nehtů. Obecný význam tohoto jevu na všech nehtech současně tkví ve zvýšené koncentraci rozpadových látek v krvi. Při postižení jednotlivých nehtů platí následující: nehet na ukazováku vpravo je oslabení jater, vlevo slinivky břišní. Na prostředníku jde o oslabení střeva, na prsteníku ledvin, na malících oslabení funkce pohlavních orgánů. Oslabenou funkcí není však míněna definovatelná choroba. Jedná se většinou o subjektivní pocit těch, kteří ke mně za účelem alternativní diagnostiky přišli. Ti se pak případně ztotožní s mnou vyslovenými “náznaky”. Na uchu lze také leccos vypozorovat, i když ne tak jednoznačně a jednoduše. Například uprostřed nejhlubšího místa boltce jsou často vidět rozšířené póry, někdy lehce načervenalé. Protože se nacházejí nad projekčním místem srdce – plíce, mají jejich nositelé malou kondici, tlukot srdce a jako u poznamenaného prsteníku výraznou nechuť ke kondičním, na kyslík náročným sportům. U kuřáků se toto hodnotí hůře, nejde rozlišit vliv zmíněných dispozic od vlivů kouření. Obecně lze říct, že rozšířený pór nebo piha nad místem projekce toho kterého orgánu činí jeho funkci podezřelou ze změny. O nemoc se jednat nemusí, spíše o sklony. Také jsem si povšiml, že lidé sbledýma ušima jsou na tom dlouhodobě zdravotně lépe než lidé sušima červenýma. Tak jako u diagnostiky z očí nebo podle jazyka, se v mém pojetí jedná i v případě ruky a ucha většinou o vyšetření doplňkové, které dokreslí nálezy regulérní prohlídky dle pravidel lékařského umění. Přeje-li si někdo pouze vyšetření tohoto druhu, sdělím mu svůj názor, aniž by dotyčný o sobě řekl slovo. Celé tělo však řekne více a celostně medicínská prohlídka je rozumná.

CO LZE VYČÍST Z RUKY, CO NAPOVÍ UCHO