Čím se řídit při výběru ovocné dřeviny

Při výběru ovocné dřeviny je třeba zohlednit podnebné podmínky, druh půdy i budoucí tvar stromu či keře. Foto: Shutterstock

Ať máme k dispozici velkou zahradu, nebo jen předzahrádku, či pouhý balkón, všude můžou ovocné stromky prosperovat a přinášet sladkou úrodu. Stačí, když při nákupu zohledníme jejich nároky.

Zkušený sadař se v nabídce orientuje, ale začátečník, který si chce vysadit „nějaký stromek kvůli ovoci“, by měl na nákup vyrazit do specializovaného zahradnictví či přímo k pěstiteli, který vybere na základě jeho požadavků nejvhodnější odrůdu a poradí, jak se o ni nejlépe starat. Podstatné je, abychom uměli zodpovědět otázky ohledně prostorových možností výsadby, nadmořské výšky i klimatických podmínek. Dobré je vědět, rostou-li v okolí ovocné dřeviny, které zajistí vzájemné opylení. V opačném případě bude nutné pořídit buď více kusů dřevin, anebo samosprašný kultivar. Poté je možné výběr zúžit podle toho, zda dáme přednost raným, středně raným, či pozdním odrůdám a jak rychle očekáváme úrodu.

Pouze pro otužilce

Přestože už v našich krajích různé druhy cizokrajného ovoce zdomácněly a bereme je jako samozřejmost, nelze je pěstovat všude. Typickými zástupci choulostivých ovocných dřevin jsou meruňky, broskve a vinná réva, kterým nesvědčí drsné klimatické podmínky v horských oblastech. Obecně tu budou mít problém všechny rané odrůdy ovoce, protože květům hrozí spálení jarními mrazíky. Nic ale neplatí beze zbytku, jsou-li vhodné mikroklimatické podmínky, například závětří vytvořené jinými stromy a keři či budovami, které navíc dokážou při jižní orientaci absorbovat a poté vydávat teplo ze slunečního záření, můžou tu plodit i tyto druhy ovoce. Výběr odrůd by se tak měl odvíjet právě od nadmořské výšky zahrady a podnebních podmínek. Pro chladná místa je vhodné volit středně rané až pozdní odrůdy roubované na odolných podnožích nebo původní krajové odrůdy.

Nejčastěji se prodávají stromky buď s balem, anebo prostokořenné. Foto: Shutterstock

Půdní podmínky pro pěstování ovocných stromů

Každý druh ovoce vyžaduje jiné půdní podmínky, a to co se týče jak skladby zeminy, tak jejího pH. Jabloně vyžadují půdy živné, dostatečně provzdušněné a zásobované vláhou. Hrušně potřebují hlubokou vápenitou zeminu zásobenou živinami. Problémem je pro hrušně vysoká hladina spodní vody, naopak snesou sušší stanoviště než jabloně. Půdní požadavky slivoní se řídí druhem podnoží, většině nevadí ani utužené vlhčí zeminy. Rovněž třešně nemají s utuženou zemí problém, pokud nejde o půdy těžké, tzn. jílovité či hlinitojílovité. Původně jižní ovoce nebude dobře růst ve studených a zamokřených půdách.

Sazenice se zemním balem se vysazují na jaře nebo na podzim. Foto: Shutterstock

Tvar dřeviny

Stěžejním bodem konečné volby ovocného stromku je jeho tvar v dospělosti, který určuje nejen umístění v zahradě, ale také to, za jak dlouho začne dávat úrodu. Je tudíž potřeba mít jasno v tom, kde ho chceme pěstovat, do jaké výšky mu chceme dovolit vyrůst a v jakém tvaru budeme chtít udržovat korunu. Poté se zaměříme na podnože, na nichž jsou odrůdy naroubované. Druh podnože totiž ovlivňuje to, v jaké oblasti je možné stromek pěstovat, a také výšku, do níž může dorůst. Stromky je možné koupit již zapěstované v některém z uvedených tvarů anebo ve tvaru špičáku či špičáku s předčasným obrostem, který se na jaře střihem jednoduše zapěstuje do zvoleného tvaru.

Vysokokmen

Vysokokmen má výšku kmene v rozmezí 170 až 190 cm a košatou korunu. Hodí se proto buď jako solitér na volné prostranství, nikoli do blízkosti staveb, nebo do velkých sadů. Pro tento tvar se používají výhradně generativní podnože. Je nejméně náročný na pěstování, lépe odolává jarním mrazíkům. Plodí až po několika letech po výsadbě.

Polokmen

Polokmen dosahuje výšky kmene mezi 130 až 150 cm, je vhodný do sušších a chudších půd.

Čtvrtkmen

Čtvrtkmen je nejoblíbenější a nejpraktičtější variantou, protože při výšce kmene 80 až 100 cm je koruna snadno dostupná. Uplatní se nejlépe ve středně velké zahradě. Plodit začíná po 5 až 7 letech.

Zákrsek plodí v poměrně krátké době po výsadbě. Foto: Shutterstock

Zákrsek

Zákrsek nebo vřeteno nepotřebuje příliš prostoru. Lze ho pěstovat i ve velké nádobě. Plodnost se dostavuje brzy po výsadbě.

Sloup a stěna

Sloup a stěna jsou ideální k jižní straně plotu nebo stěny, tudíž rovněž do malých zahrad.

Při nedostatku prostoru můžeme namísto stromků zvolit ovocné keře. Foto: Shutterstock

Ovocný keř

Keř s bobulovitým ovocem je řešením pro malé zahrady, pěstovat se může i na vyvýšených záhonech nebo ve velkých nádobách. Výhodou je velmi brzká úroda.

Podle doby výsadby

• Časně z jara se vysazují prostokořenné sazenice, tzn. stromky s obnaženými kořeny, které nejsou narašené čili se nacházejí ve vegetačním klidu.
• Pro jarní a podzimní výsadbu jsou určeny sazenice se zemním balem.
• Celoročně je možné sázet kontejnerové dřeviny.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Čím se řídit při výběru ovocné dřeviny