Chalupa pro lidi, zajíce a jeleny

Rubrika: Chalupy, Doporucujeme

Markétě stačí ke štěstí málo: péct chleba a dívat se na svoje děti, jak spí na peci. Aby si tenhle sen mohla splnit, postavila chalupu s kachlovými kamny a vyzdobila ji jeleny.

Chalupa, kterou Markéta postavila v Albrechticích v Jizerských horách, stojí v sedmi stech metrech nadmořské výšky. Okolo se zelenají stráně Mariánské hory, Světlého vrchu a Špičáku poseté podobnými staveními. Z terasy před chalupou se Markéta dívá do údolí: „Jizerky znám odmalička z lyžařských výcviků. Když jsme sem s partnerem přijeli před sedmi lety, to už jsme měli děti, vládla krásná bílá zima. Výlet jsme o rok později zopakovali, a tak se nám tu líbilo, že jsme se přihlásili do výběrového řízení na koupi pozemků. Jeden jsme získali. I když jsme se později rozešli, myšlenka na chalupu mě ale neopustila. Vysnila jsem si, že v ní bude pec, ve které budu péct chleba, a že tu budu mít spoustu jelenů!“

Terasa chalupy sendvičové konstrukce je situována na jih

Inspirace z Chalupáře

„Sbírala jsem inspiraci v Chalupáři, kde mě zaujala chalupa manželů Novotných v Lysečinkách. „Byla jsem se u nich podívat, překvapilo mě, jaká je to z Prahy dálka!“ směje se paní domu. „Moc jim však děkuji.“ Následovala další setkání s dobrým koncem. „Velké štěstí jsem měla, že jsem potkala inženýra Franců, projektanta, který Jizerkám rozumí. Všechny moje nápady dal na papír a doporučil místní firmy,“ říká Markéta, která byla nejen investorem, ale i hlavním organizátorem. Na všechny práce najímala lidi a Ing. Franců dohlížel.
Chalupu o rozměrech 12 × 8 metru, která vypadá jako poloroubená, tvoří sendvič obložený z obou stran dřevem. Konstrukce je tak stabilní. „Hrubou stavbu dělali tesaři z firmy Tesařství ŽAKO z Jablonce nad Nisou. Sádrokartony v podkroví montovala místní firma pana Neumanna. Je to zručný řemeslník a má smysl pro detail. Jeho lidi odvedli precizní práci. Výsledek je nádherný!“ rozplývá se Markéta. „Sádrokarton tvoří perfektní pozadí pro přiznanou trámovou konstrukci na stropě.“
Chalupářka jmenuje další řemeslníky: „Pak přišel pan Zajíček, kterého mi doporučili Novotní. S ním spolupracuji dosud. Dělal vnitřní obložení, schody, dveře, obložení oken a některé kusy nábytku a vybavení. Okna jsem však objednala jinde. Vyráběla je další místní firma, na radu pana Franců to jsou dřevěná eurookna se špaletou.“
Všechny dřevěné prvky jsou ošetřeny lněným olejem. Markéta věří, že jejich údržba by měla být snazší, než kdyby na dřevu byly lazurovací barvy.

Na jižní straně chalupy jsou dva
vikýře a jedno střešní okno. Osvětlují
podkrovní ložnice

Na terasu vyrobenou
z dřevoplastových prken jsou tři
přístupy: dva vedou ze zahrady a pak
se sem chodí ze světnice. Pod terasou
je sklípek na uskladnění zahradního
a sportovního náčiní

Sauna místo lyžárny

Chalupa se stavěla v roce 2014 a byla hotová za 1,5 roku. „Šlo by to i rychleji, ale takhle to bylo na pohodu,“ usmívá se majitelka a provádí nás po stavení.
Vstupní dveře jsou na severní straně. V široké chodbě zaujme podlahová krytina, kterou tvoří praktická šedá dlažba značky Villeroy & Boch, v části, kde se dá předpokládat pohyb v botách na ven. Ale již před schody do podkroví je podlaha dřevěná, stejně jako v dalších obytných prostorách. Vlevo je přístěnek, v horských chalupách obvykle sloužící na odkládání lyží. Tady Markéta nechala vybudovat saunu. „Byl to tak hezký prostor, že se sám nabízel! Lyže teď ukládáme do sklípku pod terasou.“
Saunu stavěla liberecká firma Sauna Projekt CZ. „Přijedou, změří, navrhnou, co by bylo vhodné, a co řeknou, to platí. A ještě jsou rychlí!“ chválí si spolupráci paní domu. Pak upřesňuje, že povrch zařízení je lakovaný a dřevěné obklady stěn jsou ošetřeny lněným olejem Kreidezeit.
A jak se návštěvníci sauny zchladí? Jednoduše, z horké místnosti vyběhnou přes krátkou chodbičku, prolítnou dveřmi a jsou ve sněhu…

Markétina ložnice ještě čeká na konečnou podobu zařízení,
nábytek se totiž vyrábí na zakázku

Střízlivá barevnost dává vyniknout zařízení koupelny

I ve světnici převládá dřevo

Za schody ve velké chodbě je technická místnost. A následují dvoje dveře. Ty první vedou na toaletu, druhé do světnice, která zaujímá největší plochu přízemí. Slouží jako kuchyně, jídelna a obývák. Jednotlivé zóny rozdělují velká kachlová kamna s pecí, na které se dá ležet. Jsou dílem rodinné firmy Krby kamna Székely. „Dcera nakreslí návrh a tatínek podle něj staví,“ sděluje svou zkušenost Markéta. Kamna stojí proti dveřím na terasu.
Světnice je rozlehlá, vzdušná a vládne v ní dřevo. Z něho je prkenný obklad stěn, záklopový strop i podlaha. Na ní majitelka nešetřila, dodala ji pražská firma Barkotex. Je lepená z dubových prken, pod nimi je elektrické podlahové topení. Markéta vysvětluje, že topné spirály leží pod všemi podlahami v přízemí a v podkroví jsou radiátory. „Prioritou bylo snadné ovládání, které zvládne ženská,“ zdůrazňuje a vysvětluje, která kamna na co slouží.
„Kachlová kamna mají krbovou vložku, oheň je vidět ze sedací soupravy a nahoře na peci se dá spát. Červená kamínka Nordica jsem chtěla na pečení chleba, ale ukázalo se, že moc hřejí. Topím v nich jen v zimě. Radiátory v patře jsou napojeny na elektrický kotel ukrytý v technické místnosti. Jde ovládat na dálku a jsou z něj rozvedeny dva okruhy – pro přízemí a patro.“
Nábytek je kombinací hotových kusů z IKEA a zakázkové výroby pana Zajíčka. Například dolní skříňky kuchyňské linky jsou švédské produkce, horní už jsou originálem zhotoveným ve firmě Ná-byteček u Jaroměře. Výhodou zakázkové výroby je, že si můžete naporoučet prvky, které v žádném obchodě s nábytkem neseženete, například bidlo nad kamna, dvířka ke kachlovým kamnům, šuplíky ve zděných nikách a podobně.
Jídelní stůl si Markéta dovezla z Rakouska. Je zvláštní, protože desku drží jedna šikmá noha. Od našich jižních sousedů si chalupářka dovezla i drobnosti, které dotvářejí horský ráz. „Rakušané mají velkou tradici v práci s přírodními materiály, jako je dřevo a kámen. Právě u nich jsem se inspirovala všemi jeleny i dalšími zvířaty, které tu vidíte.“ A tak nad stolem jsou pověšené talíře s decentními motivy paroháčů, nad koženou sedačkou visí hodiny kukačky, v chodbě natrefíte na špalek s obrázkem zajíce…

Chalupářka důsledně dbala,
aby se ve světnici kromě barvy
přírodního dřeva a bílé objevily
už jen dvě hlavní barvy – červená
a zelená

Kamna s pecí, na které se
dá ležet, byla středobodem
zařizovacích předmětů chalupy,
o nichž Markéta snila

Ložnice a koupelny v podkroví

„Tady se nábytek bude vyměňovat,“ hlásí Markéta v podkroví, kde jsou tři ložnice a dvě koupelny. „Vyrábí ho pan Zajíček.“ Jedna z ložnic je její, v další přebývají obě děti, ve třetí občas přespí někdo z Markétiny rodiny, když přijede na návštěvu.
Za prohlídku stojí i obě koupelny. Jsou vybaveny sprchovým koutem s podlahou s drobnými valounky. Šedé obklady a dlažba jsou ze stejné série jako podlaha v přízemí, oblázkový obklad Markéta koupila v Hornbachu. Skříňka v její koupelně je ze Sapho a posloužila jako vzor pro obdobný kus nábytku do druhé koupelny, opět dílo pana Zajíčka.

V obývací části světnice trůní
kožené sedačky

A ven, na terasu, do zeleně!

Chalupa uvnitř je krásná, ale zvenku je ještě hezčí, protože den je jako malovaný a dá se tedy sedět u stolu na terase. „Terasa se stavěla dodatečně. Z důvodu údržby jsem zvolila dřevoplastová prkna. Nemusí se natírat, stačí je jen zamést.“
Měkký rozptýlený stín, který na terasu vrhají břízy, sice ke stolu nedosáhne, ale to nevadí. Vzhledem k horskému prostředí tu není takové teplo jako v nížině. Okolní terén je svažitý a chalupa se do něj jen zlehka zakousla. Zmíněné „kousnutí“ je vidět na severní straně, kde stojí opěrná zeď z gabionů. Ostatní strany jsou otevřeny slunci a řádění dětí. „Zdejší pobyty si já i Jasmína a Shaan nesmírně užíváme,“ vyznává se Markéta a upíjí kávu z kvítečkovaného hrnku.

Text: Martina Lžičařová
Foto: Petr Živný