U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Azyl pro pomocníky
Kategorie: Volný čas | Autor: Jan Rys, FOTO AUTOR, KRESBA JOSEF ŠŤASTNÝ
Většina zahrádkářů ví, jak je obtížné udržet ve svém království ekologickou rovnováhu mezi škůdci a jejich přirozenými nepřáteli. Všechny živočišné obyvatele na svém pozemku musí mít “přečteny” a vědět, kdo z nich je užitečný a kdo ne. Prospěšným pomocníkům se chytrý zahrádkář snaží ulehčit život například zřizováním přirozených úkrytů.
Se škůdci se musí válčit celoročně, ve všech jejich vývojových stadiích. To nejlépe dokážou jejich přirození nepřátelé – predátoři. V současné době je největší pohromou zahrádek oranžový přivandrovalec z jižní Evropy – plzák portugalský. Ten v polovině 60. let nastoupil tažení na sever a s úspěchem zdolává jednu krajinu za druhou – navzdory arzenálu našich chemických zbraní. S nevypočitatelnou přizpůsobivostí devastuje na své cestě všechny rostliny, na něž se umí v krátkém čase přeorientovat. Jen jeho přirození nepřátelé, kteří se “slimáky” živí, si s ním poradí v každém jeho vývojovém stupni. Proto bychom měli tyto užitečné predátory podporovat a na zahradě jim vytvořit vhodné podmínky pro život. Naši pomocníci uvítají husté živé ploty, křoviny, kamenné zídky se spárami, hranice dřeva ze silnějších polen, kupky spadaného listí u kompostu nebo hromady chrastí. Tam všude se mohou zabydlit například ježci, rejsci, ještěrky, ropuchy či střevlíci.Ježek je noční tvor a tehdy také slídí za potravou. Neholduje, jak se můžeme dočíst v pohádkách, sladkým plodům, ale vyhledává masitý “gáblík”: škodlivý hmyz, žížaly, slimáky a uloví si i mládě drobnějšího savce nebo ještěrky či hada. V létě doupě nepotřebuje, k přespání mu stačí návěj listí v křoví nebo hromádka chrastí. Pro zimní spánek už ho mít musí a o vhodné místo se zajímá už od září. Nejraději se zahrabává do listí u kompostu, kam si přinese ještě hrst suché trávy. Když denní teplota klesne pod hranici 10 °C, stočí se tam do klubíčka a usne. Spí do jara, kdy ho teplé počasí nad 15 °C pomalu probudí.Mnohem obtížněji překonává zimu rejsek obecný. Neupadá koncem vegetačního období do hibernace jako ježek, ale musí se i v zimě starat o svůj hladový žaludek. Dopřává si odpočinek jen ve dvouhodinových přestávkách, jinak stále honí kořist. Denně musí zkonzumovat takové množství potravy, které se rovná třem čtvrtinám jeho tělesné váhy. Loví především bezobratlý hmyz, žížaly a plže. Aktivní je ve dne i v noci. V zimní nouzi zavítá i do stavení. K oddechu si vyhledává štěrbiny mezi kameny, průlezy kolem kořenů stromů nebo opuštěné chodby hlodavců. Hnízdo k rozmnožení rodu s oblibou staví ve spárách kamenných zídek (proto je nevyplňujeme betonem) či kupce chrastí. Ropucha obecná je noční žába, ale hlad ji někdy donutí lovit už za soumraku. Od května do října křižuje pod rouškou temnoty zahradu všemi směry a nevybíravě chytá všechny menší živočichy. Místo, kde najde dostatek potravy, si zapamatuje a vrací se tam i ze vzdáleného denního úkrytu. Ten bývá v kamenné zídce, mnohdy ale jen v díře pod trsem trávy. Užitečnost ropuchy spočívá v tom, že při nočním lovu likviduje škůdce, kteří unikají ptákům, lovícím přes den. V říjnu zalézá přezimovat do zemních nor hlodavců nebo štěrbin kamenných zdí. Často si vyhrabává vlastní noru a uzavírá se v ní hlínou.Škoda, že elegance lovících střevlíků je také skryta nocí. Ve dne uvidíme tohoto brouka jen tehdy, obrátíme-li kámen nebo kus dřeva, pod kterým má náhodou úkryt. Střevlík měří až 4 cm a je masožravec. Vyhledává a vysává larvy, kukly a vajíčka veškerého hmyzu, raná stadia měkkýšů nevyjímaje. Spotřeba potravy je u střevlíků veliká, za noc zlikvidují i deset larev. Zimní útulek obvykle nacházejí ve štěrbinách kamenných zdí nebo v mechu.
Obr. – Větší kameny, kusy dřeva a chroští poskytnou ježkovi útočiště přes zimu
