U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Chryzantémy mohou prozářit PODZIM
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Eva Skalská, FOTO JIŘINA SEDLÁKOVÁ, ING ZDENĚK PRCHLÍK A ARCHIV
Pozvolna končící zahradnický rok má své barevné kouzlo. Mohou k němu při moudrém výběru odrůd a dobré péči patřit i chryzantémy – listopadky. Jsou to jedny z nejstarších kulturních plodin lidstva – vždyť byly pěstovány již před 2000 lety v Číně a Japonsku. První výpěstky tamějších zahradníků daly základ všem typům dnešních zahradních chryzantém. Do Evropy byly dovezeny již koncem 17. století.
Sortiment chryzantém je nesmírně bohatý – zahrnuje až 5000 kultivarů. Nás samozřejmě zajímají jen zimovzdorné odrůdy, vhodné pro venkovní pěstování v našich středoevropských podmínkách. Pocházejí ze složitého křížení. Byla do něj zapojena řada východoasijských druhů, včetně onoho korejského, který použili v 30. letech minulého století pro šlechtění i v USA. Květy těchto pozdních ozdob záhonu hrají všemi barvami. Vedle bílé jsou to hlavně odstíny žluté, oranžové, červené a fialové – pouze modrá barva chybí. Také tvar květů je rozmanitý. Jsou jednoduché, poloplné, plné, balonovité nebo pomponkovité. Výška rostlin dosahuje 40 až 100 cm. V přirozeném zahradním prostředí kvetou až v době, kdy se dny výrazně zkracují.
Chtějí hodně slunce
Chryzantémy potřebují teplé, slunné, chráněné stanoviště. Půda má být mírně suchá až navlhlá a propustná. V létě vyžadují pravidelnou zálivku, v zimě naopak sucho. Jsou náročné na živiny, a proto se k základnímu hnojení ještě přidávají vícesložková hnojiva, například Cererit (50 až 100 g na m2). Během vegetace se přihnojují týdně 0,3% roztokem vícesložkového hnojiva. Bohatost kvetení chryzantém je překvapující, proto nesmíme zapomenout na včasné podepření těžkých stonků s květy. Do plné krásy se však rozvíjejí jedině tehdy, je-li pěkný a slunný podzim, jaký bývá ve vinorodých oblastech. Do krajů s mlhavým deštivým podzimem se nehodí, nebo se musejí vybírat jen rané odrůdy kvetoucí již v září. Jaké odrůdy vysadíme? Především rané a středně rané, které vykvétají v září, nanejvýš v první polovině října. Nezapomínejme odstraňovat usychající květy. Je-li počasí chladné a deštivé, vyplatí se nad rostliny umístit rámy potažené fólií, a to tak, aby voda mohla stékat. Mohou se samozřejmě pěstovat i odrůdy méně mrazuvzdorné, ale pak je třeba počítat s každoroční novou výsadbou. Na zimu rostliny včetně raných odrůd pečlivě přikryjeme chvojím. Mokrý kryt, například ulehlé listí, naprosto nesnášejí, neboť způsobuje hnití. Dlouholeté zkušenosti nás však přesvědčují, že třetí přezimování byť otužilých rostlin bývá riskantní. Pokud chceme v pěstování chryzantém pokračovat, dopřejeme si zkrátka novou sadbu.
Množení není složité
Chryzantémy se množí vegetativně. Sazenice si můžeme sami vypěstovat z řízků, které odebereme v předjaří z matečných rostlin; ty dáme na zimu do květináče a umístíme ve studené avšak bezmrazé místnosti. Řízky zakoření nejlépe pod sklem nebo za oknem. Do volné půdy je vysazujeme až ve druhé polovině května. Musí přijít vždy na nové stanoviště, nikoli do míst, kde jsme již předtím tyto květiny pěstovali. Špatnou vlastností chryzantém je jejich náchylnost k virovým chorobám, které se nedají léčit. Nemocnou rostlinu včetně kořenů ihned odstraníme. Na její místo však nesmí přijít nová sazenice. Častý výskyt virových chorob je také jedním z důvodů, proč se u chryzantém objevují stále nové odrůdy. Staré, zamořené chorobami, totiž mizí z kultury. Květy chryzantém jsou skutečnou okrasou našich zahrad, ale i příbytků. Při řezu květů do vázy je důležité odříznout stonky nejméně 5 cm nad zemí, aby se odstranila jejich zdřevnatělá část. Vázu naplníme čerstvou vodou do výše 10 cm a přidáme dezinfekční přípravek. Všechny listy, které by přišly do vody, samozřejmě odstraníme. Květy ve váze zůstanou svěží poměrně dlouho – dva týdny i déle.
A tak co si více přát!
ZOPAKUJME SI:
* Chryzantémy nepatří do krajů s mlhavým deštivým podzimem.
* Vyžadují v létě zálivku, v zimě naopak sucho.
* Zaléváme ke kořenům, voda na listech podporuje vznik chorob.
* I mrazuvzdorné odrůdy vydrží na záhoně zhruba 3 roky.
* Sazenice můžeme sami vypěstovat z řízků matečních rostlin.
* Chceme-li vypěstovat jednokvěté stonky, musíme hned od počátku vylamovat všechny vedlejší výhony.
* Rostlina s více výhony vznikne, odstraníme-li vzrůstový vrchol.
* Nesázíme tam, kde již chryzantémy rostly.
* Rostliny s virovým onemocněním ihned likvidujeme.
* Chryzantémy koupené v květináčích vydrží jen do adventu.
V KVĚTINÁČI JEN DO ZIMY
* Jestliže koncem léta neodoláme a koupíme si nádhernou chryzantému v květináči, kouli, posetou desítkami drobných kvítků, nepočítejme s tím, že přežije naši zimu. Jde o květiny vypěstované ve sklenících, které nejsou zimovzdorné.
* Pokud však květináč umístíme na balkon či terasu chráněnou před deštěm a větrem, vydrží až do ostřejších podzimních mrazíků. Když ji pak přeneseme do velmi světlé studené místnosti (+10 °C) a budeme udržovat stále mírně vlhký substrát, bude zajímavou dekorací až do adventu.
FOTO 1 – Breitner bílý
FOTO 2 – Breitner růžový
FOTO 3 – Daily mirror
FOTO 4 – Jacob layn
