Bartošovice v Orlických horách

Vesnice leží na hranicích s polským Kladskem. Dochovalo se tu mnoho přízemních chalup s charakteristickým vysokým štítem typických pro tento kout východních Čech.
Obec se rozkládá v nadmořské výšce 580 metrů n. m. v CHKO Orlické hory. Do jejího katastrálního území patří ještě (od severozápadu) Nová Ves, Podlesí, Neratov, Malá Strana a Vrchní Orlice.

U chalupy se šindelovým obkladem stěn jsme obdivovali i barokní madonku s Ježíškem

Původní název Bartošovic souvisí s kladským hejtmanem Janem Bartoušovským z Labouně (Bartoušov  a Labouň  jsou obce na Jičínsku). Byl zapletený do zákulisních intrik pánů z Poděbrad, a snad proto, aby zůstal několik let mimo centrum, obdržel pozemky v místě dnešních Bartošovic. Založil tam svobodný dvůr a první osadníky si přivedl z panství Mezilesí, které zakoupil už v roce 1493.
První písemná zmínka o Bartoušovicích pochází z roku 1548. Tehdy přijel území „ohledat“ kvůli významnému bohatství dřeva komorník panovníka Matěj ze Šonova. Nalezl ves, která podle zástavby musela existovat už několik desítek let. Ve vsi byl též dřevěný kostel, který byl právě roku 1548 „vypálený do gruntu“; datum postavení nového známo není, třetí verze z roku 1673 je už kamenná.
Osadníci byli národnostně smíšení, ale s příchodem dalších obyvatel z Bavorska německý jazyk postupně převládl. V 17. století byly Bartoušovice přejmenovány kolonisty na Batzdorf. Byla to jediná německojazyčná obec Žamberského panství, k němuž patřila až do roku 1848. Koncem 19. století zde žilo téměř 1 900 obyvatel.

U barokního kostela sv. Máří Magdalény z roku 1673 v centru obce se setkává několik silniček. Na tu, která sem vede od polských hranic, navazuje jedna ve směru do Rokytnice v Orlických horách a druhá míří k přehradě Pastviny

Řemesla i zemědělství

Po roce 1900 byly Bartošovice významným řemeslným centrem, kde se zpracovávalo hlavně místní přírodní bohatství. Čilému ruchu napomáhal i fakt, že přes údolí Divoké Orlice vedla důležitá obchodní stezka z Kladska na jih i na východní Moravu. Mohly se tak šířit řemeslné zkušenosti i styl lidového stavitelství, a to oběma směry.
Před 1. světovou válkou byly Bartošovice významným střediskem lyžařského sportu. Byl tu i lyžařský můstek a 4 km dlouhá sjezdovka. Jasanové lyže vyráběl zdejší kolář. Před 2. světovou válkou zde žila stále ještě zhruba tisícovka obyvatel.
Po odsunu Němců se obec vylidnila. Řemesla neměl kdo provozovat a jedinou možností obživy zůstalo zemědělství. Začátkem 50. let začal hospodařit na neobsazené půdě státní statek, kde našlo práci až sto místních. Působil do roku 1994, kdy byl zprivatizován. Dnes zaměstnává pět lidí. Mnoho obyvatel se odstěhovalo za prací, jiní dojíždějí do okolních měst.
Z obce, která má jen 196 stálých obyvatel, se stala rekreační oblast. Totéž platí také o osadách, z nichž nejznámější je Neratov s rekonstruovaným barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který má jako jediný v Česku prosklený krov.

Chalupa ve stráňce nad potokem má vpředu pěkně vysoký sokl. Stěny jsou obloženy dřevěným šindelem, na střeše je umělý. Do tohoto prostředí to není špatná volba

Domy s vysokými štíty

Chalupy v obci jsou roubené i zděné, postavené buď při cestě ubíhající souběžně s Bartošovickým potokem, nebo na stráních nad a pod ní. Kvůli zemní vlhkosti mají kamenné podezdívky, které ve svažitém terénu dosahují po jedné straně i značné výšky. Robustní předsazené štíty sedlových střech obvykle převyšují přízemní část. Boční okraje střech jsou přizvednuty námětky, které dotvářejí siluetu chalup specifickou pro tuto horskou oblast. Štíty jsou většinou svisle bedněné nebo jsou vzhledem k povětrnosti kryty dřevěným šindelem či šablonami. Výjimkou není podlomení chránící přední stěnu. Ve štítech je jedno, ale i více okének, z nichž ty dvě střední osvětlovaly na půdě vybudovanou světničku.
Valná většina staveb vděčí za svoji existenci chalupářům. Mnohé jsou upraveny s citem, vzhled dalších je poplatný době i neznalostem vlastníků. O ochranu objektů lidové architektury i estetického vzhledu tohoto koutu země se snaží správa chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Podpora rozvoje a obnovy venkova je také cílem dobrovolného svazku obcí Region Orlické hory, v němž se spojilo 23 obcí okresu Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Byl založen v roce 1994. Snaží se, aby Orlické hory a Podorlicko zůstaly klidnou, přívětivou turistickou oblastí vybízející k zastavení a prožití chvil bez spěchu a stresu.

Zemská brána

Divoká Orlice vyhloubila v rozpukaných rulách jihovýchodního výběžku katastru Bartošovic romantické údolí, které bylo vyhlášeno přírodní rezervací. Předmětem ochrany je celý krajinný komplex na 88,22 ha. Úzké řečiště lemují skály působící opravdu dojmem vstupní brány do Čech. Tomu přirovnání napomáhá i kamenný most na začátku údolí. Postavili jej čeští a italští kameníci v letech 1901-1903 a v roce 2004 byl rekonstruován. U mostu začíná naučná stezka Zemská brána s 22 zastaveními, která sleduje modrou turistickou značku směrem ke Klášterci nad Orlicí.

Když se řekne

Námětky

Připojují se ke spodní části krokví a rozšiřují a mírně zvedají boční přesah střechy, aby sjíždějící sníh dopadal co nejdál od chalupy. Námětky rovněž usnadňovaly opravy střech, jejichž okraje nejvíc trpí. Není tak třeba měnit celou krokev. Při větších opravách se před odstraněním poškozených námětků vyplatí zdokumentovat jejich sklon, aby náhradní prvek nezměnil siluetu střechy.

Text a foto: Marie Rubešová

Bartošovice v Orlických horách