Co jsou přímé a nepřímé imise
Existují léta tradované mýty o tom, čím vším vás sousedé nesmějí obtěžovat a omezovat a co si naopak musíte nechat líbit. Ve skutečnosti řeší zákon celou řadu sporných situací poměrně jasně.
Už třetím rokem platí nový občanský zákoník, který přinesl celou řadu změn a zpřesnění oproti paragrafům, které upravovaly sporné body občanského soužití desítky let předtím. Lidé to často nevědí, ale zákon je nyní na jejich straně i v mnoha případech, které původní zákoník neřešil. A někdy bohužel nevědí ani to, že se sami dopouštějí protizákonného jednání. A to i v případech, kdy to dělají neúmyslně a třeba jen tím, že neřeší situace, k jejichž změně je původní zákon nenutil.
Kouř, hluk i zvířata
Cítíte-li se omezovaní či poškozovaní nějakou aktivitou nebo naopak nečinností či neochotou vašich sousedů, je pro posouzení vašich práv důležitý zejména § 1013/1 občanského zákoníku. Ten ukládá vlastníkům pozemku zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.
V právnické literatuře se objevují i podrobněji rozepsané seznamy možných přímých imisí a najdeme na něm například zápach ze žumpy a ze záchodu, znečišťování půdy, psí štěkot, hluk, zápach, přelétání míčů, obtěžování včelami, holuby, hlodavci, hmyzem. To vše buď v důsledku užívání toho či onoho pozemku, nebo i v důsledku zanedbávání údržby takového pozemku.
„Imise je jakýkoli element mající původ na pozemku jednoho vlastníka a účinky na pozemku jiného vlastníka. Slovo imise lze přeložit jako vhánění, vpuštění, vnikání. Nový Občanský zákoník obsahuje otevřený výčet imisí. Rozděluje imise na ty, které vznikají s činností na pozemku a imise, které jsou přímo přiváděny na pozemek. Mluvíme o přímých a nepřímých imisí,“ uvádí na advokát Petr Kausta na serveru Právní linka.
Připomíná rovněž, že pod pojem přímé imise lze zahrnout například svádění vody na cizí pozemek, záměrné vhánění kouře nebo třeba vyvedení trativodu, který vyúsťuje na cizí pozemek. „Přímé imise jsou zakázány ze zákona vždy. Naopak nepřímé imise jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jedná se o prach, popílek, odpad, pach, otřesy či hluk,“ dodává advokát.
Kdy je zákon porušován
Zmíněné nepřímé imise jsou častým a zároveň velmi sporným a složitě řešitelným předmětem neshod mezi sousedy. Stručně lze říci, že složitost celé problematiky spočívá v náročném stanovování hranice z hlediska oněch zmiňovaných přiměřených poměrů a míry omezení, kterému je nespokojený uživatel sousedního pozemku vystaven. Typickou nepřímou imisí s obtížně stanovitelnou mírou přiměřenosti je například zápach od hospodářských zvířat.
Komentáře k problematice imisí v Občanském zákoníku vysvětlují princip zmiňovaného důležitého paragrafu tak, že máte právo užívat svoji nemovitost i s tím, že se účinky vašeho jednání (hluk, světlo, kouř, zápach apod.) projeví i na sousední nemovitosti. Zákon vám však ukládá povinnost zdržet se takových imisí, pokud přesahují míru přiměřenou poměrům či limity stanovené právním předpisem. Posouzení oné zmíněné míry se může stát předmětem sporu. Tomu je vždy lepší předejít, což se je snazší, pokud to můžete sami ovlivnit. Zjistěte tedy, jestli nehrozí nějaké napětí ve vztazích se sousedy či dokonce spor kvůli tomu, že něco zanedbáváte.
Odborný časopis České advokátní komory Bulletin advokacie specifikuje přímé imise jako takové, které jsou přímo přivedeny na sousední pozemek (např. výfuk vzduchotechniky, vyústění okapu nebo umístění včelína tak, aby včely vylétávaly přímo na pozemek souseda). Takové imise jsou vždy zakázány a není rozhodující míra vlivu ani stupeň obtěžování souseda.
„Právo přivádět imise na sousedův pozemek si ovšem mohou vlastníci sousedních pozemků dojednat, a to i jako služebnost,“ upozorňuje Bulletin advokacie.
Běžné imise musíme vydržet
Nepřímé imise jsou pak zpravidla takové vlivy, které se projevují především u nemovitosti, která je jejich zdrojem. Mohou se však šířit i na nemovitosti sousední, přičemž nemusí jít jen o nemovitosti bezprostředně sousedící.
„Ochrana se sousedovi poskytuje proti nepřímým imisím jen tam, kde to překračuje míru přiměřenou poměrům a společensky únosné hranice dané dobrými mravy. Jen takový zásah je neoprávněný (R 37/1985, s. 143, odst. 6 a 7). Ostatní, běžné imise, které nepřekračují míru přiměřenou poměrům, jsou sousedé povinni navzájem si trpět (R 50/1985, s. 237, odst. 3)“, píše se v Bulletinu advokacie.
Advokát Petr Kausta upozorňuje na Právní lince i na to, že vedle obecného ustanovení o zvířatech občanský zákoník zavádí výslovnou formulaci o roji včel v § 1014 OZ. „Vlet jednotlivých včel na cizí pozemek se posoudí jako věc ničí, a pokud zabijeme jednotlivé včely, nerušíme vlastnické právo souseda. Vlastník včel jednotlivé včely na cizím pozemku stíhat nemůže na rozdíl od včelího roje. Pokud vzlétne včelí roj na cizí pozemek, je pořád ve vlastnictví vlastníka roje a vlastník pozemku ho nesmí poškodit či zničit,“ uvádí Petr Kausta.
Text: Richard Guryča
Kresba: Jiří Novák