U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Barvy vysokého léta
Kategorie: Chatař & chalupář – kouzlo zahrady | Autor: Martina Lžičařová
V jedné zahradě nedaleko zámku Sychrov jsme se na vlastní oči přesvědčili, že zahrada může být uspořádána ve všech svých detailech v harmonickém souladu tak, aby se stala rozšířeným obytným prostorem, který poslouží k trávení volného času, uspokojování nejrůznějších zálib, k zábavě, hrám a hlavně ke klidnému odpočinku a radosti majitelů.
Chalupa manželů Šonských je ve skutečnosti zbytkem staré tvrze Albrechta z Valdštejna. Tu by v ní dnes těžko někdo hledal. Za hladkými bílými zdmi se skrývají interiéry zařízené v jednoduchém venkovském stylu a dávnou historii připomínají snad jen klenuté stropy. Tentokrát jsme sem přijeli ale proto, abychom se prošli zahradou. Svůj čas nám při procházce bujnou zelení věnoval přímo tvůrce zahrady, ing. Drahoslav Šonský. Je osobností, která si rozhodně zasluhuje pozornost. Celý život pracuje v zahradnickém oboru. Podílel se na zakládání Dendrologické zahrady v Průhonicích a také na dalších zajímavých realizacích – zámeckém parku v Zákupech, klášterní zahradě v Chebu, zámeckém parku v Letohradě, Ploskovicích, Mimoni, Ústí nad Labem-Neštěnicích, navrhl podobu zeleně na Arbesově náměstí v Praze, na náměstí v Pelhřimově a na celé řadě menších zahrad. Také samozřejmě projektoval a realizoval zahrady soukromé.
Zahrada v anglickém stylu
Tu svou nazývá přírodně krajinářskou volnou zahradou v anglickém stylu. Je utvářena v souvislých plochách, aby se dala snadno ošetřovat. Na trávník navazují květinové záhony, doplňují je okrasné dřeviny a v horním patře dominují stromy. Listy se střídají s jehličím, zelená s pestrobarevnými kultivary. Květy měly v čase naší návštěvy barvy plného (zahradníci říkají vysokého) léta: sytě žlutou, fialkovou, modrou. V průběhu roku zahrada rozkvétá ve všech barvách. A s ústupem léta “kvete” i listí. “Potrpím si na podzimní vybarvení. Mám rád pestrolisté keře, i ty panašované,” říká pan Šonský. Naši procházku začínáme na terase. Je vybavena dřevěným, robustním, přesto pohodlným zahradním nábytkem. Terasa je vydlážděna pískovcem z lomu Krákorka ve východních Čechách. Tento druh kamene si architekt oblíbil. Rád jej využívá i v dalších zahradách, neboť jde o plošně štípaný, poměrně rovný pískovec, se kterým se snadno pracuje. Tady ho použili při stavbě terasy, cest, obrub, zídek a také jím obložili ohniště. Předností tohoto pískovce je mrazuvzdornost, ve stínu ale světlý pórovitý kámen obrůstá mechem. Pobývat na terase je velice příjemné. Ve všech výškových úrovních se našlo místo pro něco zeleného, a tak má tento “obývák pro hezké počasí” intimní a přesto vzdušnou atmosféru. V nejnižším patře ho lemují hrnkové květiny, mezi nimiž vyniká stromková fuchsie, střední pasáž uzavírá gobelín popínavého podražce velkolistého, vzduchem se vznášejí bílozelené lístečky plektrantusu v závěsném květináči, ze záhonů se sem tlačí tmavě zelené listy rododendronů a shora shlíží borovice těžká. “Pinus ponderosa je původem z Ameriky. Má tři jehlice ve svazku a mě se zalíbila pro krásné šišky,” vysvětluje Drahoslav Šonský. “Je jich tolik, že jimi zatápíme.”
V nitru džungle
Od posezení pod mohutnou borovicí se vydáváme do nitra zahrady. Chodníček nás vede zelenou džunglí k trávníkovým plochám a záhonům kvetoucích třapatek, vřesu, hortenzií, konopáče, slunečnic, remontujících růží a dalších druhů. “Zahrada potřebuje nejvíc péče na jaře. Trávník se musí vyhrabat, keře ostříhat, všechno pohnojit, nemocné rostliny ošetřit. Samozřejmě i u nás celoročně bojujeme s krtkem… Žádné další velké práce nejsou třeba. Vše roste v hustém zápoji, kde plevel nemá šanci. A jak začne jedna rostlina utiskovat druhou, zasáhnu řezem,” doplňuje informaci pan Šonský. “A jakým rostlinám se tady daří? Příznivé stanovištní podmínky u nás mají rododendrony, kterých je tady kolem spousta. Napočítali byste jich možná stovku kusů. Daří se jim v kyselé půdě (trávník je samý mech) a v polostínu. Velice vhodnou odrůdou do vyšších poloh – u nás je 370 metrů n. m. – je Rhododendron yakushimanum. Pochází z Japonska, z nadmořské výšky tří tisíc metrů a je zcela mrazuvzdorný. Bývá hodně používán ke křížení. Tak vznikla řada odrůd s krásnými jmény: ‘Silberwolke’, ‘Morgenrot’, ‘Kalinka’. Jsou to krásné kompaktní husté rostliny s výškou 150 až 170 cm. Každoročně kvetou a nerozlamují se.” Došli jsme až k ohništi. Z jedné strany je kruhová plocha ze světlého pískovce zakousnutá do terénu, na druhé navazuje svěží pažit. Opěrnou zídku využívají obyvatelé zahrady také k sezení nebo odložení nádobí při grilování. Celý kout bývá podle potřeby doplňován zahradním nábytkem.
Zvýšený záhon nad kamennou zídkou je osázen trvalkami od nejnižších, kobercovitě rostoucích až po skupiny těch nejvyšších. Nacházíme mateřídoušky, levandule, karafiáty, šalvěje, řebříčky, plamenky, třapatky. “Při jejich sázení jsem moc neuvažoval. Jak jsem rostliny přinesl, tak jsem je rozsázel. Jinde se s tím maluju…” přiznává zahradník. Zdá se, že měl šťastnou ruku, protože se mají k světu. Za trvalkami vykukují opět keře a nižší dřeviny, vzadu k nebi vzpínají větve stromy, které tvoří přirozenou zábranu před pohledem z okolních zahrad a z ulice.
Objev královny zeleného stínu
Pod korunami všech těch smrků, borovic, javorů, jeřábů, vrb či jinanu objevujeme stinná zákoutí, kde se daří zejména cibulovinám. Pod jilmem má kromě nich Drahoslav Šonský i sbírku plicníků. Královnou mezi rostlinami tajemných tmavých koutů je ale bohyška. Široké trsy této trvalky s výraznými modrozelenými listy jsou ozdobeny dlouhými štíhlými stonky se světlefialovými zvonkovitými kvítky. A kde ještě zbylo kousek místa, tam se rozrůstají nenáročné půdopokryvné rostliny, ale také ještě kapradiny, azalky, vřesy. Výběr opět potvrzuje půdu s kyselou reakcí. Vnucuje se otázka, zda se v této zahradě s rozlohou 3500 čtverečních metrů skutečně nenajde schovaný ani jeden záhon s mrkví nebo jablůňka? Zahradník přiznává: “Ovocný sad jsem zrušil. Nemám čas stromy ošetřovat. Sice tady ještě máme malý koutek, kde byla dřív zelenina, ale omezujeme ho. Postupně ho zaberou růže, hortenzie, slunečnice a další letničky.” Naši debatu nad záhony zvolna uzavíráme. Uvědomujeme si, že krása, která nás při procházce touto zahradou provázela na každém kroku, nespočívá jen v půvabu něžných květů, v barvách a žilkování měkkých i tuhých listů, v hrách světla a stínů, ale také v účelném uspořádání zahrady s minimálními nároky na péči o ni. Drahoslavu Šonskému se podařilo u chalupy vybudovat zahradu, kde si každý člen rodiny najde své místo. Zahradu, kde se v létě dá žít víc než v domě.
Popisy k obrázkům
Dlouhé průhledy přes trávníkové plochy jsou lemovány měkkými liniemi záhonů
Třapatky jsou typickou květinou plného léta
Na částečně zastíněné terase zpříjemňuje posezení pohled na kvetoucí rostliny
Zahradní nábytek ladí nejen s okolím, ale i modrofialovým květenstvím kalokvětu
Pískovec byl hlavním stavebním materiálem při dláždění
Tyto druhy hortenzie (Hydrangea serrata ‘Blue Meer’ a ‘Blue Bird’) nejsou tak choulostivé na mrazy. A dál konopáč, třapatky, slunečnice, růže…
Neobvyklá kombinace bílé růže a fialovokarmínového konopáče (Eupatorium Cannabium ‘Plenum’), který zvláštní vůní láká motýly a další hmyz
Kruhová plocha ohniště je zaříznutá do terénu. Nad opěrnou zídkou je místo pro trvalky
Rododendrony jsou již odkvetlé, a tak pozornost přitahují pestré listy javorů, ale také droboučké květenství vřesu
Vstupovat do zahrady se dá přes terasu nebo brankou
Nostalgické partnerství kamene a půdopokryvných rostlin
Hortenzie dubolistá je pýchou Drahoslava Šonského
Zastíněné partie jsou ideální pro trsy bohyšek a kapradin
Autor fotografií: foto Helena Poláková
