U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ANGREŠT – VÝZNAMNÝ OVOCNÝ DRUH
Kategorie: Zahrada | Autor: KR
PĚSTUJEME
Angrešt není příliš náročný na půdní a klimatické podmínky. Nejlépe se mu daří ve výhřevných středně vysokých a vyšších polohách s průměrem ročních teplot 7 až 9 °C. Půda by měla být lehčí, hlinitá, s dobrou zásobou humusu. Nejvhodnější je zemina s reakcí slabě kyselou, dobře zásobená živinami. Na těžkých jílovitých a dlouhodobě zamokřených půdách trpí houbovými chorobami, obrůstá lišejníky a brzy odumírá. Hnojení spočívá hlavně v organickém hnojení (chlévský hnůj a kompost) v dávce 4 – 6 kg na 1 metr čtvereční, postupujeme dle růstu nových výhonů každý druhý až čtvrtý rok. Při hnojení je nutné vyvarovat se látek, které obsahují chlór. Velmi vhodná jsou hnojiva, k nimž patří cererit nebo kristalon. Stromkové angrešty pěstujeme na meruzalce zlaté, sázíme je hlouběji o 10 cm, než byly ve školce. Lépe jsou tak v pozdějších letech zásobeny vodou a živinami. Angrešt ve tvaru keře je lépe nepěstovat, protože polehává a špatně se sklízí. Ke stromkovým odrůdám musíme nutně dávat podpěrný kůl, ke kterému angrešt vážeme a také musíme odstraňovat podrůstající podnože meruzalky zlaté, které vyrůstají z kořenů nebo z kmínku. Půdu pod korunkami angreštů udržujeme v bezplevelném stavu a mělce je okopáváme. Na vláhu je angrešt hodně náročný a její nedostatek způsobuje vážné růstové a vývojové poruchy. Plody pak zůstávají malé a listy opadávají. Angrešt roste také dobře v polostínu. Bez ohledu na zbarvení slupky jsou plody při dozrávání velmi citlivé na silný sluneční svit. Na osluněné straně často dochází k úžehu. Ten se projeví bělavými až hnědými skvrnami na slupce a zhoršenou chutí dužiny. Řez po výsadbě provádíme raději hlubší, v dalším období stačí udržovací řez, který spočívá v ponechání 5 – 8 hlavních kosterních výhonů rovnoměrně rozmístěných kolem korunky. V dalších letech každoročně odstraňujeme 2 – 3 nejstarší výhony a vypěstováváme si výhony z mladého dřeva. Boční obrost rovněž zkracujeme dle potřeby na 2 – 5 pupenů, a to každý rok. U stromkového angreštu jsou vzdálenosti v řadě nejméně 1,30 m mezi sebou. Angrešt řežeme buď v říjnu nebo na jaře po velkých mrazech, což bývá konec února nebo začátkem března. V boji proti houbovým chorobám je u angreštu důležitá ochrana. V posledních letech je nejvíce rozšířené padlí angreštové. Na ochranu používáme chemický přípravek Bayleton 25WP nebo nejedovatý přípravek Bioton, jehož postřik však musíme preventivně častěji opakovat. Nesmíme též zapomínat na předjarní postřik proti škodlivému hmyzu, osvědčil se Oleoekalux. Výhodou angreštu je delší období sběru, pokud máme více odrůd. Pokud se nám urodilo plodů více, můžeme je i zmrazovat, byť tím částečně ztrácejí ze své přírodní síly. V čerstvém stavu totiž pomáhají dobrému trávení a absorbují škodliviny, jako jsou soli těžkých kovů a toxické látky.
