U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CHALUPA JE HRA
Kategorie: Stavba | Autor:
Ke vstupní bráně Jeseníků, do malé vesničky Paseka, se vydal štáb televizního magazínu Chalupa je hra poprvé už koncem zimy.
Na samém konci vesnice, poměrně daleko od okolních domů, se před nedávnem usídlil člověk, kterého si televizní diváci možná pamatují jako odborníka na zakládání zahrad z pořadu Zahrada je hra. Radim Slabý je také chalupář a momentálně tak trochu poustevník a ekolog.
Zahrada ze skládky
Před pár lety se totiž Radim v Pasece pustil do zdánlivě bláznivé a troufalé akce. Rozhodl se proměnit opuštěnou skládku v rozkvetlou botanickou zahradu s využitím velkého množství kamene a dalších přírodních materiálů. Desítky let se na stráň pod lesem vozily slévárenské písky, později odpad z obce, sutě a zemina. Ještě před třemi lety málokdo věřil, že Radim svůj plán skutečně zrealizuje.
Tříhektarový pozemek dával do pořádku dva a půl roku. Vybudoval na stráni terasy, jezírko, vyčistil kaňon, přivezl z lomu tuny kamenů a čedičovou drť. Musel také řešit problémy s vodou, která je sto metrů hluboko pod zemí.
Práce na budování arboreta Radima pohltila natolik, že si na zahradě postavil nejprve obytnou maringotku a později imobilní dům s koupelnou, ložnicí i kuchyňským koutem. K pohodlnému bydlení v přírodě mu chybí ještě jedna maličkost – elektřina. Tu zatím získával pomocí agregátu, ale nyní se rozhodl využít příjemnějších, čistě přírodních zdrojů.
Zvažoval, zda si vybere slunce nebo vítr. Vzhledem k poloze a drsnému jesenickému podnebí zvítězil vítr. Na kopci u domku Radim postaví malou větrnou elektrárnu. Pod pojmem větrná elektrárna si možná mnozí představí přes sto metrů vysoký stožár s obrovskou vrtulí. Ale nic takového se samozřejmě v Pasece stavět nebude. Ostatně výkon takového monstra, který dosahuje zhruba 3 MW, by byl pro Radimův mobilní domek trochu předimenzovaný. Tady postačí něco mnohem, mnohem menšího. Malá vrtule na stožáru vysokém pouhých 6 metrů s výkonem do 3 kW.
Odborník na malé větrné elektrárny, inženýr Solanský, který přijel Radimovi poradit s výběrem místa pro stavbu stožáru i se zapojením elektrárny, jeho záměr schválil. Ubezpečil ho, že k roztočení vrtule stačí vítr o síle 3 m za sekundu a čtyři akumulátory zásobí domek elektřinou minimálně na tři dny pro případ úplného bezvětří. Výhodou této malé elektrárny je i její tichý provoz a snadná montáž. S několika pomocníky a pod odborným dohledem inženýra Solanského ji Radim postavil a zapojil během jediného dne.
Návrat po třech měsících
Podruhé se televizní štáb vydal k branám Nízkého Jeseníku po čtvrt roce. Delší časový odstup zvolili filmaři nejen proto, aby zjistili, jak funguje větrná elektrárna a jak jsou s ní majitelé spokojeni, ale také proto, aby si prohlédli velké množství rostlin z celého světa, které na bývalé skládce rostou ve velmi zvláštních podmínkách. Zahrada s neobvyklým převýšením a s náročným terénem využívá velkého množství kamene nejen z estetických, ale hlavně z praktických důvodů. Nasucho stavěné kamenné zídky zpevňují terasy, na nichž se postupně rozrůstají další a další druhy rostlin.
Kromě kamenů navezl majitel na zahradu i obrovské množství čedičové drti, která pokrývá téměř celou plochu zahrady. Rostou tu tařice, pryšce, kosatce, ale i kaktusy a exotické rostliny z Turecka, Grónska či Tasmánie. Kdyby si někdo dal tu práci, údajně by dnes napočítal osmnáct set druhů rostlin z celého světa.
Větrná elektrárna, kterou Radim zprovoznil počátkem roku, se osvědčila. I když se vrtule netočí denně, za celou dobu jejího provozu se nestalo, že by v domku zůstal bez elektřiny. Přesto uvažuje o tom, že v budoucnu posílí energetický zdroj i o malý solární panel.
Udírna jako sopka
Během krátké návštěvy televizního štábu stihl Radim na své zahradě zrealizovat ještě jednu zajímavost.
Již dlouho měl v úmyslu postavit pod jednou z kamenných kaskád udírnu. Strohá dřevěná budka by ovšem narušovala přírodní charakter celého areálu. Radim ji proto obestavěl suchou kamennou zídkou a tento val ze tří stran zasypal čedičovou drtí. Na uměle vytvořených svazích zasadil do čediče rozchodníky a jiné rostlinky, které se postupně rozrostou.
Když pak v topeništi pod udírnou rozdělal oheň a z kouřovodu ukrytého v čedičovém kopci začal stoupat dým, připomínal kopec při pohledu z oken domku opravdu přírodní sopečný útvar.
