U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Byliny pro lékárnu i kuchyni
Kategorie: Volný čas | Autor: Filip Jenč a Iva Tvrzová, FOTO ZDENĚK PRCHLÍK a Zdeněk Hrabica
Kostival lékařský (Symphytum officinale)
Černý, svalníkový, celíkový či liberzonský kořen, kostihoj, mudronice, stříbrník, kobylí mláto, sladký lupen, trudovník… Tak a ještě jinak říkali lidé této až metr vysoké, drsně chlupaté rostlině s “trsy” purpurově fialových, bílých či žlutých kalichovitých květů na koncích rozvětvené lodyhy. Roste na vlhkých loukách, u příkopů a potoků. Rostlina se pro své hojivé účinky těšila oblibě od pradávna.
Kostival má využití především v lékařství, ale i v kuchyni a domácnosti. Používá se především kořen, někdy list. Obsahuje alkaloidy, cholin, allantoin, sliz, konsolidin, třísloviny, insulin, vitamin B 12.
Sbírá se: kořen (zjara, pozdě na podzim nebo v zimě), listy (v létě).
* LÉČIVKA: Výrazně urychluje hojení zlomenin a ran, používá se při zánětech žil, kostí, svalových a šlachových pouzder, kloubů, při křečových žilách, bércových vředech, výronech, také na pohmožděniny, odřeniny a lehčí popáleniny (po slunění). Z kostivalu se pro zevní použití připravuje z kořene mast či mazání, z listů zas “olej”. Na obklady dáváme odvar z kořene, nastrouhaný kořen naložený v lihu nebo kašičku vyrobenou z usušeného rozdrceného kořene a oleje. K výplachům úst při parodontóze odvar z kořene a listů. Vnitřně se odvar z kořene a listů nebo prášek z kořene užíval proti kašli, žaludečním vředům, pro snížení krevního tlaku. Kvůli obsahu alkaloidů se ale častější vnitřní používání kostivalu nedoporučuje.
* V KUCHYNI: Mladé lístky přidáváme do salátů i lívanečků, připravujeme je jako špenát, větší listy smažíme v těstíčku, vybělený stonek upravujeme jako chřest. (Kvůli obsahu vitaminu B 12 i jiných látek, jinak v rostlinné stravě neobvyklých, vhodné pro vegetariány.)
* KOSMETIKA: Spařený kořen a list do koupelí ke změkčení kůže, mast a olej na zjemnění rozpraskané pokožky.
* JINÉ: Uvařené čerstvé listy barví látku do zlatova. Výluh a zákvas z listů jako hnojivo především na rajčata, výluh jako postřik na mšice, listy jako mulč.
Konzervování kořene: Vykopaný kořen omyjeme, nastrouháme na hrubém struhadle, vložíme do sklenice a zalijeme nejméně 55 – 60% lihovinou. Celoročně používáme k obkladům. Účinnost zvýšíme přidáním rozdrcené tablety Acylpyrinu nebo použitím formy priessnitzova obkladu (aspoň na 2 hodiny).
Mast: Do 0,5 kg nesoleného sádla nastrouháme kořen velikosti dětské pěsti, za stálého míchání udržujeme 3 hodiny teplotu 70 °C. Přecedíme do skleniček, uchováváme v chladnu a temnu.Olej: Čerstvé listy nakrájíme na 25 mm velké čtverečky, uložíme do tmavého džbánu nebo sklenice se šroubovacím uzávěrem. Skladujeme 2 roky bez otevření! Vznikne vazká tekutina jantarové barvy s trochou usazeniny. Přecedí se do menších skleniček.
