Cihly v interiéru

Rubrika: Inspirace

Cihla nemusí být jen stavebním materiálem, který bude schovaný pod omítkou. Cihla v interiéru může hrát i roli zajímavého designového prvku.

Cihly jsou velmi starým stavebním prvkem. Nejstarší jsou cihly sušené (vepřovice), známé nejméně 10 tisíc let. Od starověku se vyrábějí pálené cihly. Jsou z cihlářské hlíny a vytvrzují se působením žáru ve vypalovací peci. Mají tvar kvádru v poměru 4 : 2 : 1. Jejich rozměr vychází z jedné stopy, což je 12 palců – 12″ × 6″ × 3″. Současná cihla má rozměry 290 x 140 x 65 mm a váží 4,7 kg. Pálené cihly se vyznačují dobrou pevností při relativně nízké hmotnosti, mají výbornou schopnost akumulace tepla, dobré zvukově izolační vlastnosti a vysokou požární odolnost, jsou ekologicky nezávadné.

Jak vzniká cihla

Víte, jak se taková „obyčejná“ cihla vyrábí? Natěžená cihlářská hlína se dopraví do zásobníku (tzv. hliníku neboli hliniště), v němž se drtí. Současně se přidávají pomocné látky, které zlepšují vlastnosti cihel (např. pro nižší objemovou hmotnost, lepší tepelně izolační vlastnosti, nižší vypalovací teplotu apod.). Pak se celá směs mele, drtí a mísí a putuje do lisu, který protlačováním vytváří souvislý pás hmoty. Ten se pomocí řezacích drátů rozřezává a vznikají první cihly. V sušárně jsou vysoušeny na vlhkost maximálně 2 %. Po 2 až 3 dnech v sušárně směřují do vypalovací pece, kde se při teplotě 700 až 1 000 °C jeden až dva dny vypalují. Některé cihlářské výrobky se ještě povrchově upravují, impregnují nebo opatřují nepropustnou glazurou.

Zvonivky

Pro nové zděné prvky nejen v interiéru jsou vedle klasických pálených cihel ideální cihly zvonivky známé pod názvem klinkery nebo také ostře pálené či dvakrát pálené cihly. Jde o cihly lisované pod velkým tlakem, vypálené na vysokou teplotu, případně pálené dvakrát, čímž získají na trvanlivosti. Jsou mrazuvzdorné i žáruvzdorné, odolné proti vlhkosti. V interiéru se uplatní jejich pěkný vzhled, proti běžné cihle jsou ale několikanásobně dražší. Koupíme je i jako obkladové pásy, které se na zdivo lepí. V této podobě existují i rohové prvky, takže iluze cihelného zdiva je dokonalá.

Zeď bez omítky – designový prvek

Proč je neomítnutá cihla v interiéru nejen chalup tak oblíbená? Příjemně na pohled působí její přírodní zemitá barevnost, je protiváhou světlých omítek, ve větší ploše je zajímavá i její struktura a různé barevné valéry jednotlivých cihel.
Zpočátku to možná byla náhoda – při rekonstrukci stavení chalupáři oklepali ze stěny opadávající štuk a omítku až na cihlu, očistili ji od prachu – a ona vypadala moc hezky! Možná ještě opravili spáry, případně ji naimpregnovali, aby se z ní neprášilo, a cihlová stěna v pokoji zůstala.

Staré i nové

Cihelné prvky v interiéru mohou být původní, například stěny a klenby, ze kterých jsme odstranili štuk a omítku. Nebo nově postavené – neomítnuté cihly budou vypadat dobře na nízké dělicí zídce, podpůrném sloupu, schodech, zděném kuchyňském nábytku, krbu. Ušetříme si vlastně práci, když stavbu z cihel ponecháme bez omítky a štuku. Na druhou stranu je většinou nutné cihelné zdivo vyspárovat.
Cihly se mohou hodit i tehdy, když potřebujeme opravit očištěnou kamennou zeď, například v ní rovně ohraničit nově vsazená okna a dveře, což by se kameny dělalo hůře. Navíc kombinace šedého či žlutého kamene a cihly vypadá zajímavě. Cihlami nebo cihelnými pásky se dá obložit oblouk niky, výklenek u kamen a podobně.

Všechny zdi nemusí být stejné

Při stavbě nové stěny, kterou nebudeme omítat a měla by působit dekorativně, můžeme využít různé druhy skladeb cihel – třeba zdivo běhounové, vazákové, křížové, polokřížové. Využít při tom lze i dělené cihly – „devítku“ čili „tříčtvrtku“ (9″ je ¾ cihly), „půlku“ (1/2 cihly), „kvantlík“ neboli „čtvrtku“ (1/4 cihly) nebo „pásek“ (1/2 cihly rozpůlené po délce).

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ, RICHARD GURYČA, GORENJE A SHUTTERSTOCK

Cihly v interiéru