Bylinky svatojánské noci
Magická noc přichází po letním slunovratu, kterému naši prapředci přikládali velký význam. Tato noc rituály jen hýří, nasbírané byliny mají extrémně velkou moc.
Nezadané dívky se po staletí vydávaly do luk a lesů natrhat „devatero kvítí“, někde postačilo jen sedm druhů, vždy však musely být utrženy na různých místech. Během své sběratelské výpravy nesmělo děvče s nikým mluvit, zpívat si, ani se ohlížet, jakoby si ničím nesmělo dodávat v temnotě odvahu a pomoc bylinek si opravdu zasloužilo. Taková obdoba „lovení bobříků“. Odměnou jí bylo zjištění, který mladý muž se stane do roka jejím vyvoleným, nebo rovnou přičarování toho, na něhož měla dívka políčeno. Záleželo na tradici.
Někde musela uvít z kvítí věneček a usilovně na vyvoleného myslet, jinde věnec poslat po vodě, aby ukázal, jestli se vdá za někoho místního či do daleka. Věneček mohla také prohodit ohněm, který se tu noc zapaloval na louce, a chytil-li ho některý mládenec, předurčilo to budoucí věrný vztah. Jinde stačilo dát si kvítí pod polštář a nechat si o tom pravém zdát.
Zažeňte duchy
Výběr bylinek se řídil tím, které druhy v dané lokalitě rostly, nejčastěji se v něm objevoval tzv. svatojánský květ, jímž je kopretina, dále mateřídouška a sukulentní mužíček. Z dalších pak měsíček, slzičky Panny Marie čili hvozdík, verbena, blín, komonice, pelyněk, černobýl, chrpa, zvonek, kohoutek, heřmánek, divizna, třezalka, jitrocel, devětsil, řebříček, fialka, maceška, sedmikráska, tolice vojtěška, kontryhel, divoká máta, mařinka vonná, šípková růže, květ černého bezu a lípy. Především muselo jít o léčivé byliny. Na Valašsku patřil mezi hlavní kvítí řepík přezdívaný tatíček bylin, který sloužil k odvrácení negativních energií a zahánění duchů.
Mezi magickým kvítím nesmí chybět kopretina
Mocné bylinky
Rostliny, stromy a voda v magické noci získávají na síle, proto se do přírody vydávaly babky kořenářky i ostatní ženy. Ve studánce či potoce ze sebe symbolicky smyly všechno špatné. Očištěné sbíraly byliny, věnci z nich uvitými si zdobily hlavy a tančily na rozkvetlé louce. Doma pak část bylin usušily či naložily, ze zbylých připravily požehnaný váček, čaj a koupel, které je měly omladit a dodat svěžest.
V tomto můžeme bylinkám důvěřovat i dnes, i když ne po jediné koupeli. Stačí se o svatojánské noci vydat s kamarádkami nebo rodinou na klidnou louku u lesa, zastavit se u studánky, omýt si v ní obličej, paže a nohy. A také hledat byliny a učit je poznávat své děti.
Které jsou ty pravé?
Lásku přivolá kopretina, sedmikráska, heřmánek a třezalka, ta navíc zahání deprese.- Věneček z černobýlu hozený do ohně ochrání před nemocemi očí a bolestmi hlavy.
- Žlutě kvetoucí bylinky léčí to, co se žlutě projevuje, například játra a ledviny.
- Řepík je lékem na mužskou impotenci, poruchy ledvin, jater, močového měchýře, podrážděná střeva a žlučník. Je vhodný i pro kojence.
- Vojtěška reguluje střevní mikroflóru, funkci jater a ledvin, snižuje žaludeční kyselost, ovlivňuje hladinu cukru v krvi, napomáhá růstu kostní tkáně, působí protizánětlivě.
- Řebříček si poradí s ženskými problémy.
- Borůvčí pomůže při cukrovce.
- Z jitrocele je skvělý sirup proti kašli.
- Mléko vlaštovičníku odstraní bradavice.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Bylinky svatojánské noci
