U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Byliny pro lékárnu i kuchyni
Kategorie: Volný čas | Autor: Filip Jenč a Iva Tvrzová
JITROCEL KOPINATÝ (Plantago lanceolata)
Ranocel, skorocel, celníček, psí jazyk, psí uši, hojílek, celdoň, itrocín, olověný jazýček, babské ucho… takové názvy dostal jitrocel, vytrvalá bylina rostoucí na loukách, polích, rumištích a u cest. Její léčivé schopnosti znali už ve starověku. Podobně jako jitrocel kopinatý (s úzkými kopinatými listy a vysokým stvolem s malým hnědým koncovým “kláskem” s bílými kvítky) můžeme využít jako léčivku a v kuchyni také jitrocel větší (s přízemní růžicí velkých vejčitých listů, s dlouhými “klásky”) a jitrocel prostřední (se zašpičatělými oválnými listy a dlouhým stvolem s hnědým kláskem s výraznějšími bílými kvítky).Jitrocel kopinatý obsahuje vedle slizu a tříslovin i značné množství kyseliny křemičité (spolu s přesličkou a rdesnem se používá jako pomocné léčivo na plicní tuberkulózu), glykosid aukubin (má antibiotické účinky), značné množství vitaminu C, minerální látky, žluté barvivo xantofyl a další. Sbírá se: mladé listy před květem (duben až červenec), používají se čerstvé nebo sušené. Sušíme velmi opatrně – co nejrychleji, aby nezhnědly, ale teplota nesmí překročit 50 °C. Uchováváme v dobře uzavřených nádobách.
LÉČIVKA: při kataru dýchacích cest, zánětu průdušek a kašli užíváme sirup (uvolňuje hleny, uklidňuje sliznici), při nachlazení, bolestech hlavy při chřipce, poruchách trávení, infekcích močového traktu pijeme čaj; omyté a rozmačkané listy se přikládají na špatně se hojící rány, hmyzí bodnutí, drobná poranění, spáleniny, při vyvrtnutí (působí protizánětlivě a podporují hojení).
V KUCHYNI: čerstvé listy se slabě nahořklou chutí (po odstranění tuhých žilek na spodu listů) se v menším množství přidávají do salátů, bylinných omáček a polévek, omelet, tvarohu, konzumují se vařené jako zelenina, obalují ve slaném nebo sladkém těstíčku a smaží se.
V KOSMETICE: vychladlý nálev na čištění aknózní a citlivé pleti.
Jitrocelový sirup: čerstvé listy omyjeme, osušíme, případně nařežeme a dáváme ve 4cm vrstvě střídavě s tekutým medem nebo krystalovým cukrem (vrstva 2 cm)
do větší sklenice. Po dvou dnech, až první dávka slehne, tento postup zopakujeme. Poslední vrstvou bude cukr. Zakrytou sklenici postavíme na dva týdny na světlo. Vzniklý sirup přecedíme a přelijeme do lahve.
Staré předpisy doporučovaly uložit dobře uzavřenou sklenici na několik týdnů do země, kde nebude při stálé teplotě narušován výluhový proces. Po vykopání sklenice se do ní přilije trochu teplé vody, obsah přecedí a sirup konzervuje kyselinou sorbovou.
Smažený jitrocel: omyté a osušené čerstvé listy obalíme v hladké mouce a hustším těstíčku z vajec, polohrubé mouky, mléka, soli, špetky jedlé sody a smažíme. Podáváme s bramborem (a masem), nebo obalené v cukru se skořicí jako teplý moučník.
Čaj: 2 lžičky listů spaříme 1/2 l vařicí vody a necháme 10 minut vyluhovat. Podle chuti osladíme. Pijeme 2 až 3 šálky denně.
