U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Chata “jen” pro radost
Kategorie: Návštěva | Autor: Marie Rubešová
Pan Karel jezdil na Kutnohorsko více než dvaadvacet roků. V jedné z tamních vsí má bratrance a v okolních spoustu kamarádů, s nimiž se potkával při vínku, na tancovačkách, ale i při práci. Je totiž stavař. Tím víc ho lákalo vytvořit si něco pro sebe.
Právě v obci, kde sídlí jeho oblíbený příbuzný, byla na prodej chalupa. “Sedm roků jsem se s majitelem domlouval, ale on pořád nevěděl, co za to chtít. Tak jsem se zařekl, že nekoupím nic. Krátce nato, jsou to právě čtyři roky, mi za výkladem jedné z realitek padl do oka zajímavý obrázek.”
Uvnitř trčel kamenný komín
Jak pan Karel později zjistil, chata, kterou fotografie zobrazovala, byla původně součástí velkého hospodářství. Hlavní stavení spadlo a spoustu pozemků majitelé časem rozprodali. Zbyla jen tato kamenná část o rozloze 50 m2, se stěnami o tloušťce 90 centimetrů. “Rekonstrukci vyžadovalo jen přízemí, jinak se chata proti původnímu stavu moc nezměnila.” Zalitovala jsem, že nebude o čem povídat – zrovna když je náš hostitel stavař. Ale rychle jsem názor změnila. “Nedělalo mi samozřejmě problémy nakreslit projekt a všechno připravit. Jak už jsem říkal, mám v okolí moře kamarádů: zedníky, truhláře i další profese. Všechno inteligentní šikovné kluky. Domluvil jsem se s nimi a hned přes zimu se dali do díla. Teď už sedím v kanceláři, ale léta jsem pracoval jako stavbyvedoucí. Zkrátka jsem si to zopakoval,” vzpomíná. “Všechno kromě obvodových zdí jsem nechal vybourat, trčel z toho tady jenom komín,” ukazuje na jednu ze zdí pěkné světlé kuchyně. Po komínu však ani památky. V celém přízemí, tedy i v obývacím pokoji a prostorné koupelně, jsou namontovány přímotopy. Nepředstavitelně pohodlné topení, jak zdůrazňuje majitel. Na komín jsou napojena jen krbová kamna v prvním patře, kde se v členité ložnici spí, ale také příjemně tráví podzimní a zimní večery.
Bez izolace to nejde
Přestože chatička stojí na suchém nepodmáčeném pozemku, první věc, na kterou pan Karel při rekonstrukci myslel, byla izolace. “Do stěn v přízemí jsme dali Isover. A za přizdívkou zmizely rozvody – elektrika, voda, odpad. Také podlahy jsme měnili. Původně tady byla v téměř celém přízemí garáž s betonovou podlahou. Ve zbylé čtvrtině malá provizorní kuchyňka a v ní beton a dlažba. Totéž na záchodě s odpadem do septiku o obsahu jen půl kubíku, který neustále prosakoval do malého sklípku. To všechno jsem zrušil, vyboural a nechal udělat nové podlahy a septik o obsahu 7,5 m3.” V dnešní koupelně a toaletě je opět dlažba, vybraná z nabídky keramiků z Horní Břízy. Pokládali ji jen na betonovou mazaninu. V kuchyni však je pod podlahou ze smrkových palubek 10 cm polystyrenu. “Zateplení se v zimě ohromně pozná,” pochvaluje si chatař. “V koupelně nebylo nutné. Člověk se tam zas tak moc nezdržuje.” V obvodních stěnách prvního patra je také Isover a přes něj palubky. Tady se prý někdy vyspí až šest lidí. To když na Kutnohorsko přijedou příbuzní ze Slovenska. Nocovat se ostatně může i v podkroví. “Není izolované, jen obložené palubkami. Jeden pokojík v létě užíváme, ale není důvod s tím něco dělat. Já sem jezdím s družkou o víkendech a občas s vnoučaty z Prahy. A i kdybych tu někdy bydlel trvale, stejně mi budou stačit prostory, které jsou upravené,” vysvětluje chatař.
Surovina z okolních lesů
Všechno, od materiálu vestavěných skříní, jimiž je v přízemí i prvním patře vyřešeno ukládání věcí, až po “stravu” krbových kamínek, je z místních zdrojů. V okolních lesích vyrostlo i dřevo, z kterého pan Karel postavil altán vlevo před chatou. “Pomáhal mi s ním místní truhlář. V čele je krb, jehož odkouření jsme vyvedli mimo stříšku.” Je opravdu pěkný, smrkové dřevo je ve spodní části natřené luxolem – palisandrem a ve vrchní části bezbarvým. Z jednoho boku je altán potažen zeleným pletivem, které se používá při stavbě, aby se neprášilo z fasády, z druhé je přišroubována armovací síť s oky 10 krát 10 centimetrů. Po netradiční treláži si hledají cestu popínavé rostliny vzhůru ke stříšce, kryté bonským šindelem. “Už si ho tady pár lidí bylo vyfotit a oměřit,” přiznává pan Karel s kusem pýchy v hlase.
Zahradní hrátky
Chatař tvrdí, že se stavbou už žádné velké plány nemá. “Měl jsem sice představu, že udělám ještě tady z boku otevřenou terasu,” ukazuje na levou stranu chaty, kde je garážové stání. “Byl by na ni přístup z prvního patra. Dal bych tam pingpongový stůl, aby si měla vnoučata kde hrát. Ale nemá to cenu. Obě dcery mají vlastní domky, jedna na Moravě a druhá v Praze. Za dědou to tudíž moc netáhne ani vnoučky. Největší radost jim zřejmě udělá, až to jednou prodají…” Na smutky ovšem muž, u něhož jsme byli na návštěvě, zrovna moc není. Přiznává, že ho těší péče o 1100 m2 zahrady. Rád vytáhne sekačku a krášlí pěkně zapojený trávník, tvaruje broskve, meruňky a jabloně vlevo za chatou i keře a tújky, vymezující z jedné strany hranici pozemku. “Potřebuju fyzickou práci jako sůl. V mládí jsem hodně sportoval, hrál jsem v košíkové ligu a ragby víc než dvacet let. A k tomu celý život šestnácky na stavbách.” Přestože má soused naproti tenisový kurt, pan Karel se víc než na pobíhání s raketou těší, až dodělá u řádky tújí nízký dřevěný plůtek. Sehnal kulatinu, kamarádi mu ji rozpůlili, nařezali a zašpičatili a on chce udělat zhruba půl metru od keřů pěkný lem. U borovice a jedličky už podobná ohrádka, ošetřená bezbarvým luxolem proti hnilobě, stojí. “Nestuduju moudré zahradnické příručky a poslední novinky, ale mám pochopitelně snahu, aby to tady trošku vypadalo. A aby zahrada organicky navazovala na chatu. Kytky přenechám ženským a přes zeleninu moc nejsem. Ale k radosti to stačí. Tak si tady hraju.”
Popisy k obrázkům
Upravená chata i nový altán svědčí o tom, že je majitel “od fochu”
Vestavěné skříně v obou patrech nechal pan Karel opatřit zrcadly, která opticky zvětšují prostor
Koupelna v jemně béžovém tónu poskytuje veškerý komfort
Krbová kamna vytápějí patro – a jsou báječným společníkem při večerním posezení v chladných dnech
Kuchyňka z borového dřeva chválí truhlářův um; podobná v menším je i v prvním patře
Z přízemí vedou do patra pěkné schody z bukového dřeva; ta už chatař koupil se stavbou
Jednoduchou krásu podkrovní kuchyňky dobře doplňuje ratan
V ložnici v prvním patře se někdy uloží až šest nocležníků
Autor fotografií: FOTO ANTONÍN VODÁK
