Čerstvé a voňavé zelené koření
Čerstvé bylinky jsou snem každého kuchaře – jídlu dodají zajímavou chuť, nahradí nezdravou sůl a ještě krásně voní! K jejich pěstování přitom stačí jedno okno orientované ke slunci.
K vypěstování základních druhů zeleného koření, jak se také bylinkám říká, postačí místo pro truhlík či květináč na okně nebo na balkóně. Milovníci české kuchyně si takto snadno vypěstují petrželku, pažitku či majoránku a problém není ani s vysazením bazalky, tymiánu, rozmarýnu, máty či kopru. Je ale důležité si uvědomit, že většina bylinek potřebuje plné slunce, díky kterému získávají aromatické látky.
_______________________________________________________________________
Další články speciálu Osivo:
Jarní příprava půdy
Semínko, vstávej!
Rychlení zeleniny
Umíte si vybrat osivo?
Zahradní loučka
________________________________________________________________________
Prvním krokem k vlastní malé zahrádce je pořízení vhodných sazenic. Jako nejrychlejší a nejsnazší řešení se jeví koupení „hotových“ bylinek v plastových kontejnerech v supermarketu. „Představa, že se jedná o čerstvé koření, je bohužel mylná. Jedná se o rostlinky rychle vyhnané a načasované pouze k okamžité spotřebě, kterým žádná dodatečná péče většinou nepomůže,“ konstatuje Lenka Novotná ze společnosti Plastia.
Lepší variantou je tedy využít služeb zahradníků, případně odvážně vypěstovat rostliny ze semínek. Osivo bylinek se většinou vysévá přímo do květináče naplněného kvalitním substrátem na výsevy nebo speciální zeminou na bylinky.
„Sít doporučujeme řídce, jelikož příliš hustý výsev znamená málo místa a následné vytahování rostlinek za světlem. Je také třeba si dát pozor na kombinaci jednotlivých druhů v jednom květináči nebo truhlíku. Není vhodné vysazovat dohromady půdopokryvné bylinky, jako je tymián či mateřídouška, s bylinkami, které narostou do výšky,“ doporučuje Lenka Novotná.
S vodou opatrně
Bylinky potřebují ke svému životu slunce, prostor a vláhu. Po splnění těchto základních podmínek jim nevadí, že si z nich každou chvíli kousek ustřihnete či utrhnete. Většina rostlin je však suchomilná, proto jim až přehnaná péče a zalévání škodí. Jak poznat tu správnou míru?
„V obyčejných květináčích snadno dojde k přelití a následnému uhnívání rostlin. Proto doporučujeme samozavlažovací květináče, ze kterých si kořeny díky knotové závlaze mohou vzít tolik vody, kolik potřebují. Současně se závlahou probíhá přísun živin hnojivy rozpuštěnými ve vodě. Půda se neprolévá a živiny se neodplavují, nedochází ke střídavému rozbahnění a pak přesychání půdy. Ve spojení s pravidelným otáčením květináče jsou toto ideální podmínky pro pěstování všech bylinek,“ připomíná odbornice a dodává, že při výsevu do obyčejných truhlíků je vhodné na dno rozprostřít drenáž, nejlépe keramzit, který současně zajistí stabilitu nádoby.
Pro zalévání je ideální použít dešťovou vodu. Ti, kteří tuto možnost nemají, použijí vodu z kohoutku. Vždy ji však necháme alespoň dvě hodiny odstát, aby z ní vyprchal chlor a voda dostala pokojovou teplotu. Zálivka studenou vodou způsobí rostlinám šok. Pamatujeme také na to, že bylinkám na okenním parapetu, který je nad ústředním topení, vysychá zem rychleji, proto je dobré zalévat ráno či večer, tedy v době, kdy na ně nepraží slunce.
Ideální teplota pro pěstování se pak pohybuje od 10 do 20 stupňů a nemělo by se také zapomínat na pravidelné rosení, protože příliš suchý vzduch by listům čerstvého zeleného koření mohl škodit.
TEXT: MARTINA LŽIČAŘOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK, PLASTIA A ARCHIV