Chalupa je hra IV.
Ne vždycky musí při stavbě nového domu jít o klasický postup, kdy se všechno nakoupí, přiveze a pak se začne stavět. Použít se totiž dá i materiál, který leží přímo na pozemku.
Jaroslava Duška zná většina z nás jako herce, ale málokdo ví, že Jarda je také stavař. I když stavař-začátečník. V Jindřichovicích pod Smrkem začal v létě loňského roku stavět trochu netradiční obydlí. A protože je Jaroslav Dušek známý experimentátor a improvizátor, odvíjí se i jeho stavba ve stejném duchu.
Jak to všechno začalo?
Sám Jaroslav Dušek tvrdí, že ho ke stavbě netradičního domku přivedla obyčejná zvědavost, nebo spíš pro něj typická zvídavost: „Měl jsem tady, v Jindřichovicích, původně jenom maringotku a nenapadlo mě, že budu něco stavět, protože vlastně žádný dům nepotřebuji. Pak jsem potkal kamaráda Honzu, který mi nadšeně vyprávěl, že pojede na nějaký seminář do Toskánska k Ilioně Khalili, vdově po íránsko-americkém architektovi Naderu Khalilim, který vymyslel systém Superadobe.
Podstatou této stavební metody je použití surovin výhradně z místa stavby, což minimalizuje náklady a dopad na životní prostředí. Honza mi vyprávěl, že tam budou stavět dům jenom z hlíny, která se vytěží přímo na místě.
Dal mi tenkrát různé odkazy na internet, a když jsem začal shromažďovat informace o této technice, zjistil jsem, že suma, za kterou se dá takový dům postavit, nebude nijak závratná. Tak jsem si řekl, že bych to mohl také zkusit a šel jsem do toho. Dnes musím přiznat, že trochu naivně. Původní odhady totiž byly, že dům postavíme za týden nebo za deset dní. A já uvěřil, protože se mi myšlenka, že to půjde takhle rychle, velmi líbila. Ale nelituji, i když realizace pak netrvala týden, ale třicet dnů.
Když jsme zjistili, že stavba nepůjde tak rychle, jak jsme si představovali, upustili jsme od původního projektu a postavili jsme jen základní rotundu bez přilehlých bočních místností. Ale i samotná rotunda je větší, než jsem předpokládal. Vlastně jsem celou akci nebral ani jako stavbu, chtěl jsem postavit jen malý pokusný domeček. Chtěl jsem zjistit, jak takovou myšlenku zrealizovat, jak to funguje, jak se bude materiál chovat v zimě.
Vlastně jsem ani neplánoval, že tady budu bydlet. Jde totiž o první dům tohoto typu v České republice, možná i ve střední Evropě. Podobné stavby už sice vznikly v Anglii, v Toskánsku, ve Španělsku, ale u nás ještě ne. Z hlíny se tady staví, ale z hliněné směsi napěchované v pytlích, jsme asi stavěli jako první.“
Hrubá stavba za měsíc
Hrubou stavbu zvládl Jarda Dušek se svými přáteli a kamarády během třiceti dnů. Stavět se začalo pod dohledem samotné Iliony Khalili, po jejím odjezdu stavbu řídil účastník italského semináře Ondra Blažík. Velkou výhodou metody Superadobe je, že většina materiálu leží přímo na pozemku. Žádná nákladní auta dovážející hromady písku, štěrku, cihel, tvárnic nebo trámů. Na pozemku si musíte poradit maximálně s výkopy, které zůstanou po vytěženém materiálu.
I tady se zkoušely různé poměry vykopané zeminy, až se určilo nejvhodnější složení suché směsi. Do nekonečných pytlů na brambory pak Jarda s přáteli začal pěchovat směs přibližně ve složení: 80 % písku, 10 % jílu, 10 % cementu a ještě přídavek řezané slámy a tato směs se smíchala s vodou. Dům se staví jednoduše – pytle se kladou do kruhů na sebe a spojují se ostnatým drátem.
Na stavební firmu zapomeňte
Televizní štáb magazínu Chalupa je hra sledoval v Jindřichovicích pod Smrkem jedny z posledních prací před nastupující zimou. V průběhu dvou dní se dokončovalo pokládání pytlů naplněných směsí. Na vrchol hliněného iglú, jak občas Jarda Dušek domek nazývá, usadil majitel kopuli z polykarbonátu. Tu pak zaizoloval a ještě překryl plachtou.
I tento víkend přijela Jardovi se stavbou pomáhat asi desítka lidí z různých koutů republiky. Od léta se tady vystřídalo přibližně osmdesát pomocníků. Některé přivedla chuť pomáhat, někoho přivedla zvědavost a někoho zájem vybudovat podobnou stavbu.
Přestože položení plachty jakoby přichystalo dům k zimnímu spánku, je možné, že se ještě do jara položí v domku podlaha, do připravených forem ve zdech se vsadí okna a díky dřevěným hranolům pod kopulí se bude moci pod střechou vybudovat patro na spaní. Jak říká Jarda Dušek, možná to bude jen takové „polopatro“, aby byl zachován nádherný pohled na střešní klenbu. Ještě před prvními mrazy by se měla v domě zapojit kamna. Komín už je připraven a netradičně nestojí v interiéru, aby nerušil vnitřní prostor rotundy.
Teprve na jaře se bude pokračovat s hliněnými omítkami a dalším vybavením, možná přibude i sauna. Co bude s domkem po zimě, se uvidí. „Je to živý organizmus, který se sám vyvíjí a říká si o další kroky,“ vysvětluje Dušek.
Ve chvíli, kdy je dům přikrytý plachtou a víkendoví pomocníci pomalu opouštějí Jindřichovice, loučí se s námi Jarda Dušek slovy: „V těchto okamžicích mám vždycky takový absurdní stav dojetí. Jsem rád, že se tady udělal kus práce, že se tu zase sešla prima parta lidí a že jsme zvládli dům připravit na zimu. Tahle stavba mě naučila, že všechny představy jsou liché, že nejlepší je postupovat tak, jak to vzniká, a nic neplánovat dlouho dopředu.“
TEXT: JANA STRÝČKOVÁ
FOTO: DALIBOR PUCHTA