U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ARTRÓZA chce pohyb
Kategorie: Zdraví | Autor: Tereza Havlová
“Chronická bolest neohrožuje přímo váš život, ale může doslova ohrozit každou stránku vašeho života,” uvedla pětapadesátiletá klientka trpící osteoporózou, která zavolala na pražskou Linku proti bolesti. Ve stejně obtížné situaci se nachází i velký počet nemocných trpících artritidou a artrózou.
Nemoci pohybového aparátu jsou daní moderní době. Lékaři odhadují, že téměř polovina obyvatel ve vyspělých státech má nebo bude mít obtíže s pohybovým systémem a tato situace se bude dále zhoršovat. Proto Světová zdravotnická organizace dokonce vyhlásila na roky 2000-2010 Dekádu kostí a kloubů. Náš pohybový systém tvoří kosti, klouby, šlachy, vazy a svaly. Tento aparát je výsledkem tisíciletého vývoje a do značné míry nyní reaguje na změny životního stylu, ke kterým v relativně krátké době došlo. Jedná se především o podstatný úbytek fyzické práce a nebývalý rozvoj dopravy. Necháváme se vozit z domu do práce, tam většinu dne prosedíme a večer se zase svezeme domů. Když pak o víkendu přijedeme na chatu či chalupu, nastává opačný extrém – tělo, které na to není připraveno, nutíme nárazově k fyzické práci, obvykle poměrně jednostranně zatěžující některou část těla: natíráme plot, štípeme dříví, zedničíme, věnujeme se zahradě. To vše ve svém důsledku způsobuje, že pohybový systém většiny lidí není vystaven optimální zátěži. Pro organismus jsou špatné oba extrémy – když je zatěžován málo nebo moc, reaguje tzv. maladaptací. Mladý organismus se s ní vyrovná snáze, ale i zde je jen otázkou času, kdy dojde k bolestivým změnám. Mezi degenerativní onemocnění, která nás trápí nejvíce, patří artrózy a osteoporózy. S artrózou se nejčastěji setkávají starší lidé – kolena už nejsou tak ohebná, kyčelní klouby při delším chození bolí. Změny na chrupavkách v kloubech probíhají skrytě, bolest se ozve, až když se obnaží kost. Tehdy už je na nápravu téměř pozdě a lékař zařadí pacienta do seznamu čekatelů na totální endoprotézu. Možnosti medicíny zdaleka předstihují možnosti zdravotních pojišťoven a i když jsou naši ortopedové i kloubní náhrady (kolene i kyčle) na úrovni srovnatelné s vyspělými státy světa, stovky nemocných dlouhodobě trpí velkými bolestmi, než na ně přijde řada s operací. V té době pomáhají zvládat bolest nejčastěji léky z řady nesteroidních antirevmatik (ve formě tablet, gelů a náplastí). V prodeji je také celá řada preparátů, které by měly napomoci obnově chrupavky – želatina a další “potravní doplňky”. Každý nemocný je může vyzkoušet a rozhodnout, zda mají pravdu ortopedové, kteří většinu z nich považují za vyhazování peněz. Aby byl účinek prokázaný, je nutná tzv. randomizovaná studie, pokud možno opakovaná. Při ní lékaři podávají dvěma srovnatelným skupinám nemocných účinnou látku nebo placebo tak, že nikdo z nich neví, co dostává. Teprve když výsledky prokáží, že u nemocných, kteří brali účinnou látku, došlo skutečně ke zlepšení stavu, je možné říci, že preparát pomáhá a může být zařazen mezi léky. Takovýmito zkouškami však nemusí procházet potravní doplňky. Jejich výrobci se většinou hájí tím, že by klinické studie byly příliš náročné finančně i časově. Lékař může nemocnému na základě vyšetření doporučit a předepsat např. léky zvané chondroprotektiva, jež zabraňují dalšímu narušování povrchu chrupavky, popř. jsou schopné zacelit již vzniklé trhliny či nerovnosti a zabránit tak dalšímu narušování povrchu. Artróze dělá vysloveně dobře pohyb. Odborníci doporučují každému pacientovi podle jeho možností plavání (voda usnadňuje pohyb nemocných končetin) a jízdu na kole nebo rotopedu, které umožňují volný pohyb kloubů bez toho, aby byly přetěžovány. Také chůze je vhodnou aktivitou, dobré je ale čas od času změnit polohu těla – třeba se na chvíli posadit. Ani starší lidé by se neměli bránit každodenní rozcvičce, kterou rehabilitační sestra připraví pacientovi na míru. Právě u starších lidí se často stává, že se člověk dostane do jakéhosi bludného kruhu: bolest při jakémkoli pohybu (dokonce i v noci, v klidové poloze) způsobuje, že se nemocný pohybu brání. Nedostatek tělesné aktivity obvykle vede k přibývání na váze a s tím jde ruku v ruce další zátěž pro postižené klouby a také další zhoršování stavu. Než se pacient dočká vytoužené operace, lomí nad ním ortoped rukama: “Musíte zhubnout!” Je nutno se zmínit o tom, že artróza postihuje i lidi mladší, často ty, kteří se narodili s vrozenou luxací kyčelních kloubů. U těch se může projevit bolestmi již kolem 30. až 40. roku a pak je většinou nutná totální endoprotéza. Vzhledem k tomu, že její životnost bývá kolem dvaceti let, většina takto postižených se dočká ještě reoperace. Takto nastíněná situace nevyhlíží příliš růžově. Máme vůbec nějakou možnost vyhnout se bolesti spojené s artrózou? Záleží pochopitelně nejen na tom, jaký je náš celkový zdravotní stav, ale i na tom, zda jsme pro své zdraví ochotni včas něco udělat. Měli bychom se držet zdravé střední cesty při úpravě pohybové aktivity – své tělo nenechat úplně zlenivět ani mu nepředepisovat jednostrannou zátěž. Důležitá je také přiměřená váha – každým kilem navíc náš pohybový aparát trpí. A pokud patříme mezi ty, kteří už začínají problémy pociťovat, neměli bychom zapomínat na každodenní rozcvičku.
* Jedna drobná rada na závěr – nutí-li nás naše práce k vysedávání u počítače, přinuťme se alespoň každou chvíli zavrtět a protáhnout. Nemělo by nám být také líto investovat peníze do kvalitní pracovní židle – například takové, která umožňuje tzv. předozadní pohyb (má pohyblivý sklon sedáku a opěráku), nebo té, jež nás nutí normální polohu při sezení vybalancovávat. Naše kosti a klouby totiž nechtějí klid, ale pohyb.
Linka proti bolesti
Číslo 02/24 43 55 87 je volajícím k dispozici v pondělí, úterý a čtvrtek mezi 15 – 19 hodinou, ve středu od 16 do 20 hodin. Každou středu odpovídají na dotazy lékaři specializující se na léčbu chronické bolesti, v pondělí, úterý a ve čtvrtek pak zkušené zdravotní sestry pracující v Centru pro léčení a výzkum bolestivých stavů z pražské nemocnice v Motole.
