U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
BAREVNÝ SRUB V HORÁCH
Kategorie: Návštěva | Autor: PETR PETŘÍČEK
Je to dřevěný srubový dům. Dobře ladí s krásnou krajinou Malé Fatry. A přesto je zcela netradiční. Zvenčí upoutají velké prosklené plochy, ale ještě víc překvapí interiér. Odvážné kombinace ostrých tónů barev a komfortní zařízení, v němž nechybí například ani sauna a vířivá vana.
Srub je vlastně takovým realizovaným snem Viery Groznerové. Dokonale splňuje propojení s okolní krajinou, vstup do domu je přes zimní zahradu, všude hodně světla, maximálně jsou zachovány výhledy daleko do hor. „Když se tu ráno probudíte, máte pocit, že jste na zelené louce,“ směje se Viera. Prostě je to dům otevřený krajině. A právě to chtěla. Tento kraj považuje za nejkrásnější na světě. Vždyť tady se narodila, trávila své mládí a od šestnácti let pak žila jinde s tím, že se jednou zase vrátí.
Návrat do rodiště
Viera nejenže dlouho žila v cizině, ale také nyní hodně cestuje po světě. Pracovala jako módní návrhářka a od revoluce žije v Praze. Miluje architekturu a dnes navrhuje úpravy interiérů a realizuje přestavby podkroví.
V Praze se věnuje již deset let půdním vestavbám. V Izraeli renovovala dva staré arabské domy, jeden je v Jeruzalémě a druhý u moře. Nyní upravuje rekreační domy v Chorvatsku. Také podobu tohoto srubu s výhledem na Martinské hole si sama navrhla. Na moji otázku, jestli hledala dlouho místo pro srub, jen zavrtěla hlavou: „Ne, já pocházím z Rajce, i moje rodina, která tady má kořeny až asi do 16. století. Z hlediska parcely jsem hledala něco s pěkným výhledem. Takže to bylo rychlé. Měla jsem velkou chuť žít v Rájeckých Teplicích častěji. Koupila jsem tam před dvěma roky parcelu. Zabývali jsme se kde čím, ale nebyl čas na stavění. Vloni jsme si na to s manželem vzali půl roku, jednoduše jsme tam šli a postavili srubový dům.“
Stavba byla rychlá
Pouhých pět kilometrů od srubu je městečko Rajec. Velkým štěstím je skutečnost, že právě tady sídlí firma Drevodom. „Jsou tam velmi šikovní pracovníci,“ pochvaluje si Viera. „Mohla jsem s nimi být stále v kontaktu. Postavili nejdříve kostru srubu na jedné zelené louce a přitom měli trpělivost a velké porozumění pro moje měnící se představy. Když byla kostra hotová, všechno zase rozebrali, jednotlivé části označili a znovu rychle postavili na základové betonové ploše. Začali jsme stavět 13. června a 1. října jsme již byli uvnitř.“
Trochu se zvětšil
Původně neměl být srub tak veliký. Má 260 m2 obytné plochy. Měla to být prostě chalupa pro volné chvíle rodiny a odpočinek v rodném kraji. „Jenomže mému muži není nic dost široké a veliké, takže je srub jednou tak velký, než byl naplánován,“ vysvětluje Viera. „Je až moc rozlehlý, a to mě mrzí, protože žijeme v Praze a na takovou dálku se starat o tak enormně velký dům je náročné. Těším se, že v létě přijedou rodiče a možná i sestry, takže bude víc využitý.
Protože jsem architekturu nikdy nestudovala, pracuji intuitivně. Když upravuji podkroví, jsem ohraničena střechou a proporce mám v oku. Jenomže tentokrát se stavělo na zelené louce, a to je něco úplně jiného, tam je třeba proporce vložit. Vytváření interiéru není daleko od módy, ale hodně daleko od módy je hrubá stavba. Takže mi to trošku uteklo – srub je o mnoho vyšší a větší, než jsem chtěla,“ dodává Viera, aby to nakynutí domu nezůstalo jenom na manželovi, jemuž prý nic není dost veliké.
Barvy zase zvítězily
Srub je dvoupatrový, v přízemí je mimo jiné velký obytný prostor s kuchyní a jídelnou. Právě kuchyně s různobarevnými skříňkami a zásuvkami v lince je spolu s barevnými stropními trámy nejpestřejším místem srubu. Kombinují se tu jasné tóny červené, modré, žluté a zelené barvy. Když Viera začínala vytvářet interiér, bylo to jiné. Měla tehdy, inspirována krajinou, takovou potřebu čistoty, a tak podobně jako zvenčí je dům natřen bíle a šedozeleně, také uvnitř převažovala bílá.
„Pak ale přijely moje děti, které jsou zvyklé, že hodně pracuji s barvami, a ptaly se: ‘Co se ti děje mami, že je to v bílém?’ Dvakrát mě pobízet nemusely, takže už před Vánocemi byl srub mnohem barevnější. A jsem ráda, protože právě barvou se dá hodně vyřešit ten velký prostor, barvy jej předělí a zútulní,“ vysvětluje Viera. Tak vznikl srubový dům, který je vytvořen v základních silných barvách. Zapadá do krajiny, ale není klasický, žádné jelení parohy, nic takového. Je jednoduchý, účelný a vybavený způsobem, který naprosto splňuje požadavky komfortního městského bydlení.
Krb srubu sluší
Teplo v přízemí zajišťuje podlahové topení a v patře radiátory. Bylo by však absurdní netopit v horách dřevem. Proto přízemí srubu rozděluje stěna, v níž je oboustranný krb, který dokáže doopravdy velmi vydatně zateplovat, což v místnosti vysoké až osm metrů obzvlášť oceníte. Vytváří také pohodovou, uklidňující atmosféru jak v prostoru obytném, tak v části wellness s vířivou vanou a saunou. A vůně hořícího a praskajícího dřeva přece do srubu patří.
Koupelna je v přízemí a druhá ještě v patře. Přesto dole vévodí relaxačnímu prostoru další veliká vířivá vana pro dva. „Pojala jsem tento prostor jako společenskou záležitost. Proto vana pro dva a také sauna a pohled do plápolajícího ohně v krbu,“ říká Viera. A k tomu snad již zbývá jen prozradit, že v malované skříni je zcela dokonale zamaskovaný televizní přijímač. Televizor tady není dominantou, středobodem pozornosti jako to v mnohé domácnosti bývá. Jen tu prostě nechybí, a když přijde jeho čas, otevřená skříň všem umožní rozsvícenou obrazovku sledovat.
Nejčistější na Slovensku
Každá taková netradiční stavba vyvolává různé reakce okolí. Jak to bylo v tomto případě? „Sousedé z naší stavby neměli příliš radost, což mě mrzelo, protože to je místo, kde člověk nechce být sám. Chápu ale, že ani já bych nebyla dvakrát nadšená, kdyby někdo vedle nás začal stavět. Zvlášť, kdyby nám třeba zaclonil výhled do krajiny. Vždyť právě o něj mně šlo,“ zamyslela se Viera. „A ještě musím něco přiznat,“ usmívá se. „Celé roky jsem toužila po přírodě, a potom, když jsem začala bydlet v horách, najednou jsem se lekla. Totiž tam, když se setmí a slunce zajde, tak je tma, jaká ve městě nikdy není. Měla jsem z toho nepříjemný pocit, trochu strach. Prostě, nezapřu v sobě městské děvče. Tak jsem to chtěla změnit osvětlením, ale mám pocit, že tím osvětluji celý kopec. Tak nevím, jak tam v noci se srubem zapadáme.
Jedno je však jisté, je tu krásně po celý rok, ať už v létě, nebo v zimě. Na jaře je senzační jít pěšky do Rájeckých Teplic, dát si nějakou tu koupelovou proceduru a zase pět kilometrů pěšky nahoru.“
Díky srubu tedy mohou manželé Groznerovi odpočívat a čerpat novou tvůrčí energii uprostřed krásy a klidu hor. A Viera v sobě rozhodně nezapře místní rodačku a patriotku: „Je tu nádherná krajina a také nejlepší vzduch na Slovensku.“
KONTAKTY:
Kdo staví sruby: DREVODOM RAJEC Nám. SNP 2/2, 015 01 Rajec, Slovakia GSM: 00421/903/501 364 e-mail: broncek@zruby.sk www.kanadskesruby.cz, www.zruby.sk Centrála pro ČR – Tábor: Tel./fax.: 381 498 222 e-mail: tabor@kanadskesruby.cz
Okna: DREAL-M spol. s. r. o. Rajecká cesta 1 013 13 Rajecké Teplice – Konská Tel.: 00421 41 5493564, 5493570, e-mail: dreal@mail.eurotel.sk www.dreal.sk
Popisy k obrázkům
Sedací souprava s kulatým stolkem umožňuje vychutnat si příjemnou pohodu u krbu
Komoda, která byla původně podstavcem vitríny, nyní nese pouze lampy a svícen
V malované skříni je dokonale utajený televizor
Jídelnu odděluje bílá stěna s oboustranným krbem od relaxačního prostoru
Podlaha v přízemí je z terakotových dlaždic, což je i vzhledem k domácím psím společníkům ideálním řešením
Barevně velmi pestře řešená kuchyňská linka má dostatek praktických otevřených i uzavřených úložných prostorů
Krásné staré saně jsou dekorací samy o sobě, ale mohou posloužit i jako křeslo nebo květinový stolek
Ložnice v horním patře má velmi elegantní zákoutí a je z ní krásný výhled do krajiny. V současnosti ji už doplňuje balkon
Klidové části srubu vévodí velká vířivá vana pro dva. Na levé straně je k dispozici i sauna
Také pracovna má překrásný výhled na hory. Je vybavena odvážnou kombinací secesního stolu s moderní židlí
Autor fotografií: FOTO: PETRA HAJSKÁ
