U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Barevné léto v závějích vřesu
Kategorie: Zahradní inspirace – zahrada od jara do podzimu | Autor: Jiří Savinec a Karel Štech
Přestože vřesoviště není pro naše končiny příliš typickým krajinným prvkem, v zahradní tvorbě bylo a stále je velice oblíbené. Hlavním důvodem je především nevšední barevný efekt, který v době květu nabízí. Čím větší plocha, tím působivější výsledek, což neplatí jen pro volnou krajinu, ale i pro uzavřená zahradní zákoutí.
Kdo navštívil v závěru léta půvabnou skotskou vysočinu, tomu určitě utkvěly v paměti nekonečné pláně kvetoucího vřesu. Tak barevné kopce u nás rozhodně nenajdete. Nicméně pokud zavítáte ve stejnou dobu třeba na Kokořínsko nebo do Českého ráje, potom na větší či menší lokality s kvetoucím vřesem také narazíte. Stejně krásné zákoutí oplývající ještě rafinovanější hrou barev si ovšem můžete založit i ve své zahradě. Prakticky všechny vřesy (rod Calluna), stejně jako vřesovce (rod Erica) a spousta dalších vřesovištních rostlin si libuje na půdách chudých na vápník a dusík s vyšším stupněm kyselosti. Často se spokojí jen s minimální vrstvou humusu na písečném podloží, případně přímo na skále, a to na plném slunci beze stínu. Vytvořit jim tedy podobné podmínky v zahradě není vůbec snadné. Základem je vždy rašelina. Bez ní se o pěstování vřesovištích rostlin, především rododendronů, ani nepokoušejte. Důležité je také mikroklima, tedy vlhkost, hlavně ta vzdušná. Přestože vřes je na vláhu vcelku nenáročný, bez závlahy se krásného vřesoviště nedočkáte. Aby ovšem taková zahrada nevypadala nudně a také dlouho kvetla, je zapotřebí vřesy kombinovat ještě s dalšími rostlinami, například vřesovci, které vykvétají ponejvíce na jaře. Důležité jsou i další, především opadavé dřeviny, na nichž je dobře patrné střídání ročních období. Výsadba vřesů výhradně ve společnosti jehličnanů, jak je to u nás často k vidění, udává zahradě po celý rok stále stejný tón. Prozíravý výběr a vhodné kombinace druhů jsou tedy při zakládání vřesoviště velice důležité. Přestože v přírodě jsou k vidění většinou vřesy kvetoucí fialově, ve školkařských závodech jsou běžně k dostání různě vzrůstné kultivary (včetně zakrslých) kvetoucí bíle, dále pak v různých odstínech růžové až po krvavě červenou. Výjimkou nejsou ani pestrolisté formy, které dodají zahradě půvab takřka po celý rok. Patří sem například svěže zelené zakrslé formy, dále vřesy zlatavě žluté nebo šedostříbrné. Ty se však vysazují pouze jako ozvláštnění daného místa, ve velkých plochách nepůsobí nejlépe.
Užitečné tipy:
* Přestože vřesům i vřesovcům se daří ve stínu i na plném slunci, zejména v zimním období vyžadují některé citlivější kultivary přikrývku z chvojí. Důležitá je také vydatná zálivka před příchodem silných zimních mrazů.
* Množení vřesů je snadné. Běžně se používá zakořeňování měkkých (tzv. bylinných) řízků řezaných v průběhu léta. Jako substrát se osvědčila směs rašeliny a písku v poměru 1:1. Mezi zahrádkáři je oblíbené také hřížení, kdy se větvičky ohnou k zemi a zahrnou substrátem. Během léta pak zakoření a následující jaro je můžete oddělit jako samostatné rostliny.
FOTO 1 – Hlavně ke konci léta a na podzim se vřesoviště rozzáří celou škálou barev od růžové až po temně fialovou
FOTO 2 – Zdobit zahradu nemusí jen kvetoucí kultivary, ale i pestrolisté formy, zde je to například zlatá
FOTO 3 – Plnokvětý vřes ‘Ralf Purnell’
FOTO 4 – Krvavě červený kultivar ‘Darkness’
