U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Budou zas zdobit českou krajinu
Kategorie: Aktuálně | Autor: Josef Duben
Boží muka k české krajině patřila odedávna. Stavěla se zejména v době barokní, v době zjitřené duchovnosti ve snaze připomínat člověku i jinou jistotu než tu pozemskou. Bohužel mnoho starobylých polních křížků, božích muk a kapliček skončilo v rozvalinách. I dnes jako bychom se obávali pojmenovat věci a pojmy pravými jmény. Snad proto se ani, aby se nikdo neurazil, nehovoří o tom, že velká většina staveb v naší krajině je a byla spjata s náboženstvím. Však také podle statistik opravdu věřících Čechů není ani polovina. Nicméně určitě víc než polovina lidí si uvědomuje potřebu něčeho ducha povznášejícího, sílu tajemných bodů, které, budiž, mohou mít i na svém vrcholku křížek. Hovoří se tedy většinou o poznávání historie, ceně národního bohatství, o estetickém působení architektonicky zajímavých staveb a stavbiček. Najde se však i docela dost těch, kteří se těmto tématům věnují zároveň prakticky. Je to třeba pan Robert Blíženec, který se s tím, co se svými přáteli na Novohradsku vykonal, přihlásil do Fordovy soutěže a vyhrál. Získal tak i nezanedbatelnou finanční dotaci, takže bude moci své dílo v krajině snáze dokončit. O co vlastně ve Fordově soutěži jde? O zajímavý současný fenomén, kdy jistá část společnosti cítí, že kromě množství výrobků a materiálního zisku existují i jiné hodnoty, které mají také význam pro společenskou prestiž. To se nakonec v menší míře už ví v mnoha obcích, kde se na obnově “obecního” podílejí místní firmy nebo jednotlivci. Namátkou třeba v Lochovicích nebo v Žebráku. A tak firma Ford Motor Company od roku 1983 vypisovala každoročně Evropskou cenu Henryho Forda za obnovu životního prostředí a kulturního dědictví, v posledních letech pak vyhlásila pro tyto účely Grantový program. Částky určené pro autory prvních tří nejlepších projektů se pohybovaly od sta do tří set tisíc korun, ocenění čestným uznáním dostali po dvaceti tisících. V roce 1999 vyhrál projekt Národní sítě stanic pomoci handicapovaným živočichům. Cílem této aktivity Českého svazu ochrany přírody je zachraňovat volně žijící živočichy a navracet je do přírody. Na sklonku loňského roku pak byl jako nejlepší vyhodnocen projekt Roberta Blížence – rekonstrukce kaple v Lukově a obnova božích muk na Novohradsku. Pro představu: přihlášeno bylo 128 projektů, poprvé společně z České republiky a Slovenska, z toho naše východní sousedy zastupovalo 23 projektů. V oblasti obnovy životního prostředí soutěžilo 57 projektů a v oblasti zachování kulturního dědictví jich bylo 71. Mezi oceněné patřily například: oprava hradu, obnova poutní kaple, záchrana historické malé vodní elek-trárny (mlýna), obnova zvonice, obnova lužního mokřadu nebo projekt na likvidaci elektronického odpadu. Nasnadě je otázka, co asi motivuje lidi, kteří se snaží vykonat něco pro ostatní, pro společnost? Snad nejlépe to vyjádřil Robert Blíženec: “Když se mi daří, mám radost a cítím, že ji musím dát dál.” Pan Blíženec se už těší, že získaná dotace umožní, aby boží muka v okolí Nových Hradů doopravili s přáteli dříve, než si původně předsevzali. A proč zrovna tolik slov o božích mukách? Možná stojí za zmínku, co řekla čestná předsedkyně odborné poroty, senátorka Jaroslava Moserová. Vzpomněla totiž na nedávné roky svého velvyslancování v Austrálii. Chtěla, aby na půdě našeho zastupitelského úřadu bylo něco opravdu našeho, něco vskutku českého. Napadlo ji postavit na zahradě velvyslanectví boží muka jako symbol našich zemí, našich tradic, jako znamení, že v naší republice opravdu došlo k zásadní změně. Kéž tomu tak doopravdy je.
