Bolavá záda

Lidskou páteř příroda konstruovala pro čtyři opěrné body. Za chození po dvou proto platíme bolestmi zad. Většinou jde „jen“ o funkční poruchy páteře.

Bolavá záda

Při většině běžných bolestí, jejichž příčinou není těžké onemocnění, se tím rozumí svalové křeče či dráždění spoušťových bodů páteře. Komplexní řešení syndromu bolavých zad nabízí myoskeletární medicína. „Do jejích léčebných postupů se řadí reflexní terapie, specializovaná fyzioterapie a pravidelný léčebný tělocvik,“ vysvětluje předsedkyně České společnosti myoskeletární medicíny MUDr. Z. Jandová.

Podle ní už kolem čtyřicítky trpí minimálně osm lidí ze sta bolestmi v zádech, někteří dokonce trvale. Potíže většinou způsobují poruchy funkce nebo tvaru páteře. Největší skupinu tvoří poruchy svalů. Existují však i smíšené poruchy, způsobené dysfunkcí obratlů a s nimi souvisejících tkání – plotének, nervů a kloubů mezi obratli.

„Na páteři máme minimálně čtyřicet osm kloubů, tedy dvacet čtyři párů obratlů. Meziobratlové klouby jsou klouby jako každé jiné, mají tedy všechny náležitosti jako třeba klouby kolenní či kyčelní, a proto podléhají běžným onemocněním kloubů, především opotřebení a přetížení,“ připomíná lékařka.

Blokáda páteře

„U bolestí zad se velmi často stává, že pacient dostane rehabilitaci, ale nezjistí se, jak a proč jeho porucha vznikla,“ vysvětluje ortoped a akupunkturista MUDr. Pavel Poštulka z Privátní ortopedické ordinace pro bolesti v zádech v Praze. „Efekt nákladné a časově náročné léčby je proto většinou jen malý nebo žádný. Přitom v nabídce léčebných postupů současné medicíny existují metody, které se zabývají mechanizmem vzniku bolesti a jejími příčinami.“

Funkční porucha jako taková většinou nevyplývá z porušené struktury, jíž může být například výrůstek. Nesprávně bývá zaměňována s posunem ploténky obratle. Typickým představitelem funkční poruchy páteře je blokáda. „Je to omezení pohybu či pružení mezi dvěma obratli, které jsou jinak ve správném postavení vůči sobě – nejsou dislokovány, vykloubeny ani nikterak posunuty,“ vypočítává lékař. „Blokáda je způsobena podtlakovou adhezí, slepením kloubů mezi dvěma obratli. Vyvolává bolesti, které jsou ale většinou různými mechanickými aktivitami odstranitelné.“

Bolest, kterou při blokádě pociťujeme, není samoúčelná, jde o ochranný mechanizmus těla. Vzniká při přetěžování páteře, nadměrném, nepřirozeném či trhavém pohybu, třeba uklouznutí. Může se však vyvinout i druhotně při onemocnění svalů. Blokáda, coby funkční fenomén, však může existovat i izolovaně, jako součást řady dalších patologických změn v těle nemocného. Většinou nemá nic společného s ploténkami.

Co je to vyhřezlá ploténka

„Vyhřezlou ploténku většina lidí chápe jako vysunutý nebo vyjetý obratel. To však platí jen v případě násilí nebo úrazu,“ vyvrací odborník rozšířený mýtus. Naprostá většina bolestivých ploténkových syndromů je totiž způsobena deformacemi, vzniklými pozvolně při dlouhodobém přetěžování. Ploténka nakonec změní svůj tvar a rozšíří se. Většinou bohužel dozadu, směrem k míše a míšním kořenům, které pak dráždí. Bolest vedou nervová vlákna i do hýždí, stehen, lýtek a někdy i prstů u nohou.

Podle zkušeností lékařů může ploténka zasahovat do kanálu jen o několik milimetrů, ale také o centimetr i více. Míra deformace předznamenává klinický obraz bolestí a možnosti léčby. Deformované ploténky se projevují velkou variabilitou potíží. Téměř devadesát procent bolestí pocházejících od ploténky je způsobeno jen její mírnou deformací a drážděním míchy a nervů.

„Na dráždění reagují otokem, který je druhotnou reakcí útlaku ve vymezeném kostním prostoru páteře. Otok je někdy větším a výraznějším problémem než samotné dráždění. Je obtížné ho diagnostikovat, ale pokud se to povede, můžeme na něj působit a postupně navodit normální stav.“

Pomáhá mobilizace

Léčbě syndromu bolestivých zad by mělo předcházet kvalitní lékařské vyšetření za použití klasických metod ortopedie, neurologie a revmatologie. Když se stanoví pracovní diagnóza, je vhodné ověřit ji nebo modifikovat kineziologickým rozborem či podrobným vyšetřením u specialisty na myoskeletární medicínu. Ten označí blokády a svalové poruchy a uvede je do souvislostí s celkovým stavem pacienta a s poznatky získanými klasickými metodami.

Manuální medicína pracuje s mobilizačními a manipulačními úkony. Do jejího arzenálu patří protahování zkrácených svalů, likvidace svalového napětí a bolestivých bodů a také blokád. Krátkodobým oddálením kloubních plošek, které jsou podtlakově spojené, vzniká při manipulaci klasický „lupavý“ zvuk. Je to stejné, jako když vyjmete zátku z lahve vína. Nejde tedy o žádné nahazování ani přehazování obratlů přes sebe, ani zacvakávání plotének. Při šetrném a jemném zásahu nedochází k největšímu riziku neodborné manipulace, jímž je mechanické opotřebení kloubů na páteři, ztráta napětí kloubních pouzder a destabilizace páteře.

Bolavá záda

„Jestliže manipulačnímu zákroku předchází kvalitní rozbor a kvalitní svalové uvolnění, není nebezpečný. Naopak je velmi účinný a rychle pomáhá,“ říká lékař.

Samotná manipulace však na bolavá záda nestačí. Je třeba doplnit ji rehabilitací a domácím izometrickým posilováním, kombinovaným s postizometrickým protahováním. Jde o pár jednoduchých, snadno zapamatovatelných cviků, šitých každému na míru. Celá sestava se dá zacvičit za 10 až 15 minut.

Myoskeletární medicína vnímá člověka jako systém schopný autoregulace a regulace v nejširším možném rámci. Proto se léčba doplňuje stimulací akupunkturou a aurikuloterapií (ušní akupunktura).

Napravování Dornovou metodou

Pojem chiropraxe zná každý. Jedná se o „napravování“ bolavých zad. Zatímco u nás chiropraxi provozují i někteří maséři a fyzioterapeuté, ve většině evropských zemí ji mohou aplikovat jen lékaři. Ve zdánlivě jednoduchých úkonech „napravování zad“ se skrývají četná rizika – například vznik drobných trhlinek a mikrotraumat ve svalech, která může rozpoznat jen lékař a těmto rizikům své „hmaty“ přizpůsobí. Právě těmto problémům se umí vyhnout Dornova metoda, která také pracuje s lidským tělem a jeho kostrou, ale na zcela jiném principu.

Jde o alternativní a v poslední době velmi populární terapii bolestí zad, při níž se nenásilně navracejí klouby a obratle do ideální polohy.

Podle slov Zuzany Prouzové, která je akreditovanou lektorkou Dornovy metody u nás, se prvotní příčina všech posunutých kostí nebo obratlů se většině případů odvíjí od vysunuté kyčle, která „nesedí“ v kyčelním pouzdru tak, jak by měla, a kvůli tomuto nesouladu se postupně rozloží celá kostní stavba.

Aplikování Dornovy metody vyžaduje aktivní účast terapeuta i ošetřovaného. Ten provádí určité pohyby nohou či rukou podle instrukcí terapeuta, který současně působí přímo v místě vykloubení. Terapie začíná poměřením délky dolních končetin a zjištěním, která kyčel je vysunutá. Na delší noze začne terapeut pracovat a kyčel zasune zpět do pouzdra. Po kyčlích srovná kolenní a hlezenní klouby a případně i vysunuté obratle. Tlakem palce na obratle páteře a jejich vracením do správné polohy se uvolňují blokády v tkáních a obnovuje tok energie tělem. Novou pozici obratlů a kloubů je nutné fixovat domácím cvičením.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Bolavá záda