U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Chvála mulčování
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík
Ve volné krajině je každý kousek zakrytý rostlinami. Tím je zem chráněna proti vysušování a přehřívání, ale i proti promrznutí a erozi. V zahradě, hlavně v její užitkové části, jsou některé plochy nezakryté porostem. Proto je vhodné chránit je nastýlkou neboli mulčováním.
Nastýláním povrchu půdy se snižuje výpar, zachovává se dobrá provzdušenost, snižují noční a denní výkyvy teploty půdy a výrazně se zlepšují růstové podmínky v její vrchní vrstvě. Mulč rovněž brání růstu většiny plevelů, takže není nutná častá kultivace, což omezuje i výpar a potřebu závlahy. Nastýlání dále zpomaluje průsak vody do spodních vrstev a tím zabraňuje vyplavování, zlepšuje půdní strukturu (netvoří se škraloup) a má i další přednosti.
Povrch půdy pokrýváme materiálem původu organického (shrabané listí, posečená tráva, štěpka – drcené větve, drcená kůra, sláma, rašelina, piliny a jakákoli vhodná organická hmota esteticky a ekologicky nezávadná) nebo původu anorganického (fólie a netkané textilie). Dále existují přirozené nastýlky, tedy opadané listí, případně jehličí. V zimě k nim můžeme připočítat i sněhovou pokrývku.
Hmoty organického původu
Nastýlku organického původu je nejvhodnější používat na jaře a na začátku léta, tedy v době, kdy je půda dostatečně vlhká. Mulčováním se udržuje přijatelná teplota a vlhkost půdy, a proto se snažíme pokrýt půdu mulčem v době, kdy se již půda ohřeje a ještě před tím, než začne vysychat. Z toho vyplývá, že nikdy nemulčujeme studenou ani velmi suchou půdu.
Praktické je použít organickou nastýlku při výsadbě a před tím podle potřeby vysazené rostliny a zem důkladně zalít. Organická nastýlka se rozprostírá po celé ploše výsadby ve vrstvě 3 – 5 cm. Vrstva mulče může být i silnější, což je účinné i pro potlačení růstu plevelů. Před mulčováním vyčistíme plochu od vytrvalých plevelů, hlavně těch, které tvoří hodně oddenků, zasahujících hluboko do půdy, jako jsou např. bršlice kozí noha, svlačec rolní, pýr plazivý a další. Mulč by měl být dostatečně kyprý, aby dešťová nebo zálivková voda mohla snadno prosáknout do půdy. Výhodou organického mulče je možnost jeho snadného zarytí na podzim, čímž půdu obohatíme o humus.
Nevýhodou nastýlky organickým materiálem je, že skýtá vhodný úkryt pro hraboše a plzáky, kteří mohou poškozovat mulčované rostliny. Z toho důvodu je třeba si dobře rozmyslet mulčování posekanou trávou či jinými rostlinnými zbytky např. v místech výskytu plzáka španělského (portugalského), případně dalších plžů.
Anorganické materiály
Z této skupiny jsou nejčastěji používané průsvitné nebo černé plastové fólie. Pokládají se buď na celé záhony nebo se nastříhají v odpovídajících šířkách a uloží mezi řádky zeleniny. Okraje fólií přihrneme zemí, zatížíme kameny a přichytíme je k půdě háčky, aby je neodvál vítr.
Nevýhodou průsvitné fólie je, že nezabrání růstu plevelů (na rozdíl od černé fólie). K urychlení vzcházení semen nebo ujmutí zeleninové sadby můžeme přikrýt oseté nebo osázené záhony bílou netkanou fólií.
Zelené hnojení
Dalším způsobem ochrany půdy před suchem je zelené hnojení. Pokud necháme zeleninové záhony po sklizni volné, půda vysychá, vytvoří se škraloup a rostou na ní plevele. Zeleným hnojením je půda zastíněna, při silných deštích se nerozbahňuje a zároveň se snižuje riziko eroze. Hlubokokořenící plodiny, které se používají, kypří půdu a vikvovité rostliny vyseté na volné záhony jsou dodavateli dusíku. Proto je vhodné zařadit je zejména v osevním postupu před náročnými zeleninami. Organická hmota dodaná zeleným hnojením obohatí půdu humusem.
Pokryvné rostliny
Plodiny, které lze pěstovat jako půdní kryt, svým způsobem rovněž chrání půdu. Dokážou většinou růst i v místech, která se každoročně nastýlají mulčovací hmotou. Příroda nestrpí holá a volná místa na povrchu půdy a rychle se stará o jejich zakrytí.
V okrasné části zahrady takto mohou vznikat působivé kombinace. V podrostu dřevin nebo kolem nich lze pěstovat nízké a kobercovité rostliny, které nám ušetří problémy s odplevelováním. Půdní pokrývka je účinná, až když se rostliny navzájem dotýkají. Příkladem půdopokryvných rostlin je třezalka kalíškatá (Hypericum calycinum), barvínek (Vinca minor) a mnoho dalších.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO AUTOR, JITKA ČEŘOVSKÁ A ARCHIV
