U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CO, KDY A JAK při stavbě a údržbě IV.
Kategorie: Stavba | Autor: Vladimír Procházka
V dnešním díle seriálu, ve kterém se zabýváme vhodností stavebních a údržbových disciplín z hlediska povětrnosti, přichází na řadu tesařina. Jde o práce, jimž se můžeme věnovat i v mrazivém počasí, ovšem rozhodně ne v dešti, nebo když sněží. Pak hrozí těžké pracovní úrazy hlavně při sklouznutí.
Po celý rok – s výjimkou výše uvedených období – lze tedy dělat jakoukoli stavební konstrukci, například krov, pergolu, kostru chaty či zahradního domku. Dřevo ovšem musí být dobře vyschlé a naimpregnované proti vlhkosti, hmyzu, plísním a houbám. Za vlhkého a mrazivého počasí však není vhodné dělat obíjení a bednění, které pak zakryjeme lepenkou nebo jinou nepropustnou vrstvou konstrukce. Jako příklad lze uvést bednění pod krytinu, a to jakoukoli, u svislých konstrukcí bednění pro lignát nebo třeba fasádní vrstvu z palubek. Po odměku jsou uvolněná vlhkost jinovatky či námrazy, nebo ve skulinách zafoukaný sníh zdrojem nekontrolovaného hnití uvnitř konstrukce. Zároveň logicky koroduje spojovací materiál, hřebíky, svorníky a všechen kov. Kolíkujete-li ve vlhku krov, pak se mokré kolíky, když časem vyschnou, smrští a chvěním konstrukce (při větru, dešti, bouřce i jiných otřesech) uvolní tak, že mohou i vypadnout. Krovy je tedy dobré dělat za co nejsuššího počasí, což platí i o suchém mrazu. Jistě však nebudeme pracovat za velmi nízkých teplot, tedy se zmrzlými prsty, které neudrží hřebík, natož kladivo nebo dlouhý stropní trám. Dbejme rovněž na to, aby dřevo trámu bylo suché. I když je z dobře napuštěného a impregnovaného dřeva, vezme si vždy trochu atmosférické vlhkosti. Tyto zásady ovšem neplatí pro dřevo napouštěné do hloubky v autoklávech, jako jsou například železniční pražce. S ním lze samozřejmě pracovat i za vlhka. Pozor ovšem na bezpečnost práce, protože vlhké dřevo je velmi kluzké, obzvlášť to napuštěné mastnými materiály (Karbolineum, Luxol apod.). Takto ošetřené stavební dříví je ovšem i výrazně dražší. Dnes je možné bez problémů sehnat dřevo, které neshnije ve vlhkém prostředí ani za léta. Nevíme však, zda jsou materiály, jimiž je napuštěno, ekologicky nezávadné. A když potřebujeme upevnit kůl do země, vyplatí se opálit jeho konec. Suché počasí je podmínkou kvality práce i při obíjení štítů, podbíjení říms, zástřeší a přesahu krovů nad zádveřími, záhrobci apod. Jakékoli obíjení svislé, vodorovné nebo “na peření” nemá rádo vlhko, natož déšť. Každé prkno připevňované na konstrukci by mělo být vyschlé a suché. I navlhlé hřebíky, vruty a svorníky způsobují porušení dřeva a samy rychle korodují. Ty ošklivé černorezavé skvrny okolo hlav hřebíků, vykukující ze spár krásných a dobře ošetřených palubek štítu, způsobily právě ty mokré hřebíky, přibíjené za deště do mokrých prken.
FOTO TESMO
