Chalupa v horských lukách
Martinovým snem bylo mít chalupu na horách. Před čtyřmi lety koupil kus horské louky s tím, že se snad podaří získat i stavební povolení. Podařilo se, sen se mu splnil.
Martin s Míšou a jejich synky, Honzíkem a Adamem, bydlí v Jičíně, tedy na dohled Krkonoš. Martin odjakživa toužil po chalupě na horách, proto pátral po vhodném pozemku, kde by ji mohl postavit, až narazil na nabídku jedné realitky, která prodávala kus louky ve Strážném. Zariskoval a nestavební pozemek o rozměru asi 2 000 metrů čtverečních koupil.
„Byl jsem na stavebním úřadě ve Vrchlabí a ptal se, zda by tu mohla vyrůst chalupa. Územní plán však ještě nebyl schválen a záleželo na vyjádření obce. Chvilku to vypadalo, že máme nejdražší louku na stanování, ale díky vstřícnému postoji obce to nakonec dopadlo.“
Součástí stavebního povolení byl i souhlas Krnapu s tím, jak chalupa bude vypadat. „Splnit jejich přání nebylo těžké, sami jsme chtěli, aby vzhled stavby odpovídal tradicím,“ říká Martin. Když hledali inspiraci, narazili na roubenku manželů Novotných v Horních Lysečinách (reportáž Dvě chalupy až na vrcholcích hor v č. 6/2013). Jeli se k Novotným podívat a kromě cenných rad získali kontakt na Zajíčkovy, kteří dělali některé stavební prvky a vyráběli většinu nábytku. Lukáš a Vratislava Zajíčkovi tak přibyli do okruhu těch, kteří se na stavbě i zařizování chalupy ve Strážném podíleli.
nedávno postavenou chalupu martina
a míši obklopují horské louky, které v létě
nádherně kvetou. terén kolem terasy však
teprve na zahradnické úpravy čeká
Chalupa je zděná
Martina a Míšu hodně ovlivnil názor projektanta Ing. Másla z Prosečného, kterého oslovili na doporučení realitní kanceláře. Shodli se na zděné chalupě s dřevěným obkladem, která by v budoucnu měla být na údržbu méně náročná než dřevostavba. Když řešili, zda stavět svépomocí, nebo si najmout stavební firmu, došli pragmaticky k závěru, že práci nechají profesionálům. „Nám by to trvalo nejméně čtyři roky a byli bychom zničení. Oslovili jsme proto stavební firmu Honzy Kušníra z Horního Lánova. Honza je můj kamarád. Věděl jsem, že všechno pohlídá tak, jako by stavěl pro sebe,“ pochvaluje si Martin.
Chalupa s rozměry 7 × 14 metrů je nepodsklepená, zděná z tvarovek Porotherm. Obklad, který imituje roubení, dělala firma Zajíčkových z již použitého dřeva, prkenný obklad štítů a lyžárny na severní straně je dílem firmy Honzy Kušníra. „Spolupracovali jsme hlavně při řešení detailů,“ říká Lukáš Zajíček.
Martinovým přáním bylo, aby chalupa vypadala tradičně, jako by tu stála léta. Aby se co nejvíce přiblížili starým krkonošským stavením, souhlasili například se špaletovými okny namísto dnes často volených eurooken a omítku na zděné části nechali tvarovat měkce – omítnutá plocha je příjemně nerovná s jemně zaoblenými hranami.
Chalupa ale dobu vzniku nezapře. Střecha je pokryta Drdlíkovým plastovým šindelem, štíty i vikýře mají poměrně mohutné oplechování, v podbití střechy jsou namontována světýlka a také viditelné rektifikační šrouby pod trámy nesoucími střechu nad zápražím byste u starých chalup nenašli. Přes některé moderní prvky však lze stavbu hodnotit jako povedenou. Po prohlídce interiéru tento dojem ještě zesílil.
Jeden z rohů místnosti byl vyhrazen stolování. Nábytek pochází z firmy Ná-byteček
na Jaroměřsku
Keramické obklady nad linkou jsou sladěny
s dlažbou na podlaze
Uspořádání místností podle tradic
Dispozice odpovídá tradičnímu uspořádání místností v chalupách. Z chodby se nalevo vchází do sednice. Tady se vaří, stoluje, sedí u kachlových kamen, odpočívá u televize. Vpravo jsou koupelna, záchod a ložnice. V patře se nalézají tři ložnice a další koupelna a záchod. Ve dvou ložnicích vede žebříček na hambalka, kde se dá spát na matracích.
Celé přízemí má dřevěný strop, v něm jsou zapuštěna světla a v sednici i bezpečnostní kouřové čidlo. Podlahy jsou kombinací italské dlažby a prkenné podlahy, v ložnicích na podlahách leží celoplošné koberce.
Zajímavým oživením interiéru jsou cihlové příčky v přízemí, kamenný obklad nad schodištěm a zeď ze smíšeného zdiva mezi koupelnou a ložnicí. „Mají evokovat hospodářské prostory,“ vysvětluje Martin. „Na opačné straně od sednice začínaly komory a chlévy, my jsme tradiční uspořádání připomněli stěnami postavenými z cihel a kamene vytěženého během zemních prací.“
Schodiště do patra naopak na první pohled působí moderně. Pod každou stupnicí je upevněn pásek s LED. Stačí otočit vypínači a cesta vzhůru je bezpečně nasvícena zdola i shora. Světla nad schodištěm se ukrývají ve třech nikách s dřevěnými kazetami vyřezávanými do tvaru květu hořce. Krásný efekt svítících kytiček vynikne především za tmy. Bezpečnému pohybu napomáhá madlo a kované zábradlí z návrhářské dílny Zajíčkových.
Chalupa je zděná. Obytná část má dřevěný obklad imitující roubení, v severní části
je prkenný přístavek, který slouží na odkládání různých věcí
Na odpočinkovou část sednice navazuje kuchyňský kout
Vida, kulíšek!
Podrobné zkoumání jednotlivých místností jsme zahájili v sednici. Opticky ji člení sedačky z IKEA soustředěné kolem zelených kachlových kamen a obrácené k televizi upevněné na zdi. Nad kamny visí bidlo na sušení prádla, na kobce sedí jedna z několika soviček, které se v chalupě objevují.
„Dozvěděli jsme se, že Strážné je jednou z lokalit, kde se vyskytuje kulíšek nejmenší, což je malinká sova,“ prozrazuje Míša. „Naši chalupu jsme proto po ní pojmenovali – kulíšek. Sovičky jsme použily i jako výzdobný prvek – uvidíte je na obrázcích, jako figurky na poličkách nebo úchytky v koupelně. Ta největší je s námi ve světnici.“
Kuchyňská část je zařízena nábytkem od Zajíčkových. Linka, stůl, lavice a židle jsou ze smrkového dřeva v bílé a přírodní barvě a mají lehce stržené hrany, aby vypadaly staře. Pracovní plocha na lince je z kompozitu imitujícího dubové dřevo, deska na ostrůvku je však z dubu. Rozdílu si ani nevšimnete.
Interiér majitelé zútulnili hezkými detaily. Na policích nad okny jsou stylové drobnosti, závěsy, polštáře v oknech, prostírání i měkké sedáky jsou laděny do modra, stejně jako užitková keramika. Textil šila paní Vlachová z Vrchlabí, modré hrnečky koupili v Polsku. „Jde o krkonošskou keramiku, která se prodává na polské straně. Je sice dražší, ale vydrží,“ sděluje Martin.
Spoustu zařizovacích předmětů a doplňků sehnal právě pán domu. Je to poněkud překvapivé zjištění, ale Míša nás ubezpečuje: „Martin má lepší vkus než já.“ Sama se však na výzdobě domu také podílela. Například linoryt, který visí v ložnici, nebo obrázek Černé hory ve světnici jsou jejími pracemi.
stěna z cihel a kamene v přízemní koupelně má navozovat dojem přestavěných chlévů
Koupelnu v podkroví rozzářily modro-bílé
obklady
Kdo tu spí?
Všechny ložnice jsou zařízeny střídmě a především účelně. Originálním prvkem jsou čela postelí. Vznikla na Míšino přání. Chalupářce se totiž zalíbily vysoké pelesti, které viděla na dovolené v Itálii. Paní Zajíčková jí vyšla vstříc a vznikl tak neobvyklý nábytek s čely skládanými z prken v tlumených barvách. Vysoké čelo má však vzhledem ke svému umístění jen postel v přízemí.
Možná vás udivuje, proč je v chalupě tolik lůžek, když majitelé jsou dva a mají dvě malé děti? Martin konstatuje: „Abychom si pomohli se splácením hypotéky, chalupu pronajímáme. Vejde se do ní čtrnáct lidí. Jezdí sem hlavně rodiny s dětmi a nejlepší je, když se domluví dvě nebo tři známé rodiny.“ Chalupář však nezapomene dodat: „Přestože se zatím nic zásadního nezničilo, těším se, až sem budeme jezdit jen my. Kdybychom chalupu stavěli jen na pronájem, určitě by byla jednodušší a jinak zařízená. Takhle si ke každým narozeninám dáváme vybavení do chalupy, její vylepšování nás těší.“
Ložnice v podkroví jsou zařízeny obdobně.
Povšimněte si poliček vedle postelí, které
slouží místo nočních stolků. proti lůžkům
stojí nízké komody na ukládání prádla
Děti můžou spát na hambalkách, když vystoupají po žebříčku
Na horách je krásně
Zbývá dodat několik „chlapských“ údajů. Například vytápění je kombinované. V sednici jsou kachlová kamna s teplovodním výměníkem. Vytápějí zároveň i vedlejší chodbu, v jejíž stěně je část kachlového pláště. K tomu je ve všech místnostech v přízemí podlahové vytápění. Do radiátorů v podkroví pak proudí teplo buď z elektrokotle, nebo z teplovodního výměníku.
„Je to dobře vymyšleno,“ podotýká Martin. „Vždycky jsem si přál, aby v chaloupce praskalo v kamnech! A protože mám málo času, štípání dříví na otop nepřichází v úvahu, přikládáme tedy pelety a brikety. Škoda jen, že poslední zimy byly mírné, zátěžová zkouška, až uhodí pořádný mráz, nás teprve čeká.“
Při naší návštěvě louka kolem chalupy neležela pod sněhem, ale kvetla. Z pestrobarevné nádhery měli majitelé radost. „Po skončení stavby jsme museli nakoupit speciální druh travního semena podle přání Krnapu a poškozená místa dosít. Je fajn, že louku seče obec, stále máme i tak co dělat. Teprve nedávno vznikla terasa, kolem ní plánujeme vysázet kanadské borůvky a živý plot. A je třeba dokončit severní část za chalupou, ta trochu bojuje s vlhkostí. Vodu stahujeme do drenážních trubek, které leží pod štěrkovým polem.“ Pak se chalupář zamyslí a rozhlédne okolo: „Je tady ale krásně, že?“
Text: Martina Lžičařová
Foto: Jaroslav Hejzlar
Chalupa v horských lukách
