Aby sluneční paprsky neškodily

Opálená pokožka vypadá hezky, spálená už méně. Navíc nadměrné slunění není nejlepší nápad. V důsledku častého nebo nesprávného vystavování slunci dochází k nevratnému poškození pokožky.

Sluneční paprsky jsou příjemné, ale když to s nimi přeháníme, vystavujeme se riziku nejrůznějších komplikací, například vzniku pavoučích žilek, v horším případě i rakoviny kůže. Za posledních třicet let vzrostl téměř čtyřikrát počet Čechů, u nichž byl indikován zhoubný melanom kůže, a každý rok asi tři sta lidí této formě rakoviny podlehne. Příčiny je možné hledat ve ztenčující se ozonové vrstvě, častějších dovolených u moře i vzrůstajícímu využívání solárií. Přestože to všechno víme, lidé dostatečnou ochranu před sluncem podceňují.

Spáleniny a dětská pokožka

Dětská kůže je k UV záření mnohem vnímavější než kůže dospělého člověka. Děti ještě nemají plně vyvinutý proces pigmentace, mají tenčí kůži, a proto u nich dochází k hlubšímu průniku škodlivého záření. Každé spálení v dětském věku si kůže pamatuje a zvyšuje se tak riziko rakoviny v dospělosti. Děti se rodí téměř bez pih a znamének. Na místech vystavených slunci se znaménka zmnožují a jejich souvislost s výskytem rakoviny je známa.

Co způsobují UV paprsky?

Slunce samo o sobě neškodí, pomáhá nám vytvářet vitamin D, který je nezbytný k růstu a tvorbě kostí. Pro jeho dostatek však stačí vystavit slunci ruce a obličej dvakrát týdně na 10–15 minut. To, co nám škodí, je UV záření, které není vidět. Podle toho, jak na nás záření působí, se dělí na UVA, UVB a UVC záření. 99 % záření, které dopadne na Zemi, je UVA a UVB záření, a ta naší pokožce vadí. Slunce škodí zejména tehdy, když se spálíme dočervena nebo do puchýřů, anebo na ně chodíme v letním období pravidelně.
Nadměrné opalování kůže může způsobit také předčasné stárnutí kůže, nerovnoměrné zabarvení pokožky, vznik pih a pigmentových skvrn. A může vést až k rakovině kůže.

Prevence jako základ

Ochrana před sluncem by měla patřit ke každodenní péči o pokožku. U dětí do šesti měsíců věku (některé zdroje uvádějí až do jednoho roku) odborníci nedoporučují nechávat působit na pokožku přímé slunce. Batole do dvou let není vhodné vystavovat slunci mezi 11–15 hodinou. U malých dětí je potřeba používat opalovací prostředky určené právě pro jejich pokožku (většina z nich je hypoalergenních, neobsahují parabeny a nejsou parfémované). Mívají většinou ochranný faktor 50+ (zvláště u miminek), batolata s normální kůží později snesou i faktor 30. Děti vybavíme i čepicí s kšiltem nebo kloboučkem, brýlemi k ochraně očí, případně vzdušným oblečením, které chrání i větší plochy těla. Dá se koupit i takové, které je vyrobené z materiálu s UV faktorem 50+.
Opalovací prostředky s vyšším ochranným faktorem (30 a 50) by měli používat i dospělí, pokud jedou k moři nebo do hor, a citliví jedinci i u českého rybníku. Ale ani zahrádkáři a chalupáři, kteří se po většinu dne pohybují venku na zahradě, by rozhodně na ochranné krémy neměli zapomínat a obličej (muži i pleš) by si měli chránit kloboukem se širokou krempou.

Správný výběr opalovacích krémů

Lidé se podle pokožky dělí do několika fototypů: první je velmi citlivá a mléčně bílá, ta zčervená pokaždé, když se vystaví slunci, stačí jí k tomu deset minut. Druhý typ na slunci také rudne, většinou nejdéle po 20 minutách, a zhnědne nejdříve za 24 hodin. Třetí fototyp se spálí jen někdy; pokud na slunci zčervená, stane se tak až po 30 minutách přímého opalování a do večera zhnědne. Čtvrtý typ se opaluje krásně dohněda, pátý a šestý typ pokožky mají Arabové a černoši – tento typ se nikdy nespálí.
Každý krém má SPF (sun protection factor) v podobě jednomístného nebo dvojmístného čísla. Udává, nakolik je přípravek schopen zachytit a pohltit UV záření při nanesení na kůži ve vrstvě 2 mg/cm2. SPF je násobkem doby, po kterou lze vystavovat kůži slunečnímu záření, aniž by se spálila. SPF 30 odfiltruje přibližně 96,7 % UV záření a SPF 50 odblokuje 98 % UV záření. U SPF 50+ je ochrana jen mírně vyšší. SPF hovoří o ochraně před UVB zářením (způsobuje hnědnutí kůže, zarudnutí, viditelné spálení), zatímco UVA (způsobuje stárnutí pokožky, tvorbu vrásek a stařeckých skvrn) uvedené v kroužku říká, že ochrana před UVA dosahuje nejméně třetinu výše UVB ochrany.
U krémů s tzv. fyzikálními filtry nemusíte řešit možné alergické projevy, protože se nevstřebávají do kůže, a tudíž ji nedráždí. U krémů s tzv. chemickými filtry myslete na to, že přípravek je nutné aplikovat asi 20 minut před tím, než vyjdete na slunce, aby ochrana byla efektivní. Také rty potřebují ochranu, na výběr jsou různé pomády a balzámy.
I u tzv. voděodolných přípravků opakujte mazání nejpozději po dvou hodinách, hlavně u dětí. U vody se totiž vždy něco smyje nebo se setře do osušky.

Když se přece jen spálí…

Někdy i přes veškerou péči ke spálení dojde. Spáleniny jsou vlastně zánětlivé reakce povrchové vrstvy kůže, které se projevují postupně, v plné výši třeba až po 24 hodinách. Jako první pomoc funguje chlazení postižených míst ledovou vodou a intenzivní příjem tekutin. K ošetření použijte také hydratační mléka, krémy či pěny určené k aplikaci po opalování, ideální jsou s obsahem panthenolu.

Víte, že…

Každé spálení v dětském věku si kůže pamatuje a zvyšuje se jím riziko rakoviny v dospělosti.
Jen opalovací krémy nestačí, nejmenší děti chraňte před sluncem i oděvem, pokrývkou hlavy i slunečními brýlemi.
Až 80 % známek stárnutí pleti je výsledkem opalování před 18. rokem života.

Text: Ivana Ašenbrenerová
Foto: Shutterstock