Český česnek
Češi česnek milují. V jakém stavu ho preferujete vy? Foto: Shutterstock
Který je ten nejlepší? Nabízí se téměř hamletovská otázka. Pravý český česnek má svá specifika a bezesporu fantastickou chuť.
Tuto prastarou rostlinu pěstovali už před 5 000 lety v Mongolsku. Oblíben byl také ve starém Egyptě. Už tehdy se používal nejen jako potravina, ale i jako lék. Však také patří mezi nejsilnější přírodní antibiotika.
Být či nebýt
Jsme národ paličáků, alespoň dle výběru česneku, který preferujeme. Přitom ve světě je daleko oblíbenější nepaličák, jenž má vyšší výnos a delší skladovatelnost. Česneku existují na tři stovky odrůd. I my Češi se máme čím chlubit.
„Nejvíce českých odrůd je od pana inženýra Kozáka. Většinu pojmenoval po svých dětech. Například velmi oblíbenou odrůdou je jeho Bjetin pojmenovaná po dceři Alžbětě. U nás patří mezi nejžádanější také Havran a místní krajový klon Bělský Rusák,“ říká pěstitelka Alena Mihulková, která pod hlavičkou rodinné farmy Hradecký–Mihulková „Český česnek z Podkrkonoší“ již potřetí obhájila ocenění Regionální potravina v Libereckém kraji. Také hrdě nese značku Krkonoše – originální produkt®.
Odrůda Bjetin těsně po sklizni láká k ochutnání. Foto: Alena Mihulková
Rodinné hospodaření
Český česnek je oproti čínskému, který obvykle prodávají v supermarketech, štiplavější a má intenzivnější chuť. Však jí propadla Alenina celá široká rodina. Protože pravý český česnek na pultech obchodů téměř neviděla, začala ho pěstovat sama.
„Když jsme před třinácti lety získali zpět pozemky po předcích v Podkrkonoší, zkusili jsme ho pěstovat ve velkém v našich podhorských podmínkách,“ vzpomíná na začátky Alena Mihulková. Hned o rok později začali testovat certifikované odrůdy, které zvládnou drsnější klimatické podmínky. A zadařilo se. Nyní již každoročně vysadí dvě tuny česneku. Najdete u nich místní krajové klony Bělský Rusák, Bělský Fialák, Bělský Haken a certifikované uznané odrůdy Havel či již zmíněné Bjetin nebo Havran. Nově zařadili zkušební vzorky odrůdy Rusínka a Janko.
Firma Hradecký–Mihulková ročně vysadí dvě tuny česneku. Foto: Alena Mihulková
Nikdy nekončící práce
Pro výsadbu je ideální pozdní podzim. Čím dříve se sází, tím se sází hlouběji. Mezi stroužky se doporučuje odstup 10 cm. Sklízí se od června do konce července. Základem je řádně prohnojená půda a dobře připravený sadbový materiál. „Je nutné všechen česnek rozdružit, tedy rozloupat cibule na stroužky. Těsně před sázením česnek namoříme v sulce, což je prostředek proti roztoči vlnovníku česnekovému. Poté jde do sazeče a sází se do připravené zeminy,“ seznamuje nás se svým postupem. Po zimě se pokračuje prokypřením plečkovými bránami, dále aplikací přípravků Yara a Amalgerol, což jsou hnojivo a biostimulátor, v květnu zalamováním květů a myslet se musí i na důkladnou zálivku.
Z česneku lze vytvořit i zajímavé kytice. Foto: Alena Mihulková
„Když nám počasí nepřeje, tak musíme zavlažovat. Přece jen je nutné vycházet z našich podhorských podmínek. Ranější odrůdy začínáme sklízet začátkem července a pokračujeme celý měsíc,“ říká naše hostitelka a ukazuje na stroj, který palice vyoře a rovnou převáže. „Svážíme je na káře do sušárny, kde celé svazky věšíme, aby dýchaly a mohly vyzrát. Postupně česnek sundáváme, ručně oskřípeme natě a kořínky, poté ho očistíme a roztřídíme podle velikosti,“ vysvětluje a začínajícím pěstitelům radí, jaké prvky bychom měli česneku zajistit, abychom docílili kvalitní sklizně. Nutné je železo, síra, draslík a fosfor, při sklizni pak prý pěkné počasí a při uskladnění sucho a větrno, aby proudil vzduch. „Je pravda, že česneku se může dařit téměř kdekoliv, ale také nemusí. Podmínky na pěstování se musí vychytat. Potřebuje propustnou půdu, nemá rád dlouhé sucho ani příliš velké mokro.“
Pěstitelé na vymření?
Podle Aleny Mihulkové pěstitelů v Česku ubývá. Důvod? „Oproti jiným zemím nejsme my zemědělci zvýhodnění při nákupu sadby, v jiných státech je to dotováno. U nás nikoli. Z tohoto důvodu je sadbový materiál velice drahý, což se zásadně promítá i do konečné ceny konzumního česneku. Například v našem hospodářství ho dokážeme vypěstovat i ve vyšších nadmořských výškách, těžkých podmínkách a ve vysoké kvalitě. Specifikem je větší fialové zbarvení slupky díky červenému pískovci, který je pro tuto lokalitu typický,“ říká. Každopádně se v ČR vypěstuje méně česneku, než spotřebujeme. Proto se musí dovážet z ciziny.
Práce kolem česneku nikdy nekončí. Foto: Alena Mihulková
Víc než jen práce
Však i celá česneková rodina má práci na poli jako koníček. Alena se směje, že s přítelem vlastní účetní firmu, a aby se jim nezkrátily žíly, tak chodí po poli v česneku a starají se i o stádo ovcí plemene suffolk s produkcí plemenných beranů. Zkrátka hospodaření jim koluje v krvi. „Hospodařil už náš děda, než mu to vše zakázali a zabrali. Když se nám podařilo získat zpět pozemky, začali jsme postupně pořizovat stroje a opravovat zchátralé budovy v hospodářství,“ povídá.
Česnek je pro rodinu srdeční záležitostí. Do obhospodařování se zapojují všichni členové a pár přátel. „Já a můj partner Honza jsme začínali, naše dvě dcerky Zuzka a Nicolka jsou u všeho od malinka, a tak asi není překvapením, že starší Zuzka už pomalu hospodaření přebírá. Jsme šťastní, že máme pokračovatele, že veškeré úsilí minulých let má smysl a zatím nezanikne. Takže český česnek z našeho hospodářství, pokud nám bude počasí, příroda a zdraví přát, bude snad ještě pár let vonět lidem pod nos. Jsme zarytí vlastenci, a proto děláme jen česnek z pravých českých registrovaných nebo krajových odrůd,“ dodává závěrem s tím, že v budoucnu možná vytvoří i malé česnekové muzeum.
ČESNEK PALIČÁK
Na vrcholu vytváří palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Stroužky směřují ke středu. Má tvrdý stvol, proto dříve vysychá. Oblíbený je pro velké stroužky.
ČESNEK NEPALIČÁK
Stroužky se točí do spirály okolo středu. Česnek má vyšší výnos, lépe se skladuje. Je intenzivnější a déle vydrží, protože nevytváří květenství.
Text: Michala Jendruchová
Foto: Archiv Aleny Mihulkové a Shutterstock
Český česnek
