U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CHALUPA JE HRA
Kategorie: Stavba | Autor:
Na sklonku zimy se televizní štáb vydal do Košic – vesničky mezi Kolínem a Kutnou Horou. Nedávno si tu postavili novou roubenku manželé Dušan a Jana.
Dušan se svěřil, že bydlením v roubeném domě si splnil svůj velký sen. Pořídit si dřevostavbu prý neznamená pouze zvolit zdravý způsob bydlení, ale je to především vyjádření životního stylu. Dnes už stavení obývají i se svými čtyřmi dětmi a několika čtyřnohými domácími mazlíčky.
Začalo to v lese
Dušan pochází ze severní Moravy a odtud si také přivezl smrkové dřevo na stavbu. Mohl si vybrat nejen zdravé stromy z rodinného lesa, ale i dobu jejich kácení, což je pro kvalitu dřeva velmi důležité. Nejtrvanlivější a nejstabilnější je dřevo pokácené v zimě, když je převážná část mízy v kořenech. Dřevo má pak nejmenší snahu ke kroucení při vysychání, nepraská tolik, má i menší vlhkost. S mízou jsou v zimě v kořenech i vonné látky, které jinak i po úplném vyschnutí dřeva lákají dřevokazný hmyz.
Řídil se i radou, že nejlepší jsou stromy, které mají rovná vlákna, jsou pravotočivé, či jen mírně levotočivé. Obloukem se vyhnul stromům, které rostou osamoceně, na kraji lesa, v nestabilních strmých svazích. Takové musí o rovný růst více bojovat, což se projeví ve vnitřním pnutí jeho dřeva a následně ve větší síle a snaze se při vysychání všelijak kroutit.
Aby domů nefoukalo
Dům stojí tak trochu na větrné hůrce, na kopci uprostřed polí a široko daleko nemá souseda. Velkou pozornost proto majitelé věnovali izolaci trámů, přesto museli ještě dodatečně vyplňovat spáry a praskliny ovčí vlnou. Ta nejen dokonale izoluje, ale působí i jako přirozená klimatizace obytného prostoru. Zdravé teplo v zimě a příjemný chlad v létě se tak starají po celý rok o příjemnou kvalitu vzduchu. Roubenka v pohybu
Srdcem celého stavení je přízemní světnice s kuchyní. Té dominují kachlová kamna, jež díky důmyslným rozvodům vytápějí všechny místnosti v domě. Samozřejmostí je bytelný dřevěný stůl, ke kterému se vejde maminka s tátou, tři princezny Eliška, Anička a Markétka a nejmladší syn Vojtíšek. Menší pokoj v přízemí slouží jako herna a učebna. Maminka Jana totiž vyučuje nejstarší dceru doma a brzy se k ní přidají i mladší dvě děvčata.
Pokojíčky v podkroví ještě nejsou zcela hotové, protože rodina se teprve zabydluje. Dušan se snaží, aby dokončovací práce probíhaly co nejrychleji, a většinu jich zvládá sám. Teď jej ale čeká náročný úkol. Namísto provizorních schodů do podkroví postavit pohodlné a hlavně bezpečné schodiště.
Samonosné schodiště
Stavba schodiště ve stále se sesychající roubence má svá úskalí, proto se Dušan obrátil na odborníka, truhláře Květoslava Lupínka. Ten nemůže ukotvit schodiště do nosného trámu či zdi, mohlo by časem praskat. Protože prostor pro nové schodiště není velký, navrhuje truhlář udělat schody kombinované smíšenočaré a hlavně samonosné.
Celá roubenka je ze smrku, ale na schodiště by bylo toto dřevo příliš měkké. Nejvhodnější jsou tvrdá dřeva listnatých stromů, Dušan ale zvolil kompromis, dřevo modřínové. Je tvrdší než smrkové nebo borové a vyznačuje se pevností a trvanlivostí. Schodiště bude velmi frekventované, bude tedy nutné použít kvalitní lak.
Skládat se bude ze třinácti stupňů, které budou upevněny jednotlivě do bočních schodnic. Má to výhodu i v tom, že při jakémkoliv poškození je možné stupnici odšroubovat, přebrousit, natřít a usadit zpátky. Aby schodiště působilo vzdušně, vynechá stolař podstupnice, takže mezi stupnicemi zůstane volný prostor.
Jiný kraj, jiná terminologie
Když bylo schodiště téměř hotové, bylo nutné vybrat vhodné zábradlí. Problémy byly trochu s odlišnou terminologií. Ozdobné svislé příčky bývají nazývány šprdlinky. Protože si Dušan ani Jana příliš nepotrpí na zdobné prvky, chtěli šprdlinky jednoduché. Truhlář navrhl tralářky. Chvíli trvalo, než se domluvili, že tralářky se v Dušanově rodném kraji nazývají štachety. Ty budou pro jejich schodiště opravdu nejvhodnější.
Nahoru a dolů pohodlně a bezpečně
Schodiště převezli do roubenky rozložené na jednotlivé komponenty. Během necelých dvou dnů pak samonosné schodiště nahradilo provizorní schůdky. Kvůli sesychání dřeva nemohl truhlář připevnit schodnice k nosnému trámu. Schodiště proto ukotvil k pomocnému trámu, který se nebude dotýkat žádné sesychající se části domu. I zábradlí včetně madel je upevněno pouze ke konstrukci schodiště.
Jednotlivé komponenty se na místě montovaly už po povrchové úpravě, takže po dvou dnech práce mohli Anička, Eliška, Markétka i Vojtíšek poprvé pohodlně a bez obav vystoupat do svých podkrovních pokojíčků.
