Chráněný vstup do domu

Pro slovácké žudro jsou typické ozdobné ornamenty a stříška

Chráněný prostor vstupu do domu je vždy cennou součástí stavby. Může mít různé podoby. Někdy je to spíše jen symbolický dekorativní prvek, jindy zase poměrně velkorysý přístavek.

Střídání ročních období včetně deštivých a větrných podzimních měsíců či chladných zim je pro Česko typické a tradiční venkovská zástavba obsahuje celou řadu architektonických prvků, které měly kromě dekorativního významu i velmi praktický ochranný smysl: vždy vytvářely alespoň částečnou bariéru proti nárazu nečasu při odchodu z domu, některé zamezovaly únikům tepla a mohly sloužit i jako příruční skladovací prostor.
S postupnou změnou životního stylu na venkově a způsobu užívání domů přestaly tyto součásti staveb plnit svůj původní účel a mnohdy se při opravách a přestavbách různě redukovaly nebo bouraly. Pokud se je však podařilo zachovat, rozhodně mohou obohacovat vzhled domu a zvyšovat komfort jeho užívání i dnes.

Proti dešti

Přirozenou ochranu vstupu do domu tvořil často i pouhý přesah střechy, který poskytoval ochranu před deštěm celé ploše jinak nechráněného zápraží. Z domu pak bylo možné relativně „suchou nohou“ vycházet například pro palivové dříví a před odstřikující vodou či sněhem ze střechy byly lépe chráněny i základy. Podobný účel mohou dnes plnit i moderní vchodové přístřešky nebo samostatné stříšky montované nad vstupní dveře v případě, že je vchod umístěný ve štítové straně domu.
Zastřešený nebo i částečně či úplně uzavřený vstupní přístavek lze poměrně snadno přistavět i k domu, kde původně zřízen nebyl. Pokud na to dům či chalupa poskytují dostatek prostoru, můžete si jednoduše vytvořit něco jako uzavřenou variantu zádveří, které bude plnit účel vstupní chodby a zabrání nechtěným únikům tepla v případě, že se zvenčí vstupuje rovnou do obytných prostor. Inspirovat se můžete u tradičních rizalitů, žuder a jiných konstrukčních variant vchodových přístaveb. Ochrana vchodu se řešila odpradávna, zvláště v oblastech s drsnějším klimatem, a často šlo o kombinaci osvědčených stavebních prvků, které jsou dodnes nepřekonatelné svojí jednoduchostí a účelností.

Velkolepě pojatý vstup do chalupy ve východních Čechách nabídne i posezení

Sloupy a klenby

Mnohdy se například tak zvaně vynášelo štítové zdivo nad zápraží pomocí různých vyklenutí či opěrných konzol a tak vznikala účelová, ale zároveň mimořádně malebná a dekorativní podloubí či arkádové vstupy, nad nimiž byla v předsunuté části štítů někdy i sýpka nebo skladiště.
U popisů historických staveb se u předsunutého štítového zdiva můžete setkat i s portikem, což je sloupoví, mezi kterým nejsou klenby, nebo s arkádami, tedy sloupovím s klenbou. Dodnes takto velkoryse řešené vstupy najdete u některých vesnických domů, které původně sloužily jako kovárny. Často jde o pietně udržované a památkově chráněné objekty, jejichž majitelé si však obvykle nemohou vynachválit přínos takového řešení i pro současný provoz domu.
S historizujícími prvky, jako jsou různé sloupy, pilíře a klenby, je však nutné pracovat velmi obezřetně, pokud se je pokoušíte začlenit do novostaveb nebo jimi případně obohatit dům, jehož součástí nebývaly. Výrazně totiž ovlivní vzhled stavby, a ne vždy k lepšímu.

Horský rizalit

S chráněným vstupem do domu může souviset i takzvaný rizalit, což je svislá část průčelí stavby vystupující jako „boční“ štít a zpravidla (ale ne vždy) rozdělující budovu přesně v polovině. Podle architektonických definic je to úzká patrová přístavba v místě vstupu do domu krytá kolmou, většinou sedlovou a někdy i mansardovou střechou. Je to středová část stavby vystupující po celé výšce z líce průčelí z podélné strany domu.
Například u horských chalup v Jizerských horách i Krkonoších řešil rizalit vytvoření zádveří k původnímu stavení, ale i zvětšení obytného prostoru v podkroví, kde tak často vznikla místnost využívaná pro letní hosty.
Podrobný popis tohoto typu tradiční, ale i u současných novostaveb používané ochrany vstupu do domu najdete například na webu Krkonošského národního parku, kde se uvádí, že základem tohoto typu zádveří je rámová konstrukce krytá svislými prkny s latěmi na spárách.

Rizalit může být jen naznačený nebo vytváří i samostatnou místnost

Některé novější domy ve zmíněném regionu ovšem mívají i zděný rizalit vestavěný mezi roubené části domu. Často jsou zachované drobné dekorativní řezbářské či tesařské prvky včetně zdobných okenních šambrán.
Vlastníte-li dům s takto provedeným a dekorovaným rizalitem, stojí za to ho pečlivě udržovat a případně i podrobně zdokumentovat, pokud by se v budoucnu opravoval nebo se některé jeho části obnovovaly. Rozhodně jde o originální a zároveň praktický doplněk, který vašemu domu dává jedinečnost a zároveň připomíná ty nejlepší tradice venkovského stavitelství.

Web krnap.cz v souvislosti s tradičními rizality i jejich moderními variantami upozorňuje, že důležité je řešení vstupu. Při vstupu kolmo do domu jsou příchozí chráněni sedlovou střechou před sjíždějícím sněhem, ale pokud vstupujete po zápraží nebo jinak podél domu, je vhodné částečně protáhnout střechu podél vstupního úseku tak, aby měla přesah a bylo možné procházet pod ní.

Žudr a žudro

Žudr je ozdobná i praktická součást domovního vstupu, typická hlavně pro venkovské domy v některých oblastech jihovýchodní a jižní Moravy. Nejznámější a nejvíce propracované žudrové domy najdete v několika obcích na Vyškovsku. Vyznačují se nezaměnitelným vchodem ve tvaru hřibu. Žudra tady představují částečně uzavřený, ale pomocí systému okének a větracích otvorů dostatečně vzdušný a prosvětlený prostor před vstupem do samotného domu. V horním patře žudru bývala obvykle sýpka.
V žudru se odkládaly kabáty a boty a bylo tam také možné posedět, aniž by návštěva vstupovala do soukromí domu. Chráněný přechod zvenčí do domu a částečné snížení tepelných ztrát jsou výhody, které poskytují žudrové domy svým majitelům i dnes.
Různé varianty těchto ochranných i ozdobných prvků souvisejících se vstupem do domu, najdete i v dalších oblastech Moravy. Často jde o pouhý náznak, který je tvořen dekorativním obloukem kolem dveří, ozdobeným někdy i malovanými ornamenty. Takový mírně vystupující architektonický článek prodlužující ostění dveřního otvoru o pilíře přistavěné po jeho stranách se nazývá žudro. Aby nenastalo zmatení pojmů, připomeňme si, že zmíněný žudr je architektonický útvar vytvářející samostatný prostor, zatímco žudro představuje ochranu vstupního prostoru pouze pomocí plasticky zdůrazněného vstupu.
I v této redukované podobě je však žudro ochranným prvkem proti nepřízni počasí posíleným navíc tím, že u domů bývaly vchodové dveře tradičně zapuštěny poměrně hluboko za vnější hranu obvodového zdiva. I nad žudrem tvořeným pouhým přizděným výstupkem bývala někdy stříška, která horní hranu oblouku ještě o něco přesahovala.

Žudra domů v okolí Vyškova mají typický vchod ve tvaru hřibu

když se řekne

rizalit – středová nebo postranní část průčelí stavby, která z líce vystupuje po celé výšce
žudro – klenutý přístavek vstupního prostoru domu na Moravském Slovácku
žudr – masivní rizalit vystupující před průčelí domu v tradičním lidovém stavitelství v oblasti Hané

Dobré rady

Pro dodatečné přístavby chránící vstup do domu vždy volte jednoduché tvary odvozené ze základní hmoty objektu.
U přízemního domu je pro zastřešení přístaveb tohoto typu vhodné využít přesahu střechy (tzn. dostat vše pod jednu střechu), u patrového lze využít samostatnou stříšku.
K výhodám jakékoli dostavěné konstrukce ochrany vchodu do domu je snížení tepelných ztrát a rozšíření prostoru vstupu a pohodlí jeho užívání. Nevýhodou může být narušení původní jednoduché hmoty domu či ztráta přirozeného světla ve vstupní chodbě.

Text: Richard Guryča
Foto: Richard Guryča, Martina Lžičařová, Zdeněk Roller, Pavel Veselý a Shutterstock