U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Architektura venkovských zahrad (1.)
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Jiří Šindelář, ing. Naděžda Sochorová
Venkovské osídlení – to jsou v neodlučitelné spojitosti lidé a jejich bezprostřední prostředí. Venkov je bydlištěm, rekreačním zázemím, hospodářskou zónou, místem kontaktů, přírodním a kulturním prostorem. Venkov je možno chápat jako životní prostor pro většinu z 10 milionů obyvatel naší země.
Základní roli při utváření a obnově venkova hrají lidé, jejich postoje a životní styl. Nezanedbatelný je právě impuls těch, kteří ve svých chatách a chalupách tráví víkendy, prázdniny a dovolené, či lidí stěhujících se z měst zpátky na venkov. Zeleň se v sídlech i krajině uplatňuje jako důležitá a nezastupitelná součást bydlení, výroby, rekreace i dopravy. Je pro ni typická mnohonásobná účinnost, s níž plní více funkcí současně.
Chvála zahrádek
Zeleň má estetický účinek, ale podstatně a nezastupitelně zlepšuje i mikroklimatické a hygienické podmínky. Má vliv na tepelný a vlhkostní režim v okolí domů, slouží jako protihluková a protiprašná clona, má baktericidní a bakteriostatickou účinnost a celou řadu dalších funkcí (např. ochrana před nárazy větru). Některé listnaté stromy (topoly, vlašský ořech aj.) a řada jehličnanů vylučují éterické oleje, které působí nepříznivě na rozvoj choroboplodných zárodků v ovzduší. Zeleň má i funkce hospodářské (ovoce a výrobky z něj, dřevní hmota, včelí produkty) a provozně technické, mezi které patří doprovod dopravních sítí, protierozní činnost, ledolamy či stromy fungující jako mezníky. Při využívání prostředí a zeleně je velmi důležité respektovat zejména intenzitu její působnosti. Rozumíme tím účelné sdružování většího počtu funkcí do jedné a téže výsadby. Např. skupina vlašských ořešáků má funkci výtvarnou, která spočívá v uzavření určitého volného prostoru, mikroklimatickou, projevující se částečnou zábranou proti větrům a přistíněním budovy, hygienickou, jež je dána repelentním účinkem této dřeviny, a hospodářskou, představovanou především možností sklizně plodů. Plošné zastoupení zeleně je ve většině našich venkovských sídel poměrně dobré. Na této skutečnosti se ale podílejí především soukromé zahrady, které jsou v řadě obcí prakticky jedinou kategorií zeleně.
Umístění mělo svůj účel
Obvyklé je množství solitérních stromů nebo skupin stromů, jejichž druhová skladba a umístění byly a místy ještě jsou pro určitou oblast typické. Bývají u vchodu do usedlostí, u záhumenných stodol, u hospod, kolem kováren, na návrších u kaplí nebo kostelů atp. Potoky protékající vesnicemi stejně jako návesní rybníky měly přirozené břehy a byly obklopeny stromy. Vazba vesnice na krajinu byla plynulá. Množství cest, jejichž podobu formovalo staleté užívání, propojovalo vesnice s volnou krajinou, jejíž obytnost většinou kompenzovala nedostatek veřejně přístupné zeleně v zastavěném území. Tento obraz typicky vesnické zeleně se v poválečných letech v mnoha případech změnil k horšímu, neboť mnoho starých solitérních stromů dožilo, nebo bylo vykáceno a nikdo za ně nevysázel na vhodná místa náhradu. V zahradách postupně dožily staré vysokokmenné odrůdy ovocných stromů a pokud jsou vůbec nahrazovány, tak nízkými formami ovocných stromů. V předzahrádkách se objevily úpravy, jejichž uspořádání i skladba dřevin jsou odvozeny z městské zeleně, typická kombinace okrasných a léčivých rostlin byla nahrazena módními úpravami s množstvím konifer a jiných prvků městských zahrad. Přeměna vesnické zeleně nedospěla všude stejně daleko, někde si uchovali původní charakter. Další existence zeleně nebo obnova všude tam, kde byla v posledních letech zlikvidována, nebude ani tak otázkou nákladů jako výchovy lidí a tvorbou legislativních opatření, které by zajišťovaly trvalou existenci vzrostlé zeleně a postihovaly její likvidaci. Jsou dokonce oblasti, kde strom je nejenom na návsích nebo ulicích velkou vzácností, ale dokonce i v širokém okolí vesnic je zeleně nedostatek.
Exotika našemu venkovu nesluší
Vesnice byly “ozeleňovány” především exotickými dřevinami (cypřišky, zeravy, borovice černá) na úkor charakteristických domácích druhů. Vegetace vesnic začala připomínat vegetační doprovod vilových čtvrtí měst. Došlo k velmi výraznému narušení krajinného rázu. Při řešení okrasné zeleně na venkově je třeba mít stále na zřeteli, že venkovské sídliště těsně souvisí s okolní krajinou a že bychom sem neměli schematicky přenášet zásady tvorby městské zeleně. Je dobré si také uvědomit, že stav zeleně ve vesnických sídlištích byl vždy velmi úzce svázán s hospodářskými a jim odpovídajícími společenskými poměry toho kterého historického období. Staré, funkčně překonané útvary zeleně zanikají a dochází k vytváření nových. Například v protipožárním řádu z doby Marie Terezie bylo vydáno nařízení vysazovat na venkově mezi usedlostmi protipožární stromy. Jejich funkce spočívala v tom, že husté koruny bránily v přelétání jisker na sousední stavení. Často se také stromů, hlavně topolů a dubů, používalo jako bleskosvodů. Důležitá byla i jejich funkce stromů jako přístřešků. Stromy s hustými a košatými korunami stávaly proto často na nádvořích statků, před kovárnami, hospodami apod. Využívaly se i hygienické vlastnosti dřevin, jejich repelentní účinek atd. Proto bývaly vysazovány již zmíněné vlašské ořechy, někdy i jalovce, v blízkosti chlévů. V následujících číslech našeho časopisu se vám pokusíme ve spolupráci se zahradními a krajinářskými architekty ze zahradně-architektonického ateliéru PROPARK a zahradnictví Zahrada Teplá přiblížit nejčastější problémy v utváření venkovního prostoru před chalupou, chatou či chatkou v zahradní kolonii. Odborníci vám poradí, jak postupovat při výběru rostlin vhodných k vašemu stavení, kde je jejich správné umístění, jak vybrat oplocení, jak vyřešit svah za chalupou, či jak využít protékající potůček. Poradíme vám, jak upravit předzahrádku, jak dvůr přiléhající ke stavení přeměnit na okrasnou zahradu, rozšiřující obytný prostor (zde totiž může vhodně vzniknout terasa ke klidnému posezení, travnatá plocha k ležení, stinné loubí, okrasná skalka, květinový záhon, a to vše vhodně orámované dřevinami). Že si nevíte rady s posezením, krbem či ohništěm? Že úprava staré studny není příliš povedená a nevíte, jaké květiny patří do vašich oken? Hodí se vůbec zeravy a cypřišky do předzahrádky? Jak využít hospodářský dvůr a starý vysokokmenný ovocný sad? Jsou ovocné dřeviny vůbec ještě potřebné? Patří velký strom k domu? Na tyto a řadu dalších otázek a problémů se pokusíme odpovědět. Pomocí názorných příkladů a jejich řešení možná i vy načerpáte inspiraci a přispějete ke zlepšení okolí vašeho druhého domova. Příklady budou voleny tak, aby alespoň částečně obsáhly celou šíři problematiky a různá regionální specifika.
