Chrpy, oblíbené letničky a trvalky

Chrpa modrá se spolu s vlčím mákem považuje za plevel. Foto: Shutterstock

Nepřehlédnutelnou podívanou tvoří modré chrpy s vlčími máky a zlátnoucím obilím. Druhy s drobnějšími fialovými květy zdobívají louky. V pestrobarevných kombinacích vyniknou i na záhonech.

V zahradách jsou chrpy k vidění méně, přestože bývaly běžnou květinou venkovských zahrádek. Je to škoda, protože se jedná o nenáročné a přesto v době květu velmi efektní rostliny. Jistou potíž v rozšíření představuje i malá dostupnost horských druhů, které jsou ideální pro osázení skalek.

Foto: Shutterstock

Mnoho druhů i barev

Foto: Shutterstock

Chrpy, latinsky Centaurea, se řadí do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), rod zahrnuje několik set druhů. Pro botaniky představují při zařazování tvrdý oříšek vzhledem k častému mezidruhovému křížení. Jsou mezi nimi druhy jednoleté, ale i dlouhověké trvalky. Kromě nejčastějšího modrého a fialového zbarvení mají některé druhy a kultivary květy bílé, žluté, nachové, nebo dokonce čokoládově hnědé. Tato paleta sama o sobě stačí k vytvoření zajímavé sestavy na záhonu.

Co se týče pěstebních nároků, až na chrpu horskou vyžadují slunné stanoviště, ale snesou i mírné přistínění. Prosperovat budou nejlépe v sušší dobře propustné vápenité půdě bohaté na živiny. Chudou půdu lze obohatit zálivkou s dřevěným popelem, nevyhovující pH vyřešit dolomitickým vápencem.

Chrpa modrá

Říká se jí také polní (Centaurea cyanus). Jednoletá bylina s přímou větvenou lodyhou dorůstá do výšky až 80 cm, plnokvěté zahradní kultivary mohou být i vyšší. Květní úbory mají průměr 2 až 3 cm, okrajové trubkovité květy jsou tmavě modré, středové terčové jsou purpurové. Rozkvétají od června do září. Šlechtěné zahradní kultivary včetně plnokvětých forem mohou mít zbarvení bílé, růžové, červené, fialové či hnědé. Výsev se provádí přímo na stanoviště na jaře, popřípadě na podzim. Na letničkových záhonech se rostlina udržuje samovýsevem i více let. Květy jsou jedlé a léčivé.

Květy kultivaru chrpy polní ‘White Pink’ jsou v kontrastních odstínech růžové. Foto: Shutterstock

Chrpa císařská

Méně známým jednoletým druhem je Centaurea imperialis. Rychle rostoucí, vzpřímená a silně rozvětvená letnička s výškou až 90 cm se hodí pro skupinové výsadby a k řezu, ve váze vydrží až 10 dní. Květy v barvě růžové, nachové, bílé, žluté či ve dvou odstínech působí mohutným chundelatým dojmem. Objevují se od června do října. Přímo na záhony se semena vysévají od března do dubna, rostliny pěstované ze sadby mají tendenci k poléhání.

Foto: Shutterstock

Chrpa horská

Vytrvalá bylina Centaurea Montana roste v podhorských a horských oblastech, u nás pouze v podhůří Šumavy a Novohradských hor. Rostlina i její dva poddruhy jsou chráněny zákonem, proto ji v přírodě nevykopáváme ani z ní neodebíráme semena.
Plstnaté stonky dosahují 30 až 50 cm, jsou řídce rozvětvené. Úbory vykvétající na jejich koncích mají až 6,5 cm v průměru. Pro okrajové paprsky květů je typické jasně modré zbarvení, méně časté je růžové nebo bílé, středové květy jsou fialové. Doba kvetení se pohybuje od května do září. Vyžaduje polostinné stanoviště.

Až deset centimetrů v průměru dosahují úbory chrpy žlutokvěté. Foto: Shutterstock

Chrpa žlutokvětá

Koupit ji můžeme též pod názvem chrpa velkohlavá (Centaurea macrocephala). Jedná se o mohutnou trsnatou trvalku se silnou jemně chlupatou a hustě olistěnou lodyhou, která obvykle doroste do 100 cm výšky, ale může dosáhnout až 150 cm. Zdobí ji pro chrpy méně časté, ale o to zajímavější až 10 cm velké žluté květy, které lze využít i k řezu a sušení. Nakvétají v období prázdnin a jsou vítanou pastvou motýlů a včel.
Druh je vhodný jako solitér či do smíšených záhonů, uplatnění najde i v přírodních zahradách. Díky své nenáročnosti bude dobře růst i naprostým zahradnickým začátečníkům, když rostlinu vysadí na osluněné místo. Nevyžaduje zálivku, snese i přísušek. Po odkvětu se doporučuje seříznutí, aby se zbytečně nevysilovala. Je mrazuvzdorná, na zimu zatahuje a během dubna z kořenů znovu obráží.

Trvalková chrpa bělavá patří ke středně vysokým druhům. Foto: Shutterstock

Chrpa bělavá

Vytrvalá bylina Centaurea dealbata vytváří silné vzpřímené nevětvené a hustě olistěné lodyhy s výškou kolem 60 cm. Kvete od června do srpna, úbory trubkovitých květů jsou na okraji sytě růžové a ve středu světle růžové až bělavé. Hodí se i k řezu. Na zimu rovněž zatahuje a na jaře znovu obrůstá. Nároky na pěstování jsou totožné jako u chrpy žlutokvěté.

Chrpa pulcherrima najde uplatnění na skalkách. Foto: Shutterstock

Chrpa pulcherrima

Nižší trvalka Centaurea pulcherrima dorůstá do výšky 30 cm a kvete od června do srpna. Květenství je zbarvené na okrajích růžovofialově, ve středu krémově bíle. Přitahuje včely a motýly, uplatní se zejména na skalkách, je mrazuvzdorná. Po odkvětu ji seřízneme. Nároky má shodné s ostatními druhy chrp.

Foto: Shutterstock

Pro radost

• Chrpy do suchých vazeb sušíme zavěšené květy směrem dolů.
• Květy chrpy polní můžeme zdobit pokrmy nebo je přidat do bylinkového čaje.

Co se hodí k chrpám

Na záhonech se chrpy dobře doplňují s okrasnými máky, kopretinami, třapatkovkami, rozrazily, šalvějemi či kakosty.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Chrpy, oblíbené letničky a trvalky