Chalupa je hra III.
Tradiční jurta, obydlí kočovných asijských kmenů, má dřevěnou konstrukci pokrytou plachtou. Petr Skořepa se pustil do obdobné stavby ze dřeva a slámy.
Petr Skořepa z Křižan u Liberce se zabývá stavbou slaměných domů. Domy ze slaměných balíků s hliněnými a vápennými omítkami nejenže příznivě působí na lidský organizmus, ale zároveň mají minimální negativní dopady na životní prostředí. A to vše za nízkou cenu.
Petr Skořepa se rozhodl, že využije své dosavadní zkušenosti z ekologického stavitelství a postaví u nás nevídaný objekt, slaměnou jurtu. Stavět začal v létě roku 2009 na pozemku ekousedlosti v Hrubém Šúru, nedaleko slovenského Sence. A protože je slaměná jurta stavbou přemístitelnou, není vyloučeno, že svůj neobvyklý dům Petr časem přestěhuje do jiného koutu Evropy.
Dům přiveze auto
Tradiční jurta je obydlím kočovných kmenů z oblastí Asie a Středního východu. Skládá se z lehké dřevěné konstrukce a plstěné plachty. Její půdorys je kruhový, průměr se pohybuje od 3 až do 20 metrů. Klasická jurta se velmi snadno smontuje, rozmontuje a přemístí. Jurty mají rozličný vzhled, který je vždy typický pro různé oblasti Asie. V Mongolsku je nejrozšířenější jurta s kónickou střechou, kazašská a turkmenská mají střechu kopulovitou.
A co má slovenská jurta společného s tradičním obydlím kočovníků? Především tvar a princip stěhovatelnosti. Kromě unimobuňky snad neexistuje žádná jiná obyvatelná stavba tak snadná na zkonstruování, kterou by bylo možné postavit za pár dní bez jeřábu, míchaček a jiných stavebních strojů. Všechny komponenty si můžete nechat vyrobit v každé stolařské dílně. Celou jurtu pak uveze jedno jediné nákladní auto.
Místo základů zemní vruty
S přípravou začal Petr už několik týdnů před samotnou stavbou. Ještě v Křižanech vyrobil konstrukci, nechal ušít plachty a připravil panelový systém podlahy a vnitřních příček. Teprve potom celý základ jurty přestěhoval na Slovensko. VHrubém Šúru mu se stavbou pomáhali kamarádi i lidé, kteří mají zájem o ekologické stavitelství a chtějí se o něm dovědět něco víc. Hrubá stavba trvala deseti lidem necelých čtrnáct dnů.
Při stavbě Petr používal téměř výhradně přírodní materiály. Konstrukce je převážně ze smrkového a modřínového dřeva. Mongolové stavějí jurtu přímo na zem, ta Petrova má dřevěnou podlahu, izolovanou ovčí vlnou. Stavba je ukotvena metrovými zemními vruty, takže nebylo potřeba žádných hlubokých výkopů na základy. Stačilo připravit rovný zpevněný povrch a izolovat jej od vody. Protože jurta bude obývána celoročně, využil Petr přípojky na vodu a elektřinu, které už byly na pozemku k dispozici. Interiér bude vytápěn kamny na tuhá paliva.
Jurta s koupelnou
Od klasické jurty se ta Petrova liší hlavně použitím dvojité konstrukce. V Mongolsku se jurty v zimě stavějí mírně pod okolním terénem, aby vítr tolik neprofukoval stěny, v létě je naopak dobré, aby vysokou teplotu vzduchu vánek chladil.
Petr zase tak často jako kočovní pastevci jurtu přemisťovat nebude, proto ji udělal bytelnější. Prostor mezi dvojitou konstrukcí na střeše vyplnil zhruba třiceticentimetrovou vrstvou ovčí vlny a do svislé části naskládal balíky slámy. Vrstva ovčí vlny je pokrytá difúzní fólií, na které jsou položeny dřevěné trámy vnější konstrukce a poslední vrstvu tvoří polyolefinová fólie, odolná uhlovodíkům, proražení, níztetrapacku. kým teplotám, hnilobě a podobně. Při výrobě těchto fólií se nepoužívají změkčovadla, polyolefinová fólie je tedy ekologičtější než třeba fólie z PVC. Aby byl v jurtě dostatek světla, jsou ve stěnách umístěna dvě okna a ve střeše je usazena kopule z akrylátového skla. Kopuli lze snadno otevírat z vnitřku jurty.
Slaměná jurta má obytnou plochu 50 m2. Ve vybavení nechybí toaleta, koupelna s teplou vodou a rohovou vanou. Sociální zařízení je odděleno příčkami z recyklovaného tetrapacku. V prostoru nad koupelnou pak vzniklo patro pro příležitostné spaní.
Slaměná jurta tohoto typu je vlastně českým unikátem. Petr ji stavěl podle vlastního projektu pouze s pomocí několika lidí, které zajímá ekologické bydlení. Hrubá stavba, tedy jakási stavebnice bez vybavení, přijde zhruba na 423 tisíc korun. Luxusní jurta s vybavením, což je v podstatě nízkoenergetický dům s obytnou plochou 50 metrů čtverečních, by stála včetně práce necelých 850 tisíc korun.