Chodníčky pro pohodlnou zahradu
Nejen výsadba a trávníky, ale také drobné stavební prvky, zídky a chodníčky dodají zahradě na kouzlu a pohodlí.
Znáte to sami. Stačí, když zaprší, trávník nasákne vodou a chůze po něm už není příjemná. Pohodlí zahradě dodají zpevněné chodníčky a cestičky. Navrhnout kudy povedou, je nejjednodušší při zakládání zahrady. Stačí zakreslit si na papír tvar pozemku, vzít v potaz velikost a výšku stavení, které ovlivňuje oslunění zahrady, a rozhodnout se, v jakém stylu ji chceme mít. U chalup a chat asi nebudeme uvažovat o strohé pravoúhlé úpravě, ale přizpůsobíme ji jak terénu, tak stylu stavby a okolnímu prostředí.
Pak již stačí určit, co a kde chceme pěstovat, kam umístíme sezení, popřípadě zahradní gril nebo ohniště a naplánovat k nim cestičky a chodníčky. V tomto případě máme možnost připravit podél plánovaných chodníčků také rozvod elektriky pro zahradní osvětlení nebo přípojku vody pro zavlažovací systém.
Na pozemku se vzrostlou zahradou se již musíme přizpůsobit daným podmínkám a stávajícím chodníčkům proměnit jen jejich povrch, případně je rozšířit o nové plochy, které nás dovedou třeba k právě vybudovanému sezení, altánku či bazénu. Podle toho také volíme materiály, které na chodníčky použijeme.
I když jsou zpevněné plochy součástí zahrady, okolo chaty nebo chalupy se vyplatí jimi šetřit a vybudovat je pouze tam, kde jsou skutečně zapotřebí, aby pozemek nepřipomínal městský park.
Materiály pro zahradní chodníčky
Cestičky v trávníku a mezi záhony můžeme vysypat pískem, štěrkopískem, štěrkem nebo oblázky. Na místa sousedící s lesem se hodí také drcená kůra. Jde o poměrně nenáročná a levnější řešení, ale chůze po sypkém povrchu není příliš příjemná. Navíc do těchto materiálů prorůstá plevel.
V trávě se uplatní i hustě k sobě položené šlapáky, třeba z kusů zapuštěných kmenů (dřevěné chodníčky ale mají tu nevýhodu, že ve vlhkém počasí velmi kloužou). Chceme-li, aby pohled do zahrady byl převážně zelený, pak použijeme zatravňovací dlažbu. Dílce mohou být z betonu i z plastu.
Konstrukce chodníčků
Pevné chodníčky musí mít patřičný spád, aby se na nich nedržela voda. Budou mít stabilitu odpovídající kvalitě podkladu. Ten musíme brát v potaz hlavně při budování příjezdové cesty, která bude zatížena více než chodníček uprostřed zahrady, po němž se pouze prochází.
Základ chodníčku proto vždy volíme podle typu půdy, na níž se zahrada a dům nacházejí. Nejstabilnější je kamenitý podklad, naopak lehké a jílovité půdy budou pracovat, to znamená vysychat a zase pohlcovat vodu. Proto musíme myslet na vybudování dobrého základu (na něj můžeme použít písek, štěrk i stavební suť).
Při pevném provedení chodníčku máme poměrně velký výběr materiálů. Volit můžeme přírodní lomový kámen i kamennou dlažbu, venkovní mrazuvzdorné dlaždice, které mohou strukturu kamene připomínat, vymývané betonové díly s oblázky, pálené cihly i oblázky samotné. V zahradě ale určitě dáme přednost dláždění s drsným povrchem, který není kluzký, a to především na stinných a vlhkých místech.
K venkovským zahradám se hodí i mlatová cesta či zpevněné kamenivo, jaké známe z chalup našich babiček. A jaké zvolit formáty? Rovná cesta snese větší rozměry dlažby, na křivolaké cestičky se bude spíše hodit dlažba drobnějšího formátu, se kterým se snáze přizpůsobíme potřebnému zaoblení chodníčku.
TEXT: HELENA ŠTĚTINOVÁ
FOTO: ROBERT VIRT, OBI, HORNBACH, PRESSBETON