Broumovsko

Broumovský výběžek je jednou z nejodlehlejších oblastí Čech. Hluboká, ale široká a otevřená kotlina, jejímž středem protéká říčka Stěnava, je svět sám pro sebe.

Dům čp. 53 na horním konci Heřmánkovic s prostší nezdobenou fasádou

S vnitrozemím Čech spojují kotlinu jen dvě silnice a jedna železniční trať. Od zbytku republiky je oddělena neprostupnou hradbou pískovcových Broumovských stěn, od Polska na severní straně příkrou hradbou Javořích hor.

Jako korálky na šňůře

Nejlepším místem, kde začít prohlídku Broumovska, je vyhlídka u chaty Hvězda. Stojí na hřebeni Broumovských stěn, korunovaném barokní kaplí Panny Marie, vrcholným dílem Kiliána Ignáce Dientzenhoffera. Jako na dlani máme před sebou celou kotlinu: uprostřed nad Stěnavou město Broumov a kolmo k řece – jako žilnatinu listu – mnoho kilometrů dlouhé lánové vesnice v mělkých údolích jejích přítoků. Na severní (levé) straně údolí je to Vižňov, Ruprechtice, Heřmánkovice, Benešov, Rožmitál a Šonov, uprostřed podle Stěnavy Velká Ves a Otovice a na jižní (pravé) straně údolí Vernéřovice, Jetřichov, Hejtmánkovice, Křinice, Martínkovice a Božanov.

Tato výstavná psí bouda pochází z Heřmánkovic, je u čp. 23

Přirozeným centrem kotliny je město Broumov, známé zejména díky benediktinskému klášteru, který vznikl z původního hradu a proboštství břevnovských benediktinů. Právě oni kotlinu kolonizovali a dali vzniknout výše zmíněným vesnicím. Zakládání středověkých vesnic v neosídlených oblastech klášterního panství probíhalo na základě tzv. zákupního práva. Jednotlivé usedlosti se spojovaly jako korálky navlečené na šňůře v celky, jimž říkáme údolní lánové, případně lesní lánové vesnice. Teprve později se jejich zástavba zahušťovala drobnými chalupami a domky, situovanými většinou v nevýhodných polohách buď přímo u potoka, nebo na svazích údolí.

Období baroka

Na celém Broumovsku se dochovala řada pozoruhodných lidových staveb. Naše putování začneme přímo v Broumově. Jižně od historického jádra města stojí uprostřed hřbitova unikátně dochovaný dřevěný kostel Panny Marie, nejstarší v Čechách. Je připomínán již ve 14. století, dnešní stavba ale pochází podle dendrochronologického datování z let 1436/37. Konstrukce kostela je rámová (nikoliv roubená, jak se často dočteme v literatuře). Stěny a strop jsou z vnitřní strany obloženy prkny, na nichž je unikátní gotická šablonová výmalba. Obdobím největšího rozkvětu Broumovska byla doba baroka od poloviny 17. století, kdy celá krajina pod správou mocného kláštera vzkvétala.

Dům čp. 38 ve Vernéřovicích má kromě roubené světnice typickou „slezskou“ lomenici

Až do první čtvrtiny 19. století zde převládala roubená zástavba. Vcelku nenáročné roubené domy chlévního typu patří do okruhu tzv. východosudetského domu, který pokrýval rozsáhlé území od východuních Krkonoš přes Broumovsko, Kladsko, Orlické Hory a Králický Sněžník až po Jeseníky. Typickým znakem domů byly vysoké strmé střechy. Ve štítech byly obvykle „slezské“ lomenice. Nejvíce roubených domů nalezneme ještě ve Vernéřovicích, dále pak v Křinicích, Vižňově, Šonově nebo v Rožmitálu.

Klasicistní unikáty

Bouřlivý rozkvět ale venkov na Broumovsku prožil v období klasicismu a empíru. Od první poloviny 19. století ve všech vesnicích vznikaly obrovské statky s náročně řešenými interiéry i fasádami. Mají zpravidla podobu čtyřstranných dvorců skutečně impozantních rozměrů a téměř unifikovanou dispoziční skladbu. Na jedné straně stojí štítově orientovaný dům a za ním stáje, proti němu zpravidla kolna, stodola nebo jiné hospodářské stavení. V čele bývá podélně orientovaná kolna a vedle ní výměnek, na opačné straně dvůr uzavírá stodola nebo kolna.

V rámci Čech zaujímá lidová klasicistní a empírová architektura Broumovska specifické místo. Domy jsou příbuzné s lidovou architekturou Slezska. Broumovský klasicistní dům se jim však vymyká svou špičkovou architektonickou kvalitou, která nemá ve střední Evropě obdoby. Jak prozrazuje řada dekoračních prvků, vzorem pro výstavné selské statky byly klasicistní měšťanské domy v Broumově.

K výbavě klasicistních usedlostí patří i kvalitní umělecko-řemeslné detaily

Domy i hospodářské stavby vynikají bohatou empírovou výzdobou štítů, členěných slepými arkádami. Namísto štuků jsou tu keramické reliéfní panely a někdy i kamenické prvky z místního pískovce (v Božanově se těží kvalitní pískovec dodnes). Nezaměnitelným znakem broumovských domů jsou krásné klasicistní vstupní portály, zasazené v hlubokých nikách se sedátky ve špaletách. K jaké dokonalosti dospěla kamenická tvorba na Broumovsku, se můžeme přesvědčit i na takových detailech, jakými jsou třeba psí boudy: v několika usedlostech se dochovala psí obydlí s průčelím z pískovce, ztvárněným jako štít skutečného domu.

Mimořádně náročné jsou ale také interiéry a dispozice domů. Reprezentativní vstupní síně bývají sklenuté soustavou plackových kleneb na kamenné sloupy a doplněné náročně řešenými schodišti do podkroví (nad vstupem bývá vikýř s podkrovní světničkou). Ve světnici býval trámový strop s bohatě profilovaným průvlakem nebo omítaný rovný strop se štukovou výzdobou. V zadních dílech domu jsou obvykle klenuté chlévy.

Obrat k lepšímu?

Klasicistní výstavba na vesnicích kulminovala v 50. – 70. letech 19. století, kdy specifický sloh broumovských domů pronikal i do okolních regionů. V závěru 19. století se stavěly většinou už obvyklé eklektické a historizující stavby (někdy ovlivněné dobovou průmyslovou a nádražní architekturou), i když silný vliv zdejšího klasicismu byl patrný až do prvních desetiletí 20. století.

Určitě nejhezčím domem v Křinicích je čp. 16, stojící na samém horním konci vesnice

Překrásné a výstavné klasicistní statky nalezneme v mnoha vesnicích Broumovska. Nejcennější soubory broumovských statků se dochovaly podle mého názoru v Božanově a Martínkovicích na jižním konci kotliny, v severní části pak v Heřmánkovicích. Jednotlivé usedlosti nalezneme i v Křinicích, Hejtmánkovicích, Vernéřovicích, Šonově, Velké vsi či Rožmitálu.

Poválečné události znamenaly pro celý kraj katastrofu. Vylidněné vesnice se většinou podařilo dosídlit jen z malé části. Klasicistní usedlosti tak zanikaly po desítkách. Z většiny broumovských vesnic se dochovalo již jen torzo. I to málo ale stačí, abychom si alespoň v náznaku učinili představu o jejich někdejší výstavnosti.

V Božanově se nejlépe dochoval dolní konec vsi; zde usedlosti čp. 41, 43 a 45

Po roce 1989 se naštěstí situace v broumovském výběžku – a nejen tam – začala pomalu obracet k lepšímu. Zejména v posledních letech se podařilo realizovat několik zajímavých projektů, mezi nimiž je i záchrana lidových sochařských děl ve volné krajině.

Roku 1995 byla v Křinicích vyhlášena vesnická památková rezervace. Křinice však po desetiletích devastace zdaleka nepatří k nejcennějším vesnicím regionu. Mezi ty nejcennější můžeme zařadit spíše Božanov (zejména dolní polovinu vsi), Martínkovice, Vernéřovice, Vižňov a Heřmánkovice. I v dalších vesnicích (Ruprechtice, Šonov, Rožmitál, Velká Ves) ale objevíme řadu krásných lidových staveb, hodných obdivu; jen se už více ztrácejí mezi novější zástavbou.

TEXT A FOTO: ING. ARCH. JAN PEŠTA

Broumovsko