U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Budou při prodeji zemědělské půdy “obětováni” chataři a chalupáři?
Kategorie: Aktuálně | Autor: Václav Vlk st., chalupář z Krušných hor
V nedávné době vstoupil v platnost zákon č. 95/1999 Sb., který řeší podmínky převodu zemědělské půdy, spravované Pozemkovým fondem ČR, na nové soukromé majitele. Jde o jeden z největších transformačních kroků, které byly po roce 1989 podniknuty. V jistém ekonomickém týdeníku se dokonce objevil titulek “Osmina republiky na prodej”. Zdá se však, že “obětí” této transformace mohou být především chataři a chalupáři…
Co je zemědělský pozemek
Mezi lidmi (čtenáře Chataře & chalupáře nevyjímaje) je rozšířená mylná představa, že podle zákona č. 95/1999 Sb. bude stát prodávat “zemědělskou půdu” zemědělcům či jiným zájemcům, kteří budou takto nabytou půdu dále zemědělsky obdělávat. Ze znění tohoto zákona však vyplývá, že prodávány budou také pozemky, na kterých stojí stavby, které slouží nebo i v minulosti (!) sloužily zemědělské výrobě či bydlení zemědělců. Což prakticky znamená, že každý pozemek ve vesnici či ve volné krajině, který není v soukromém vlastnictví osob nebo organizací, je ve správě Pozemkového fondu ČR (PF ČR) – a podle zákona č. 95/1999 je posuzován jako “zemědělský”. A to samozřejmě včetně pozemků, jež mnoho let již nemají se zemědělstvím nic společného (slouží například k rekreaci, jsou integrální součástí rekreačních objektů či leží v jejich bezprostřední blízkosti), ale jsou doposud jen v pronájmu, případně jejich vlastnictví ještě není vyřešeno (restituční nároky apod.). Tyto pozemky jsou v katastrálních mapách zpravidla označeny jako “ostatní pozemek” či “zahrada” nebo “sad”. Je tedy zřejmé, že zákon č. 95/1999 Sb. (a navíc při způsobu, jak jej chce PF ČR aplikovat) se týká každého majitele rekreačního objektu, který: a) vlastní objekt, ale ten stojí na pronajaté zastavěné ploše (tak totiž byly mnohé rekreační chlupy dříve prodávány, s označením zastavěného pozemku jako samostatné parcely); b) nevlastní všechny plochy (parcely) kolem objektu, které k provozu stavby potřebuje a tyto pozemky v současnosti spravuje PF ČR; c) obhospodařuje jakýkoliv pozemek v okolí svého rekreačního objektu na podkladě nějaké dohody, právně často napadnutelné, vzniklé většinou za bývalého režimu (například smlouvy o pronájmu pozemků); d) chce si přikoupit pozemek bezprostředně navazující na objekt či na pozemek, který již je v jeho vlastnictví.
Metodický pokyn
Jako stovky jiných chalupářů v Krušných horách (či jinde v pohraničí – a nejen tam) mám i já pozemky kolem chalupy pronajaty od PF ČR. Zažádal jsem tedy již v září roku 1999 o prodej těchto pozemků podle § 5 zákona č. 95/1999. V uvedeném paragrafu se totiž říká, že “PF ČR prodá pozemek zastavěný a pozemek bezprostředně na něj navazující vlastníkovi stavby, je-li nutný k provozu budovy nebo stavby a nebrání-li převodu práva třetích osob”. Podle ústního vyjádření pracovníků PF ČR Územního pracoviště Karlovy Vary neměl být žádný problém. Zákon v mém případě přece hovoří jasně: Jinak, než přes pronajaté pozemky se do chalupy nedostanu a v postatě bych z ní nemohl vystrčit ani nos. Na jaře tohoto roku však nastal dramatický obrat. Dozvídám se, že některé pozemky kolem chalupy mi přednostně neprodají, ale bude na ně vyhlášena obchodní soutěž!! Vyplývá to prý z “metodického pokynu”, projednaného ve statutárních orgánech PF ČR a rozeslaného všem pracovištím PF ČR. Háček je údajně ve spojce a. V zákoně se říká, že PF ČR prodá ” pozemek zastavěný a pozemek na něj bezprostředně navazující vlastníkovi”. atd. Podle výkladu PF ČR ale z takové formulace vyplývá i obrácený postup: Objekt a pozemek na něj navazující lze koupit jen současně . A poněvadž objekt si chalupáři většinou kdysi již koupili, pronajatý pozemek kolem chalupy jim tedy podle 5 zákona č. 95/1999 Sb. přednostně prodat nelze. Nevím, zda je tento legislativní kotrmelec vůbec k pochopení, ale důsledek je zřejmý: Veškeré přilehlé pozemky k těm rekreačním objektům, které již jsou v soukromém vlastnictví, budou nabídnuty ve veřejné soutěži bez ohledu na to, že jsou i v pozemkových knihách označeny jako “ostatní pozemky”, “zahrada” a podobně. PF ČR vám tedy přednostně nenabídne k prodeji předzahrádku, kterou přicházíte k chalupě či chatě, dvůr, na kterém máte postavený stůl, zahradu, kde máte možná septik, – tedy přímo vám, abyste mohli využívat svůj objekt, ale budete muset o tyto pozemky “soutěžit” s kýmkoliv. Ani platná nájemní smlouva na věci nic nemění. Přednostní nákup je vyloučen.
Komu to prospěje
Z jednání s PF ČR se zdá, že ani Fond ani parlament schvalující zákon, nezná rozdíl mezi pojmy “zastavěná plocha” a “stavební pozemek”. Další možnost ovšem je, že ti, kdo zákon a prováděcí předpisy připravovali a schvalovali, rozuměli celé věci až příliš dobře. V původních pozemkových plánech (a ty dodnes platí pro většinu pozemků, jež se budou podle zákona č. 95/1999 S. prodávat), jsou totiž zastavěné plochy vedeny jako samostatné parcely a pozemky nutné k provozu budovy jsou vedeny např. jako “ostatní pozemky”, “zahrada”, “sad” atd. Tyto pozemky budou prodávány ve veřejné soutěži, což je vlastně tajná dražba. Rozhodnutí vedení PF ČR však zásadně poškozuje jednu skupinu osob oproti jiné skupině osob. Poškozenými jsou majitelé rekreačních objektů i domků, kteří si v minulosti své objekty koupili. Zvýhodněni jsou ti, kteří budou teprve kupovat. Ale proč? Kdo jiný by měl pozemky nutné k provozu budovy (vede po nich přístupová cesta, slouží pro umístnění žumpy, složení dřeva nebo stavebního materiálu atd.) vlastnit než majitel stavby? Proč mají být nabídnuty a případně prodány někomu jinému? Proč má dosavadní majitel objektu soutěžit v neprůhledné veřejné soutěži vedené stylem “kdo nabídne více” s další osobou s možná nejasnými pohnutkami? Co tím vedení Fondu sleduje? Chce získat co nejvíce peněz do státní pokladny? Chce nahrát jiným, doposud neznámým “zájemcům o stavby na venkově” v České republice? Jde o chybu v rozhodování, kterou nechce nikdo přiznat a nebo o záměr?! Na písemný požadavek o poskytnutí informací podle zákona 106/1999 Sb. předsedovi výkonného výboru PF ČR ing. Josefu Miškovskému ze dne 26. 4. 2000 vedení PF ČR odpovědělo vyhýbavě. Nebylo poskytnuto přesné znění onoho “metodického pokynu” a prováděcích předpisů k uvedení zákona 95/1999 Sb., který byl předán vedoucím jednotlivých úřadoven PF ČR v březnu 2000, přestože je tak povinen učinit každý orgán do 30 dnů. Adresa Pozemkového fondu je: Výkonný výbor PF ČR, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha.
Jak přijít o chalupu
Prakticky v neřešitelné situaci jsou ti, kterým byla z různých důvodů a v souladu s původními pozemkovými knihami prodána pouze parcela se zastavěnou plochou pod objektem. Jim hrozí akutní nebezpečí, že o svůj objekt mohou lehce přijít. Stačí, když PF ČR prodá v tzv. veřejné soutěži pozemky “navazující těsně na objekt” tomu, kdo za ně nabídne víc. A to bez ohledu na to, že bez těchto pozemků nelze objekt v praxi vůbec používat! Jistě si lze lehce představit k čemu povede situace, když někdo bude vlastnit objekt a někdo jiný bude fakticky ovládat všechny přístupové cesty k tomuto objektu i manipulační plochy kolem něj. To se v mnoha případech jistě stane, pokud se tyto záměry uvedou do praxe. Pokud v “soutěži” prohrajete, tak pozemky, přes které musíte přejít, abyste se dostali do své chalupy či chaty, najednou budou v cizím soukromém majetku. Do smluv s případnými novými majiteli pozemků ležících v okolí někým již vlastněných objektů nebude PF ČR ani vkládat “věcná břemena”, například právo volného průchodu přes cizí pozemek a podobně. Nový majitel pozemku bude pochopitelně moci nakládat se svým majetkem “podle zákona”. Na “jeho” zahradu u vaší chalupy může třeba nechat složit chlévskou mrvu, nebo zřídit tam úložiště pro škváru a nebo z pozemku udělat vrakoviště. Jak budete vy používat svůj objekt nemusí cizího majitele pozemku příliš zajímat. A také nebude. Bude přece svobodně využívat práv k svému majetku.Takže vám třeba zakáže používat septik umístněný najednou na “jeho” pozemku… Tak nerovnoprávné a zřetelně nevýhodné podmínky prakticky vylučují možnost využití chalupy. Nikdo přece nebude kupovat pozemky kolem chalupy někoho jiného proto, aby mu je nechal z čirého entuziasmu zdarma k dispozici. A proč je tedy bude kupovat? Například proto, že pak může lehce a téměř zadarmo od vás získat i chalupu. Prodáte ji a ještě rádi, právě jemu. Jinak je totiž bezcenná a neprodejná.
Omyl nebo záměr?
Proč navrhlo vedení PF ČR právě tento způsob prodeje pozemků na objekt navazujících, jsem se zatím nedozvěděl. Možná odpověď se ale ukazuje i při pohledu do mapy. Porovnáme-li mapku republiky a místa, kde se bude tato “zemědělská” půda kolem rekreačních objektů prodávat, zjistíme, že velké množství jí připadne například na atraktivní Českokrumlovsko, dále na oblasti Českého lesa a Šumavy s čistou přírodou, na okolí Chebu, “zatrčeného” do území Německa, na Krušné hory s lyžařskými terény a v blízkosti lyžování chtivých obyvatel Drážďan a Berlína, na čisté a doposud nedotčené Jeseníky, na Krkonoše atd. Samé zajímavé lokality. Není možno bez důkazů tvrdit, že celá věc je jen šikovně vymyšlený plán, jak lehce a rychle získat obrovské množství atraktivních pozemků a objektů (nebo jak se elegantně vypořádat s nepříjemnými událostmi po válce?). Je však jasné, že velice mnoho podnikavců (a to nejen s českou státní příslušností!) si takovouto příležitost, jaká se u nás nevyskytla snad od konce třicetileté války, nenechá ujít. Lze s jistotou tvrdit, že někteří již dnes studují mapy a přemýšlí, jak k čemu zajímavému přijít. Nelze se divit, stát s pomocí PF ČR jim k tomu dává mimořádnou příležitost. Příležitost neopakovatelnou.
Utajená soutěž
Je vhodné čtenáře ještě informovat o tom, jak veřejné soutěže proběhnou. Ve skutečnosti jsou u nás již dlouho “obálkové veřejné soutěže” synonymem pro úplatkářské aféry. Vzhledem k posledním výsledkům kontroly NKÚ na Pozemkovém fondu je na místě považovat zvolení uvedeného způsobu prodeje za nejméně vhodné a nejvíce náchylné k machinacím a neregulérnosti. Oznámení, kdy bude který pozemek prodáván ve veřejné soutěži, bude údajně vyvěšeno na tabuli v prostorách příslušného územního pracoviště PF ČR. V praxi to znamená, že abyste se dozvěděli, kdy váš pozemek bude prodáván, musíte nejméně jednou za měsíc v pracovní době navštívit příslušné územní pracoviště PF ČR. Informovat majitele přilehlých objektů písemně PF ČR nebude, jedná se prý o desetitisíce případů. Pro zlepšení informovanosti se uvažuje o uveřejnění na Internetu. Proč ne – u nás je přece běžné, že chalupáři jsou napojeni na Internet, že?! Pro majitele objektu pak je reálná jen jedna šance, aby se včas dozvěděl o době, kdy může vstoupit do soutěže o prodeji: úplatek příslušnému úředníkovi. V praxi se však mnozí majitelé rekreačních objektů o vyhlášení soutěže vůbec nedozví. Což může být jedním z důvodů, proč se na těchto prováděcích předpisech trvá. Pozemek se v klidu prodá a chatař to zjistí, až se mu někdo představí jako nový majitel jeho zahrady. Podle hesla, že když někdo nezná zákon, je to jeho věc!
Mějte se na pozoru
Chtěl bych tímto příspěvkem upozornit všechny majitele rekreačních objektů, aby si urychleně prověřili, jak je to s pozemky, které sousedí s jejich objekty a nebo pozemky navazujícími. Doporučuji všem důkladně prověřit všechny smlouvy týkající se pozemků sousedících s jejich rekreačním objektem. V případě jakékoliv pochybnosti se písemně informujte na PF ČR a případně se také poraďte s advokátem. Zároveň tímto vyzývám předsedu Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, ing. Palase, aby odpověděl na dopis, který mu byl v této věci zaslán 28. 4. 2000, případně informoval redakci. Do jeho kompetence spadá iPozemkový fond ČR. Tento zákon, respektive jeho výklad PF ČR, může mít, pokud bude takto aplikován, závažné a dlouhodobé důsledky. Vzpomeňme si, jak se říkávalo “zprivatizuje se tak, že se na chvíli zhasne”. Na chvíli se zhaslo a dodnes to každého z nás stojí desetitisíce a stát miliardy. Žádám proto, aby výkonný výbor PF ČR zveřejnil metodické pokyny, podle zákona 106/1999 Sb. Vás, kterých se to týká, vyzývám a varuji: Obracejte se na svoje poslance, žádejte písemné odpovědi od pracovníků PF ČR, braňte se. Nenechejte si prodat zahradu a nebo chalupu “pod zadkem”. Jiný důvod, proč by byl zákon 95/1999 Sb. takto vykládán a prodej realizován, jsem totiž osobně nenalezl.
Stanovisko redakce:
Fakta uvedená v dopise pana Vlka jsou velmi závažná. Stejně závažné by mohly být důsledky popsaného způsobu prodeje zemědělských pozemků pro tisíce chatařů a chalupářů. Proto tento dopis nejen uveřejňujeme včasopise, ale také posíláme jako přílohu k naší žádosti o vysvětlení řediteli Pozemkového fondu ČR a předsedovi Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ČR. Nehodláme se pouštět do složitých legislativních sporů. Oběma pánům pokládáme jedinou otázku: Je pravda, že pozemky kolem chalupy, které má vlastník chalupy pronajaty od PF ČR (dříve od státu), desítky let je zvelebuje a které nutně potřebuje, aby mohl dále užívat svoji nemovitost, nebudou nyní přednostně prodány jemu, ale nabídnuty k prodeji ve veřejné soutěži? Jestli ano, pak na podkladě jaké spravedlnosti?
