Barvení látek rostlinami

S trendem návratu k přírodě ožívají i pozapomenuté řemeslné techniky, mezi něž patří barvení přírodninami. Svetr z vlny či šaty z látky obarvené květinami natrhanými na zahradě nebo louce budou originální a ponesou otisk míst, která máme rádi.

Zdroj foto: Shutterstock

Vhodné rostliny k barvení máme nadosah všude kolem, čekají i v městském parku. Z jedněch můžeme využít celé nadzemní části, které mohou poskytnout i několik odlišných barev, u dalších jen listy, květy, plody, kůru či kořen, a to i sušené. Účinnost se odvíjí od toho, zda jde přímo o tzv. barvířskou rostlinu, o vhodné období, kdy provádíme sběr, ale rovněž záleží i na tom, jaký materiál barvíme (některá barviva lépe přijímá hedvábí, jiná vlna) a jak dlouho jej ponecháme v barvicí lázni.

Rostliny barví buď samy o sobě, nebo za pomoci mořidla (nejčastěji kamence nebo modré či zelené skalice), které zesiluje odstín barvy a její výdrž. Tkaninu nebo přízi můžeme mořit před barvením, po barvení nebo rovnou v barvicí lázni. Jako ustalovač se občas používá ocet nebo sůl. Překvapit by nás nemělo, že na rozdíl od syntetických dodají přírodní barviva textiliím spíše jemnější tóny.

Přírodní barvy působí na látkách velmi přirozeně. Zdroj foto: Shutterstock

Nebarvené i barvené látky můžeme dekorovat méně známou technikou ekoprintu spočívající v obtisku listů a květů. Zdroj foto: Shutterstock

Co bychom měli vědět

• Přírodními barvivy lze barvit pouze příze a textilie přírodního původu, jako je bavlna, vlna, len, hedvábí, sisal či juta.
• Před barvením je potřeba každý materiál důkladně vyprat (nejlépe v mýdlovém roztoku, případně vyvařit a dobře vymáchat, abychom jej zbavili apretury, mastnoty (zejména ovčí vlnu) či škrobů.
• Nádobu, v níž budeme barvit, už nelze použít k vaření potravin.
• Používáme gumové rukavice, neboť rostliny bývají i vysoce toxické.
• Barvy z některých rostlin jsou nestálé a postupně přecházejí do jiných odstínů.
• Barvicí roztok si nejprve otestujeme na kousku látky nebo starém oděvu.

Na studenou barvicí lázeň lze použít plastové nebo skleněné nádoby. Zdroj foto: Shutterstock

Jednou z metod získání barviva je odvar. Hodí se na něj i slupky z cibule. Zdroj foto: Shutterstock

10 kroků barvení

Zdroj foto: Shutterstock

Co si připravíme:

vypranou přízi nebo látku, barvířské rostliny, mořidlo, případně ustalovač barvy (ocet), nádobu na barvení za tepla nerezovou nebo s neporušeným smaltem (aby nedocházelo k nežádoucím chemickým reakcím), pro studené barvení může být i plastová či skleněná, váhu, dřevěnou vařečku nebo klacek zbavený kůry, gumové rukavice, nádobu na máchání, vodu, sporák nebo přenosný vařič

1. Navážíme si rostliny k barvení. Budeme potřebovat dvojnásobek až trojnásobek hmotnosti barveného materiálu.
2. Podrcené rostliny či plody zabalené v gáze namočíme do vody, jinak budeme muset hotový výluh přecedit. Pro získání výluhu je máčíme 12 až 24 hodin, pro odvar postačí kratší povaření.
3. K obarvení 100 g suché příze nebo látky si připravíme 3 až 5 l barvicího roztoku.
4. Můžeme přidat mořidlo (na 1 kg rostlin asi 10 dkg).
5. Ve studeném roztoku necháme materiál ponořený alespoň hodinu. Pro len musí být horký a doba barvení minimálně půl hodiny. Čím déle materiál v roztoku ponecháme, tím bude barva intenzivnější.
6. Dbáme na to, aby byla látka v nádobě volně rozložená a kompletně ponořená. Pravidelně ji důkladně mícháme.
7. Při barvení za tepla materiál vyndáme až po vychladnutí roztoku.
8. Poté přízi či látku vymácháme ve vodě, máchání opakujeme, dokud voda nezůstane čistá.
9. Vodu z látky či příze jemně vymačkáme, neždímeme.
10. Pověsíme na šňůru mimo dosah slunečních paprsků a necháme uschnout.

Barvený materiál mícháme i vyndáváme vždy dřevěnou vařečkou nebo tyčkou. Zdroj foto: Shutterstock

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Barvení látek rostlinami