Starou chalupu opravili s ohledem na moderní požadavky i tradici. Nechybí ani trámy!

V jedné z poklidných osad nejsevernější části Čech stojí roubená podstávková chalupa v břidlicovém kabátě. Majitelé ji zrekonstruovali s úctou ke zdejším tradicím, přesto zde ale mají veškerý současný komfort.

Chalupa, do níž nás na návštěvu pozvali Helena s Martinem, se nachází uprostřed Šluknovského výběžku. Tato oblast svou polohou na severozápadním okraji národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce tvoří vstupní bránu do těchto chráněných území, kde malebná krajina dokonale souzní s roubenými chalupami rozesetými podél cest i na kopcích. Manželé si ji jako své útočiště pro útěk z města vybrali už v 90. letech. Nyní se téměř stopadesátileté chalupě dostalo poctivé rekonstrukce, při níž se podařilo zachovat či obnovit řadu původních prvků, ale také posunout pohodlí pro obyvatele domu do jednadvacátého století.

S úctou k místu

Martin si zdejší krajinu zamiloval už v dětství, kdy sem jezdíval se svými rodiči, kteří si pořídili jednu ze zdejších chalup. Když se pak v roce 1997 naskytla příležitost koupit roubenku, jež patřila rodině jeho kamarádů, s nimiž prožil mnohá prázdninová dobrodružství, příliš neváhal. Dům byl udržovaný a díky zručnosti jeho předchůdce zde bylo dokonce ústřední topení a splachovací toaleta. Stačilo tedy pár úprav a chalupa se dala ihned užívat. Manželka Helena tu pak s dětmi pravidelně trávila téměř celé období prázdnin.

Kamenná rampa u vstupních dveří se dočkala pečlivé obnovy. Foto: Vladimír Hájek

Když nastal čas

Na velkou rekonstrukci došlo, až když děti vyrostly, byl na to čas a peníze. „Chalupa měla z půlky plechovou střechu, na druhé straně eternit, to se mi moc nelíbilo. Už když jsem to tu kupoval, tak jsem říkal, že tam jednou tu břidlici dám,“ vysvětluje Martin. Bylo mu ale jasné, že na tohle dobrodružství bude potřeba mnoho energie i peněz. Projekt na rekonstrukci začal připravovat v letech 2016 až 2017. Pak oslovil několik stavebních firem, s jednou z nich se domluvil a podle dohody chalupu vystěhoval. Řemeslníci ale na jaře 2018 nenastoupili, takže se celé kolečko výběrového řízení muselo opakovat a  stavební práce se skutečně zahájily až na počátku roku 2019.

Sedání do bahna

Původně jsme si mysleli, že rekonstrukce bude hotová během jedné sezóny. S postupným odkrýváním jednotlivých vrstev se ale začaly objevovat problémy, s nimiž se nepočítalo, a průběh prací se chtě nechtě musel nové situaci přizpůsobit. Jedním z takových překvapení byla třeba absence základů u garáže. Bývalý majitel zde sice udělal betonové podlahy, ale základy chyběly. Kvůli spodní vodě si tak celá chalupa sedala do bahna. Ačkoliv nešlo o nic neřešitelného, bylo zkrátka potřeba tuhle situaci řešit, udělat nové základy a teprve pak pokračovat dál. Domluvené práce se ale kvůli tomu musely odložit a Martin se musel spokojit s tím, že další volný termín mají řemeslníci až za rok.

Retro spotřebiče dokreslují útulnou atmosféru chalupy. Foto: Vladimír Hájek

Klenba a roubení

O další náročnou situaci se postarala cihlová klenba ve stávající koupelně, která se začala bortit, a tak bylo nutné ji odborně obepnout ocelovým rámem, aby se dále nepropadala. Došlo také na plánovanou výměnu části roubení a protézování opěrných trámů podstávky. „Když jsme měnili dřevo, tak celý dům visel ve vzduchu. To bylo nejděsivější, protože z jedné strany domu vidíte na druhý a celou stěnu podpírají jen stojky,“ vzpomíná Martin.

Štičí tlama

Asi největším pozitivním překvapením byl dobrý stav krovu, který bylo potřeba jen na několika málo místech posílit. Při té příležitosti chtěl Martin vyřešit i přisvětlení podkroví, a protože je pro tento region typický podlouhlý vikýř se šikmými náběhy, jemuž se říká také štičí tlama nebo štika, rozhodl se pro tento prvek. Zároveň však bylo třeba doladit, jak konkrétně bude vypadat, když tradiční subtilní okenní profily nahradí silnější rám eurookna, který lépe těsní. Vyřešili to částečně zapuštěnými rámy, které vzhled vikýře nijak nenarušují a přitom skvěle slouží.

Kuchyňská linka je vybavená podle současných standardů. Foto: Vladimír Hájek

Břidlice jako obklad

Chalupa je však unikátní také další regionální specialitou. Kousky břidlice se zde totiž tradičně používaly nejen na střešní krytinu, ale i na obklad štítu a stěn. Podle invence řemeslníků i místních tradic se skládaly do ornamentů a ozdobných lemování například kolem oken. Měly za úkol chránit dřevěné konstrukce před nepřízní počasí. V tomto případě se precizní obnovy obkladu podle předlohy ze starých fotografií ujal Karel Kýnl z Jiřetína po Jedlovou.

Pohodlí i tradice

Ačkoliv Martin se profesně věnuje jinému oboru než stavařině, jisté zkušenosti se stavbou z dřívějška už měl. S Helenou se rádi věnují lyžování a během cest do zahraničí, hlavně do Rakouska a Skandinávie, pak načerpali spoustu inspirace. „Na cestách jsme viděli chalupy, které jsou dělané postaru, ale zároveň není problém, aby v nich byla pračka, myčka nebo mikrovlnka. Rozhodně jsem nechtěl ohniště uprostřed místnosti, zároveň se mi ale líbí, když se zachová étos staré chalupy,“ vysvětluje Martin. Během rekonstrukce v chalupě odstranili všechen polystyren, hobru i podivné desky na podlaze, odmítli použití jednoduchých řešení v podobě sádrokartonu i polyuretanové pěny a nechali je nahradit dřevem, hlínou a dalšími přirozenými materiály, které se ke stavbě běžně používaly už v době vzniku chalupy.

Cihly bylo potřeba opískovat a vyspárovat. Foto: Vladimír Hájek

Zachovat to dobré

Rekonstrukce se dotkla i vnitřní dispozice. V zadní části vznikla menší přístavba, která usnadnila využití prostoru přízemí, a světnice se vrátila na své původní místo. Vstupní dveře vedou do chodby, kde zaujme žulová dlažba a další kamenné detaily. Odhalená cihlová klenba a špalety oken zdůrazňují rustikální charakter prostoru, stejně jako kazetové dveře, z nichž mnohé jsou repasované originály. Těmi vlevo se vstupuje do prostorné světnice, která je situovaná v roubené části směrem do silnice. Manželé sem nechali vyrobit pohodlnou kuchyňskou linku v hráškově zeleném odstínu, který odkazuje ke starším vrstvám nátěrů nalezených na dveřích i původním nábytku. Ten se opakuje také na retro radiátorech, dveřích i dalších doplňcích. Jinak prostoru dominují hnědé odstíny dřeva na stěnách a stropě, jehož strukturu ještě víc zdůraznilo pískování, kterým se odstraňovaly vrstvy původních emailových barev. Neutrální šedou podlahu doplňují jednoduchá svítidla zavěšená nad stolem i kuchyňskou linkou. Detail v podobě vyspárovaného režného zdiva rámuje okolí krbových kamen a dotváří tak dojem prostoru přívětivého k odpočinku.

Pohodlí především

Kromě hlavní světnice se v přízemí nachází ještě dvě ložnice, kde se opakuje barevná paleta z hlavní místnosti. Prostorná koupelna, v níž nechybí krbová kamna, je ve zděné části chalupy. Obklad v krémové barvě doplňují dlaždice s jednoduchým ornamentem v šedém a modrém odstínu. Schody v síni pak dále vedou do podkroví, kde se nacházejí další dvě prostorné ložnice. Výrazným prvkem je odhalené hrázdění s hliněnou výplní. Také zde si majitelé vyhráli s barevným provedením. Inspiraci nalezli na jedné ze svých cest po Skandinávii. Pokojíčky v různých odstínech je natolik oslovily, že se pak rozhodli podobný princip zopakovat v podkroví, kde dřevěné prvky nechali natřít průsvitným olejovým nátěrem v několika barvách.

Text: Veronika Cerhová, foto: Vladimír Hájek

Starou chalupu opravili s ohledem na moderní požadavky i tradici. Nechybí ani trámy!